PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Neobyčejnou kvalitou koncertu byla schopnost spojit hudební krásu s duchovní hloubkou.“

„Zpěvačky volily frázování s ohledem na akustiku.“

„Vynikla tak nejen srozumitelnost, ale i jemná práce s významovými akcenty, které podtrhovaly duchovní obsah zpěvů.“

V pondělí 22. září se v Hlučíně v rámci Svatováclavského hudebního festivalu odehrál nevšední zážitek, který posluchače přenesl hluboko k duchovním kořenům. Kostel sv. Jana Křtitele se stal svědkem hudební pouti do středověké Prahy prostřednictvím programu Srdce Evropy – Gregoriánský chorál a raný vícehlas ve středověké Praze, který přednesl ženský vokální soubor Tiburtina Ensemble pod vedením Barbory Kabátkové.

„Ze sólistů je nezbytné vyzdvihnout zejména Romana Hozu, který se ujal role Krista.“

„Bylo zřejmé, že členové sboru nepřišli pouze odzpívat.“

„V podání dirigenta Marka Šedivého působilo dílo nejen jako hudba, ale jako skutečný zápas, v němž se utkává tělo, duch a víra.“

Hudba má jedinečnou moc otevírat dveře do jiných časů a jiných řádů. Člověk, který vstoupí do prostoru katedrály a usedne do lavice, se ještě před zazněním prvního tónu ocitá tváří v tvář něčemu, co přesahuje jeho bytí: tichu, architektuře, historii i poselství. Nad kněžištěm ostravské katedrály Božského Spasitele se skví nápis „Kristus vítězí, kraluje, vládne“. Nenápadný a mnohými návštěvníky často přehlížený fragment, jehož obsah se 18. září v rámci Svatováclavského hudebního festivalu propojil s hudbou v jediný celek; s prvními tóny Lisztova oratoria Christus nápis ožil. Zdálo se, že Lisztovo poselství, formulované před více než sto padesáti lety, se znovu stalo přítomností – a Ostrava jeho jevištěm.

„Pokud Zelenka nabídnul obraz víry jako řádu a jistoty, Händelův Dixit Dominus působil jako ohnivá erupce.“

„Výkon Collegia 1704 a Collegia Vocale 1704 potvrdil jejich vysokou úroveň.“

„To, co by mohlo působit jako kompromis, se proměnilo v přednost – právě křehkost a nevyzpytatelnost historických nástrojů dodala celému Zelenkovu dílu autenticitu, dramatičnost a živoucí napětí.“

Ostravský večer v podání Collegia 1704 a Collegia Vocale 1704 se stal jedním z vrcholů letošního ročníku Svatováclavského hudebního festivalu. Dirigent Václav Luks přivezl v úterý 9. září do Evangelického Kristova kostela dvě mimořádná díla barokního repertoáru – Missu Circumcisionis Jana Dismase Zelenky a Dixit Dominus Georga Friedricha Händela. Obě skladby spojuje silný duchovní náboj a oslava křesťanské víry, ale každá z nich je předkládá zcela odlišným způsobem: Zelenka jako hluboké a zároveň dramatické zakotvení v liturgickém řádu, Händel jako extrovertní výbuch chvály a triumfu.

„Je opravdu tristní, o kolik krásné hudby jsme byli ochuzeni kvůli křesťanskému učení, že žena patří pouze k rodině, nepotřebuje vzdělání a má být zticha.“

„Machautovy písně jsou často pouze jednohlasé, proto jsem se snažila citlivě vytvořit harfový doprovod tak, aby byl v souladu s dobovou praxí.“

„Někdy se na koncertech zcela zapomenu, užívám si tóny, co mi současně plynou pod rukama i z úst a cítím naprosté uvolnění.“

Sopranistka a harfistka Hana Blažíková se specializuje zejména na interpretaci středověké, renesanční a barokní hudby, přičemž spolupracuje s předními orchestry a hudebními tělesy z celého světa, mezi nimiž jsou Collegium Vocale Gent, Bach Collegium Japan, Amsterdam Baroque Orchestra, Collegium 1704 či Tiburtina Ensemble. Vystupovala na řadě významných domácích i mezinárodních festivalů. V roce 2011 debutovala v newyorské Carnegie Hall s orchestrem Bach Collegium Japan a v roce 2017 na Salcburském festivalu v sérii tří oper Claudia Monteverdiho. Na Svatováclavském hudebním festivalu se představí o třech večerech 10., 16. a 22. září.

„Způsob, jakým je poprvé provedena nová skladba, má vliv na její další uvádění.“

„Liszt navozuje neuvěřitelně sugestivní atmosféru v momentě, kdy Kristus svěřuje své utrpení do rukou Božích.“

„Od počátku své kariéry jsem věnoval velké úsilí studiu partitur. Pokud chce člověk nějakou skladbu opravdu dobře interpretovat, samo se to nestane.“

Marek Šedivý patří k nejvýraznějším českým dirigentům své generace. Vystudoval dirigování na Pražské konzervatoři a na Akademii múzických umění. Od roku 2020 působí jako hudební ředitel Národního divadla moravskoslezského v Ostravě, kde nastudoval řadu významných operních i symfonických projektů. V minulosti byl hlavním hostujícím dirigentem Symfonického orchestru Českého rozhlasu a šéfdirigentem Slezského divadla v Opavě. Debutoval také na scéně Národního divadla v Praze a spolupracoval s předními českými i zahraničními tělesy, mimo jiné ve Vídni, s Canadian Opera Company v Torontu a s BBC Symphony Orchestra v Londýně. Pro Svatováclavský hudební festival nyní připravuje Lisztovo monumentální oratorium Christus, které zazní 18. září v Ostravě.

„Po posledním tónu nezůstalo ticho prázdné, ale naplněné vědomím, že koncert může být prožitkem lidské solidarity, který nás učí vzájemnému naslouchání si.“

„Lukáš Vasilek se projevil nejen jako technicky brilantní koordinátor, ale především jako umělec, který chápe Brittenův odkaz ve všech jeho paradoxech.“

„Zvuk se nešířil pouze lineárně z pódia, ale vlnil se prostorem, odrážel se od kleneb, neviditelně obtáčel lavice, jako by objímal všechny přítomné.“

Zahajovací koncert 22. ročníku Svatováclavského hudebního festivalu se stal jedním z těch večerů, kdy se hudba mění v zážitek, který přesahuje estetickou sféru a vstupuje do existenciálního prostoru. Motto festivalu „Koncert v kostele je zážitek“ 2. září dostalo svou plnou, konkrétní a nezaměnitelnou podobu. Nebylo to pouze díky neobyčejnému zvuku chrámového prostoru, ani duchovnímu přesahu Brittenova Válečného rekviem. Bylo to především díky synergii všech účinkujících – Symfonického orchestru Českého rozhlasu, Pražského filharmonického sboru, dětského sboru Radost Praha a sólistů – a také výstižné a citlivé, vizionářské koncepci dirigenta Lukáše Vasilka.

„Souzvuk našich nástrojů připomíná pohled do kaleidoskopu. Můžete tam vidět řadu barevných plošek, které ale vytvářejí jeden harmonický celek.“

„Jako flauto dolce, tedy sladká flétna, se označovala právě zobcová flétna v 18. století. Myslím, že to označení přesně vystihuje esenci, nebo řekněme srdce tohoto nástroje.“

„Jako vyučující máme obrovskou zodpovědnost. Pro své studující někdy můžeme hrát dokonce důležitější roli než jejich rodiče.

Consort zobcových fléten je typem ansámblu, jaký na významných tuzemských pódiích nevídáme až tak často. Přitom jde o jeden z nejstarších ustálených typů komorního uskupení vůbec. Od toho se odvíjí i charakteristický repertoár pro tento druh souboru – hudba přelomu 16. a 17. století. Co je na ní fascinující a čím může oslovit dnešní publikum? V čem se liší studium zobcové flétny od studia hry na jiné dechové nástroje? Proč zobcová flétna v minulosti vymizela z hudebního života a vrátila se až ve 20. století? O tom všem s nesmírným zaujetím hovořila Carin van Heerden, hráčka na zobcovou flétnu a barokní hoboj, která se svým consortem zobcových fléten Element of Prime vystoupí 7. září v Dětmarovicích v rámci Svatováclavského hudebního festivalu.

„Zásadním impulsem byla moje snaha rozšířit prostřednictvím koncertů kulturní nabídku nejen v Ostravě, ale především v celém Moravskoslezském kraji.“

„Při tvorbě dramaturgie vždy zohledňuji prostorové i akustické dispozice a snažím se najít ideální rovnováhu.“

„Velká vokálně-instrumentální díla, autentická interpretace staré hudby, a komorní a sólové projekty každoročně doplňujeme netradičními, či crossoverovými programy.“

Igor Františák je hudebníkem, pedagogem Ostravské univerzity a stojí i za Svatováclavským hudebním festivalem, který patří ke stěžejním hudebním a společenským událostem v Moravskoslezském kraji. Otázky, jak vlastně k založení festivalu došlo, se nyní před zahájením dalšího ročníku přímo nabízejí, avšak rozhovor pro portál KlasikaPlus.cz se netýká pouze historie přehlídky.

„Válečné rekviem posluchače uchvátí velkým dramatickým napětím; pravdivostí vyprávění, která jde až do morku kostí.“

„Obzvláště tichým momentem ve Válečném rekviem, a pro mě zároveň vrcholem skladby, je setkání v zákopu, které přináší změnu perspektivy: ‚I am the enemy you killed, my friend‘.“

„Lukáš Vasilek je hudebník, který dokáže spojit technické dovednosti, muzikálnost a emocionální smyslnost.“

Svatováclavský hudební festival sáhl pro zahájení svého letošního ročníku k uvedení Brittenova Válečného rekviem, bezpochyby jednoho z nejzásadnějších vokálně-instrumentálních děl minulého století. Jeho provedení se 2. září v Ostravě ujme Lukáš Vasilek s pražskými rozhlasovými symfoniky a Pražským filharmonickým sborem. Podobně jako v několika předchozích uvedeních, která Vasilek v nedávné době řídil v Praze, se v sopránové úloze představí mnichovská rodačka Susanne Bernhard.

„Dramaturgie koncertu vedla posluchače přes čtyři různé hudební světy od Janáčka přes Chopina a Paganiniho až ke Franckovi.“

„Vodička zachovával hudební myšlenku a krásný tón, nešlo o křečovité předvádění se.“

„Dynamické spektrum Kasík naplnil hrou od nejtišších frází po silná fortissima.“

Koncert konaný 3. dubna a zařazený do cyklu Hudební výlety v rámci Svatováclavského hudebního festivalu byl v Kulturním domě Poklad v Ostravě-Porubě opravdu nevšedním zážitkem. Díky hudebnímu setkání houslisty Jiřího Vodičky a klavíristy Martina Kasíka si posluchači mohli vychutnat špičkové interpretační mistrovství, jedinečnou souhru a hluboké pochopení nejen notového materiálu.

„Hudební zážitek nezačíná prvním tónem koncertu, ale již ve chvíli, kdy návštěvník vstoupí do sálu.“

„Bartókovy Rumunské tance zněly jako hudba, která v sobě nese nejen pohyb, ale i vzpomínku, kolektivní paměť generací.“

„Carlini dokázal udržet disciplínu i tam, kde hudba přímo vybízela k divoké exhibici.“

Koncert Temperamentní housle, konaný 7. února v Rytířském sále zámku Frýdek-Místek, realizovaný Svatováclavským hudebním festivalem v rámci cyklu Hudební výlety, přinesl nejen virtuozitu a vášeň, ale především hlubokou reflexi propojení řádu a spontaneity v hudbě. Houslistka Marie Hasoňová a klavírista italského původu Tommaso Carlini se vydali na fascinující hudební pouť, v níž se prolínala nezkrotná energie východoevropské hudby s intelektuální ukázněností hudební formy.

„Adam Viktora kus hudebně zrekonstruoval, zkomponoval part druhých houslí a společně se souborem jako první nahráli novou podobu třinácti písní Loutny české.“

„Zpěvačky se držely historické autenticity a barokní techniku dokázaly vybalancovat s expresivním projevem.“

„Instrumentální sekce Ensemble Inégal pod vedením Adama Viktory ukázala skvělé porozumění a vzájemnou spolupráci.“

Na první adventní neděli 1. prosince se v kostele sv. Jana Nepomuckého v Ostravě – Staré Bělé konal koncert v rámci cyklu Hudební výlety Svatováclavského hudebního festivalu. Provedení Loutny české Adama Václava Michny z Otradovic souborem Ensemble Inégal bylo důstojnou oslavou adventního času a připomínkou bohaté tradice české hudby.

„Levková ukázala schopnost dokonalé intonace v kombinaci s emocionálním zabarvením.“

„Františákova interpretace byla plná důkladné techniky, rytmické preciznosti a krásných barev.“

„Marek Kozák dokáže jít daleko za hranice pouhého doprovodu.“

Koncert s titulem Duše baroka, který se konal v sobotu 23. listopadu v ostravském kostele sv. Ducha v rámci Svatováclavského hudebního festivalu, nabídl posluchačům vskutku výjimečný zážitek; vykreslil nádherný a cenný hudební obraz v provedení tří vynikajících interpretů. Sopranistka Karolína Levková, varhaník Marek Kozák a klarinetista Igor Františák přinesli citlivé, virtuózní i poučené podání barokního repertoáru a posluchači se navíc setkali s nevšedním dobovým nástrojem chalumeau, který je přímým předchůdcem klarinetu. Jako příjemný bonus byla pro posluchače připravena projekce z kůru, odkud interpreti skladby prováděli.

„Hudba sefardů představuje jedinečný kulturní odkaz.“

„Interpretace souboru podchytila sílu, ale i bolest a vzpouru.“

„Interpretům se podařilo navázat spojení s posluchači, kteří mohli ocenit nejen hudební zběhlost, ale i kulturní a historický význam sefardských písní.“

Jeden z dalších koncertů řady Hudební výlety Svatováclavského hudebního festivalu, který se konal v prostorách Muzea Tatra v Kopřivnici, přinesl posluchačům výjimečný zážitek. Uskupení Plaisirs de Musique tvoří Eliška Tesařová (zpěv, perkuse), Marian Friedl (kontrabas, zpěv), Jan Čižmár (loutna, kytara, theorba), Marta Kratochvílová (flauto traverso) a Kamil Slezák (perkuse). Každý interpret má umělecky široký záběr, ale v podvečer 9. listopadu se společně sešli v programu zaměřeném na hudbu sefardských židů. Jak už podtitul koncertu Misterios del Amor napovídá, uvedené skladby pojilo téma lásky.

„Semerádová hrála s oslnivou lehkostí jí vlastní, přednes byl plný radosti.“

„Sólová skladba nechala vyniknout Urbanetzovu umění a jeho hra byla nejen technicky na výši, ale hluboká v emocích.“

„Předvedli fantastickou spolupráci.“

V rámci Svatováclavského hudebního festivalu právě probíhá koncertní řada Hudební výlety, která posluchačům přináší četné lákavé koncerty. Jedním z nich byl v neděli 13. října koncert s názvem Barokní fantazie, na kterém se představila Jana Semerádová (flauto traverso) a Christoph Urbanetz (viola da gamba). Prostor Rytířského sálu frýdeckého zámku tak rozezněla elegantní a procítěná interpretace barokních skladeb Georga Philippa Telemanna, Marina Maraise a Jacquese-Martina Hotteterra. Hudební večer slovem provedla sama Semerádová, která přiblížila jak historii nástrojů, tak interpretované skladby.

„Na Kollárově filmu je příznačný anachronický pohled na nejznámějšího českého světce a patrona vlasti.“

„Nádherně se vyjímal vokál sopranistky Hany Blažíkové, jejíž gotická harfa spolu se zobcovými flétnami Jakuba Kydlíčka vytvořila okouzlující barevné souzvuky.“

„Správné načasování a ‚rozprostření‘ hudby na plochu celého filmu Cappella Mariana zvládla vynikajícím způsobem.“

První český historický velkofilm Svatý Václav vznikl na samém sklonku němé éry v roce 1929. Jeho uvedení se časově překrývalo s raketovým nástupem zvukového filmu: jen do konce roku 1929 se u nás objevilo dvacet zvukových snímků. Přesto zůstává Svatý Václav strhující filmovou freskou, která vybízí k novým multižánrovým výzvám. O jedno nevšední uvedení filmu s živou hudbou v podání souboru Cappella Mariana se postaral Svatováclavský hudební festival v Opavě. Projekce se uskutečnila 24. září v nejstarším opavském kostele sv. Václava. Podobně vyvážená harmonie prostoru, času a tématu se sejde jen zřídka.

„Vodička a Petr se zaměřili na jemné dynamické odstíny a kontrastní přechody mezi lyrickými momenty a výrazněji prokreslenými frázemi. Martin Kasík nebyl pouze statickou oporou, ale aktivním partnerem.“

„Vzájemná souhra The Tria je výjimečná; je očividné, že se jedná o trojici, která si důvěřuje.“

„Posluchači odměnili interprety ovacemi ve stoje a vysloužili si tak ne jeden, ale rovnou dva přídavky.“

S koncem září se pomalu blíží také zakončení Svatováclavského hudebního festivalu. Večer 25. září se v koncertním sále Fakulty umění Ostravské univerzity odehrál úžasný koncert v podání renomovaného uskupení The Trio, které tvoří houslista Jiří Vodička, violoncellista Václav Petr a klavírista Martin Kasík. Trojice nabídla pestrý program složený z děl významných českých skladatelů Antonína Dvořáka, Leoše Janáčka, Bohuslava Martinů a Bedřicha Smetany a publikum mělo možnost prožít hudební večer plný hlubokých emocí i suverénní technické brilance.