PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Sdělnou moderní klasiku, v tomto případě hudbu z let 1938 a 1924, nabídla s naprostou samozřejmostí. A bez partitury, zpaměti.“

„Projekt dirigentských debutů není soutěžním vystoupením. V tomto případě nebyl ani nějakým školním koncertem.“

„Zásadní podíl na tom, že Pražští symfonikové hráli tak skvěle, měla evidentně dirigentka: subtilní, přesto schopná inspirovat, vést a vládnout.“

Debut festivalu Pražské jaro byl v pondělí v Rudolfinu skutečným triumfem mladé dirigentky Aleny Hron, ještě nedávno, při zveřejnění programu letošního ročníku, vystupující pod dívčím jménem Jelínková. Loňský rozhovor s ní čtěte pod titulkem U dirigování není důležité, zda jste žena, nebo muž. Nyní řídila v ambiciózním programu Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK. Zněla hudba Sergeje Prokofjeva a Ottorina Respighiho a se sólistou Tomášem Jamníkem skladba Jana Nováka. Debutantka naplnila večer takovou energií, že strhla na svou stranu hráče i publikum.

„I když se všichni zúčastnění umělci patrně snažili o vytvoření kompaktního a celistvého audiovizuálního díla, obávám se, že se tak úplně nestalo.“

„Bosá klavíristka zahrála dobré dvě třetiny se stisknutým levým pedálem, takže klavír zněl z drtivé většiny matně, lidově řečeno „pod dekou“.“

„Improvizovaně působící extrémně tichá skladba konečně dala zaznít klavíru v mnohem propracovanějším zvukovém hávu – osobně jsem najednou měl jakýsi 3D zvukový pocit, neboť jednotlivá pásma hudebního dění dokázala interpretka skutečně odstínit tak působivě, až vyvolávala pochybnosti, že dílo interpretuje jeden člověk.“

Německo-japonská klavíristka Alice Sara Ott přivezla v sobotu 15. dubna do Dvořákovy síně Rudolfina svůj nejnovější projekt „Ozvěny života“ – klavírní recitál doplněný videoprojekcí tureckého architekta Hakana Demirela. V pětašedesátiminutovém programu, který ve svém cyklu uspořádal Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, zazněla kompletní Chopinova Preludia op. 28 a díla sedmi autorů 20. a 21. století.

„Dokonale připravený vokálně instrumentální aparát představil již v první větě mnohé z výrazových fines, které v dalších částech oratoria splynuly do široké palety, s níž dovedl dirigent své pojetí Dvořákova díla k dokonalému ztvárnění.“

„Sopranistka Eva Hornyaková, proslulá nevšední barvou hlasu, neměla sice příležitost zpívat speciální sólo, ale v rámci kvartetu vystihla neomylně věrnou míru prožitku a význam textu.“

„Výtečně znějící Kühnův smíšený sbor byl přesvědčivý v dynamice, v lyrických pasážích a inspirativním partnerství se sólisty a orchestrem.“

Antonín Dvořák napsal v roce 1878 první řadu svých Slovanských tanců pro vydavatele Fritze Simrocka a přestoupil tak hranice své vlasti, aby se následně proslavil v Londýně i Americe. Londýnské publikum o síle dvanácti tisíc diváků aplaudovalo v Royal Albert Hall jeho oratoriu Stabat Mater roku 1884. Začal je komponovat roku 1876, kdy už měl za sebou celou řadu skladeb včetně smyčcové Serenády E dur, Páté symfonie F dur nebo opery Vanda. Stabat Mater, první velké vokálně-instrumentální dílo, začal psát v reakci na úmrtí své dvoudenní dcerky Josefy v srpnu roku 1875. Práci dokončil v roce 1977, když původní koncepci rozšířily další tragická úmrtí dětí, konkrétně dcerky Růženky a synka Otakara. Premiéru mělo oratorium 23. prosince 1880 v Praze, o dva rok později bylo uvedeno v Budapešti a poté v Londýně. Letošní provedení zařadil Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK do svého Velikonočního festivalu, který zahájil 1. dubna recitál vídeňské varhanice, profesorky salcburského Mozartea, Elisabeth Ullmannové.

„Naplánované matiné významné rakouské varhanice Elisabeth Ullmann ve Smetanově síni bylo kvůli covidu odloženo a uskutečnilo se až nyní.“

„Převážně drobné skladby autorů 19. století doplnila interpretka uvedením Toccaty francese soudobého rakouského skladatele Augustina Franze Kropfreitera.“

„Pozoruhodné romantické varhany ve Smetanově síni využila Elisabeth Ullmann jen v tišší dynamice a málokdy použila znělejší fortissimo. Matiné mělo proto spíše intimnější charakter.“

Původně plánované varhanní matiné Elisabeth Ullmann ve Smetanově síni se uskutečnilo kvůli covidové epidemii až nyní. Významná rakouská varhanice studovala na hudebních akademiích v Salcburku, Vídni a Londýně. Její mezinárodní kariéru otevřelo vítězství na Mezinárodní bachovské soutěži v Lipsku 1976 a na soutěži Antona Brucknera v Linci 1978. Od roku 1979 se začala uplatňovat pedagogicky. Koncertovala po celé Evropě, USA, Kanadě i Číně. Také počet jejích CD nahrávek je impozantní. Koncert uspořádal první dubnovou sobotu Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK.

„Jako ukázka z právě křtěného CD zazněla v první polovině koncertu Rachmaninovova Rapsodie na Paganiniho téma a potvrdila, že spojení Vondráček, Brauner a FOK je mimořádně šťastné.“ 

„Lukáš Vondráček předvedl u klavíru fenomenální výkon.“

„Při závěrečné děkovačce si pak Zuzana Rzounková mohla užít skutečně bouřlivý a obdivný aplaus.“

Ve středu a ve čtvrtek 29. a 30. března zazněl v Obecním domě koncert k poctě jednoho z největších hudebních velikánů Sergeje Rachmaninova. Takřka na den přesně vyšlo 80. výročí skladatelova úmrtí, proto bylo víc než příznačné využít tyto koncerty jako příležitost pro křest kompletních Rachmaninovových děl pro klavír a orchestr, která během covidové pandemie natočil Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK s dirigentem Tomášem Braunerem a sólistou světového renomé Lukášem Vondráčkem. Namísto avizovaného čtvrtého koncertu nakonec zazněla Rapsodie na Paganiniho téma op. 43, tedy jedna z Rachmaninovových nejpopulárnějších a nejhranějších skladeb. Ve druhé polovině pak posluchači mohli vyslechnout monumentální 5. symfonii Gustava Mahlera, která skvěle završila slavnostní večer.

„Kromě neomezené klavírní techniky a obratnosti v harmonické složce mi asi nejvíc imponuje svou velkorysostí, jejímž důsledkem se poměrně spolehlivě drží stranou od kýče.“

„Posluchačsky se mi obtížně přijímal pianistův úsečný způsob vytváření tónu.“

„Tehdy jsem si uvědomil, že sólový recitál je obtížná disciplína, která klade energetické nároky i na ty nejtalentovanější.“

K příležitosti 150. výročí narození skladatele Sergeje Rachmaninova v pražském Rudolfinu v sobotu 25. března 2023 vystoupil v cyklu FOK ruský klavírista Nikolaj Luganskij. V díle tohoto skladatele bývá považován za autoritu a nepochybně to tak vnímá i české publikum. Rudolfinum bylo až na pár míst vyprodané.

„Vstup klavíru se tak po krátkém zopakování úvodního tématu ihned přelévá do melancholického tématu vedlejšího, kde se ukazuje Chopinova hlavní parketa, tedy nádherné vedení melodické linky, v níž dokonale využívá zvuk a témbr klavíru.“

„Klavírista Jan Lisiecki má ve svých 27 letech renomé mimořádného klavíristy mladé generace. Už v patnácti letech podepsal exkluzivní smlouvu s Deutsche Grammophon, v osmnácti se stal nejmladším držitelem ceny Grammophone’s Young Artist Award, kterou získal současně s cenou Leonarda Bernsteina.“

„Ve druhé polovině zahrál Symfonický orchestr FOK Brahmsovu překrásnou druhou symfonii.“

Letošní koncertní sezóna Symfonického orchestru FOK je věnována Evropě a jejím jednotlivým národům, některé koncerty dokonce konkrétním hlavním městům. Středeční koncert, tedy především jeho první polovina, patřil polské metropoli, Varšavě. Ve Smetanově síni Obecního domu se po úvodní Malé suitě Witolda Lutoslawského rozezněl slavný Chopinův koncert e moll v podání polského klavíristy světového formátu Jana Lisieckého. Orchestr řídil rovněž polský dirigent Krysztof Urbański, mimo jiné vítěz Mezinárodní soutěže Pražské Jaro v roce 2007. Druhou polovinu koncertu pak obsáhla Brahmsova Symfonie č. 2.

„Pojetí Marka Kozáka respektuje interpretační tradici, hudební zápis a zdržuje se jakýchkoli interpretačních zvláštností.“

„Markovo provedení mi přiblížilo Prokofjevovu hudbu v naprosto jiném světle, než v jakém jsem ji doposud vnímala.“

„Marek Kozák zůstal do poslední noty závěrečného přídavku zcela soustředěný a pokud cítil nějakou únavu, nedal ji na svém hraní vůbec znát.“

Mladý klavírista Marek Kozák vystoupil v rámci programu komorních koncertů Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK. Na koncertě z cyklu Světová klavírní tvorba přednesl skladby Bacha, Chopina, Čajkovského a Prokofjeva. Za nedlouhou dobu, kdy se pohybuje v hudebním světě, stihl přitom nasbírat mnoho úspěchů na světových soutěžích. A nejen tam…

„Živelný a energický byl vstup do fugy, která vygradovala do skutečně silných a monumentálních momentů, které si dirigent schoval na konec.“

„Felix Klieser se narodil bez rukou, přesto již od 5 let hraje na lesní roh a svou fenomenální virtuozitou již dobyl nejeden světový sál.“

„Nad symfonií pak jako by se vznášel jeden velký vyzpívaný oblouk či obal, který skladbu spojoval ve velký, procítěný celek.“

FOK se svým šéfdirigentem Tomášem Braunerem připravil pro diváky velmi kvalitní, ovšem nepříliš často hraný program. Dvořákovy Symfonické variace večer zahájily, následně zazněl Straussův první Koncert pro lesní roh, celý večer pak zakončila Dvořákova Symfonie č. 7. Plný, opojný zvuk velkých romantiků příjemně prostupoval sálem po celý koncert.

„Soprán Martiny Jankové, jasný, světlý a výrazově moderní, pozdvihl lidovou píseň jejího rodného kraje do skvělé koncertní verze.“

„Svou dráždivou chvějivostí hlasu, přirozeně cítěnými akcenty a přesvědčivými tempy folklórního materiálu dostála Janková svému vyznání lidové hudbě, v níž vyrostla a ze které ve své době čerpal sám Leoš Janáček, autor prezentovaných částí písňových cyklů.“

„O lidové hudbě se říká, že basa tvrdí muziku, na koncertě v kostele sv. Šimona a Judy držel tempo klavír Ivo Kahánka.“

V poslední lednový den tohoto roku, v úterý 31. ledna 2023, se konal v Kostele sv. Šimona a Judy na Starém Městě pražském atraktivní písňový večer v rámci Komorního cyklu Pražských symfoniků. Vystoupilo trio umělců v sestavě sopranistka Martina Janková, barytonista Tomáš Král a pianista Ivo Kahánek s programem na lidovou notu, který před lety společně natočili na kompaktní disky pro Supraphon. Skvělý zážitek z koncertu nenarušilo ani nevlídné zimní počasí, které přimělo mnohé z návštěvníků neodložit své svrchníky v šatně, přestože koncertní síň Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK je vytápěna.