PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Kdykoli jsme se setkali, byl to z tvé strany verbální uragán, doprovázený salvami smíchu. Uměl jsi vyprávět jako málokdo.“

„Dokázal jsi ovšem v hovoru nonšalantně přehodit výhybku od věcí pozemských a láskyplně se rozpovídat o myšlenkách, postojích a životním stylu buddhistů.“

„Byl jsi nejen mistrem taktovky, výjimečným umělcem se srdcem na pravém místě, ale Člověkem s velkým Č.“

Česká filharmonie, pardubická Komorní filharmonie, Pražští symfonikové, Český národní symfonický orchestr a samozřejmě Královská liverpoolská filharmonie. Jen namátkou ty nejvýraznější orchestry, v nichž zanechal trvalou stopu… V neděli 23. října zemřel ve věku 89 let dirigent Libor Pešek.

„Asi nejrozsáhlejší síť edukačních programů pro děti a mládež má Česká filharmonie, která se hudebnímu vzdělávání dětských posluchačů věnuje už po neuvěřitelné jedno celé století.“

„Obdivuhodně dlouhou tradici výchovných koncertů drží také Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK. Ten začal s edukačními koncerty přibližně kolem roku 1947.“

„Nejmladším z těchto tří orchestrů je PKF – Prague Philharmonia. Ani ta nezapomíná na své dětské posluchače a cykly koncertů pro rodiče s dětmi vytváří souvisle už od roku 1999.“

Tradice vzdělávacích koncertů, vedených významnými orchestry, je v naší zemi velice silná a její kořeny sahají až do časů první republiky. Přední české orchestry tuto tradici zachovávají dodnes a patří jim za to veliký dík. Hudba je jedním z nejstarších kulturních dědictví lidstva a přivádět děti k lásce k hudbě je jedním z nejdůležitějších uměleckých poslání. Výchova nové generace posluchačů vážné hudby začíná už od útlého dětství a je prakticky nezbytnou součástí zachování klasické hudby jako „živého umění“. Trojice nejvýznamnějších orchestrů se sídlem v Praze – Česká filharmonie, Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK nebo PKF – Prague Philharmonia mají proto kromě klasických koncertních řad také speciální cykly věnované právě dětem. V rubrice MladíPlus se těmto pražským vzdělávacím koncertním řadám budeme pravidelně blíže věnovat. Můžete se těšit na recenze vybraných koncertů nebo například na rozhovory s tvůrci edukačních programů.

„S naprosto stejnou pečlivostí, jakou věnoval provedení jednotlivých skladeb v programu s dirigentskou taktovkou, se umělecký vedoucí orchestru věnoval také svým posluchačům.“

„Takové provedení lze brát jako svědectví o zvláštních vztazích mezi lidmi, hladké a citlivé přechody mezi houslovou a violovou sekcí tuto myšlenku sounáležitosti podtrhovaly.“

„Pražští komorní sólisté se nevyhýbají žádnému repertoáru, dramaturgii svých koncertů dobře promýšlejí, není jim lhostejný význam, který je za hudbou.“

Zahajovací koncert sezóny 2022/2023 ansámblu Pražští komorní sólisté, existujícího od roku 1961 a znovuobnoveného v roce 2013 pod uměleckým vedením Radka Baboráka, zazněl v sobotu 8. října. Od letošního roku je těleso rezidenčním souborem Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK v kostele svatých Šimona a Judy. Tvoří ho sólisté a komorní hráči, koncertní mistři a členové České filharmonie, FOK, PKF, SOČRu, České Sinfonietty, orchestru Národního divadla, v ansámblu hrají také profesoři pražské AMU a Pražské konzervatoře.

„Díky neutuchajícímu nasazení a pečlivosti si houslista udržel pozornost po celou dobu Mendelssohnova koncertu.“

„Patočkovo skromné vystupování působilo dojmem, že náročná místa jsou přeci vlastně jednoduchá a hraná s naprostou samozřejmostí.“

„Senzačně zvládnuté tutti fráze i individuální sóla, perfektní souhra a pečlivě vystavěný celek byly významnými ingrediencemi zaručujícími úspěch Brucknerovy symfonie.“

Za malé hudební svátky by se dala považovat dvojice koncertů s hudbou Felixe Mendelssohna-Bartholdyho a Antona Brucknera v pražském Obecním domě s premiérou ve středeční podvečer. Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK dirigoval Ion Marin. Na domácí půdě, ovšem v roli sólisty, vystoupil koncertní mistr tělesa Roman Patočka. Program tvořený dvěma symfonickými díly chytl za srdce nejednoho posluchače a poměrně početné publikum nadchl.

„Koncert bude při ročním výročí ruské invaze na Ukrajinu zamýšlen jako symbolická bolestná připomínka zbytečného válečného konfliktu.“

„Spolupráce se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu zahrne Vokální symfonii Vladimíra Sommera pro listopadový festival Janáček Brno.“

„Osmaosmdesátou sezónu otevřel sbor s Českou filharmonií na festivalu Dvořákova Praha při trojím koncertním provedení Dvořákovy Rusalky.“

Pražský filharmonický sbor vedle účinkování s orchestry uspořádá v nadcházející sezoně v Praze také trojici vlastních koncertů. Na prosinec ohlásil Adventní koncert ve Státní opeře, na únor 2023 uvedení Brittenova Válečného requiem a v červnu open air koncert ve Valdštejnské zahradě sestavený z gospelů a spirituálů. Umělecká kontinuita je přitom zajištěna – hlavní sbormistr Lukáš Vasilek, který vede těleso už patnáct let,…

„Eichenlaub rozvíjí bohatou koncertní činnost a uskutečnil v poslední době souborné provedení varhanních děl Johanna Sebastiana Bacha, Césara Francka a deseti symfonií Charlese-Marii Widora.“

„S romantickými varhanami ve Smetanově síni si velmi dobře rozuměl. Málokdy můžeme tento cenný nástroj slyšet v takovém bohatství barev od tichých poloh až k mohutnému plenu.“

„Úprava Schubertovy Ave Maria Sigfridem Karg-Elertem originál proměnila tak zásadně, že vyzněla místy jako nechtěná parodie a zařazení do programu bylo víc než problematické.“

V koncertní sezóně 2022/2023 byly naplánovány tři recitály pořádané Symfonickým orchestrem hlavního města Prahy FOK jako sobotní varhanní matiné, na romantické varhany ve Smetanově síni Obecního domu v Praze. Některé z nich byly naplánované už na dobu před dvěma roky, ale kvůli covidové epidemii se uskutečňují až nyní. K nim patří i odložený recitál vynikajícího německého varhaníka Markuse Eichenlauba, v současné době varhaníka ve slavném románském dómu ve Špýru a pedagoga na Hudební univerzitě v Saarbrückenu, který zazněl 24. září.

„FOK a jeho šéfdirigent Tomáš Brauner interpretovali Dřízalovo dílo Praga Arcana koncentrovaně a svěže.“

„Smyčcové nástroje vnesly do interpretace pěkné barvy a výraznou artikulací frázování povznesly úroveň provedení.“

„Interpretaci Beethovenovy Deváté symfonie povýšil Český filharmonický sbor Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy.“

Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK v čele s ředitelem Danielem Sobotkou a šéfdirigentem Tomášem Braunerem otevřel svou osmaosmdesátou sezónu. Ve Smetanově síni Obecního domu 21. a 22. září 2022 zahrál světovou premiéru skladby Praga Arcana Jana Ryanta Dřízala věnované hlavnímu městu a proslulou Devátou symfonii s „Ódou na radost“ Ludwiga van Beethovena, která zazněla u příležitosti předsednictví České republiky v Radě Evropské unie.

„Když jsem zpíval Vodníka v Rakousku, hrál Orchestr Vídeňské státní opery krásně a s jasem. Nádherná byla zvuková estetika tělesa. Orchestr Národního divadla v Praze Rusalku interpretuje se samozřejmostí. Hudebníci znají dílo lépe a operu mají ve své krvi.“

„Mám rád melodii češtiny, která je někdy i taneční. Jazyk je mi sympatický a líbí se mi.“

„Na Beethovenově hudbě se mi velmi líbí pocit osvobození od strachu.“

Světové renomé provází rakouského basistu Günthera Groissböcka od doby, kdy zazářil v roce 2010 na Salcburském festivalu a v Metropolitní opeře v New Yorku. Na pozvání nového hudebního ředitele Opery Národního divadla v Praze Roberta Jindry, se kterým pěvec spolupracoval v Bavorské státní opeře v Mnichově na uvedení tamní Dvořákovy Rusalky, se Günther Groissböck zhostil 28. srpna v historické budově Národního divadla úspěšného debutu v Praze…

„Zdánlivě nesourodé básně propojil skladatel kladoucí tichý, ale důležitý důraz na lidské svědomí tak geniálně, že i Jevtušenko prý konstatoval: Jeho hudba je udělala většími, smysluplnějšími a silnějšími.“

„Systému vzdoroval Šostakovič především svou hudbou. V ní si svobodu zachoval.“

„Peter Mikuláš provedení korunuje. Z nahrávky zní bohatýrský hlas a přesná ruská dikce s věrně znějící výslovností a potřebným výrazem.“

Třináctá symfonie klasika dvacátého století Dmitrije Šostakoviče geniálně zhudebňuje Jevtušenkovy kritické verše. Dává nahlédnout do sovětské reality a dobových pocitů se zdrcující trefností, s naléhavostí, lidskostí a upřímností. Dílo zvané Babi Jar dokončil skladatel před šedesáti lety, v červenci 1962. Jeho syn Maxim symfonii natočil s Pražskými symfoniky o tři desetiletí později. V životní formě na nahrávce zpívá basista Peter Mikuláš.

„Spolu se Skácelovými verši a neokázalými, ale přesto hlubokými a dojemnými texty Vojtěcha Stříteského zněla slova 13. kapitoly 1. epištoly Korintským.“

„Souznění až neuvěřitelné…“

Do druhé poloviny vstoupil minulý týden národní festival Smetanova Litomyšl, letos konečně zase v podobě, v jaké jsme na něj byli zvyklí, píše pravidelný návštěvník koncertů Jaromír Kašpar. Dva předchozí ročníky poznamenané pandemií byly zvláštní. A nemyslím to nikterak zle, sám jsem je nejednou označil za nezapomenutelné. Vždyť přinesly neopakovatelnou atmosféru, hudební kouzlo zajímavých prostor i prostranství a samozřejmě i skvělé umělecké zážitky. Přesto je asi většina lidí bude vnímat jako jakési intermezzo – krásnou sice, ale pořád přece jen mezihru – vyplňující ten časoprostor mezi „tenkrát“ a „teď“. A tak už jen procházka po Smetanově náměstí přináší letos pocit radostného rozechvění, očekávání a nadšení, které lze zase číst z nezakrytých tváří…

„Hlasově i výrazově je šestašedesátiletý pěvec stále v plné síle, nicméně tu a tam už byl slyšet mírný šelest, především okolo nejvyšších tónů e1–f1.“

„Pokud bych však měl vyzdvihnout některé sólo, byl by to zcela jistě klarinet Matouše Kopáčka, jehož hladký a sametový zvuk mne vždy takříkajíc ‚pohladil‘.“

Ve středu 15. června uvedl Symfonický orchestr hlavního města Prahy závěrečný koncert sezóny s titulem Thomas Hampson Praze. Kromě slavného barytonisty však šlo také o provedení skladby Sylvie Bodorové a slavné Šeherezády Nikolaje Rimského Korsakova, vše za řízení šéfdirigenta orchestru Tomáše Braunera.