PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Úlohu sice jevištně ztvárnila poprvé, ale koncertně i v nahrávacím studiu ji už zpívala, takže mohla do kreace vložit mnoho odstínů… Ani trochu se nesnížila k exhibici. Hrála týmově.“

„Heřmanově manýristicky výpravné inscenaci nechybí poetické obrazy, barvitost a nápaditost, ale naštěstí ani humor.“

„Václav Luks, jako obvykle fyzicky angažovaný a naléhavý, kroužící všechny obloučky, ozdoby a pointy Händelovy hudby s labužnickým potěšením.“

Krásný pohádkový příběh s krásnou hudbou, dechberoucí spektákl. Tak se hovořilo o brněnské inscenaci Händelovy opery Alcina, když měla zjara v roce 2022 premiéru. Stojí za ní režisér Jiří Heřman a dirigent Václav Luks. Alcina se ještě stále vrací na repertoár, letos na podzim pro čtyři poslední představení, a to s Magdalenou Koženou jako s mimořádným hostem v titulní roli. Středeční večer, s diváky do jednoho aplaudujícími v závěru vestoje, byl triumfálním potvrzením zdařilosti projektu i mistrovství mezzosopranistky, už třetí desetiletí mezinárodně zářící pěvecké hvězdy pocházející z Brna.

„Věrni názvu umělci pod vedením svého šéfa nabídli středoevropskou hudbu 17. a začátku 18. století.“

„Mistrovství Johanna Sebastiana Bacha je všeobecně známou a neotřesitelnou hodnotou.“

„V zaplněném auditoriu bylo cítit souznění s tři století starým, vysoce uměleckým, duchovním i bezprostředně lidským dědictvím.“

Z Dvořákovy síně Rudolfina přímo do nebeských výšin vynesly své věrné posluchače soubory Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 v úterý 18. listopadu. Instrumentální seskupení v tomto případě plnilo jen služebnou funkci bassa continua a hrálo ve složení theorba, varhany, violoncello a kontrabas; s jistotou a precizností provázelo všechny skladby večera. Hlavním nositelem oné nadpozemské krásy byl tentokrát jednoznačně šestnáctičlenný vokální soubor, schopný nejen disciplinovaného ensemblového zvuku, ale i precizních sólových kreací. Provedení řídil Václav Luks.

„Zelenkova Missa Circumcisionis je hudba svěží, stylově plná a zároveň dostatečně osobitá, na některých místech skutečně charakteristicky jedinečná.“

„Zhudebnění Žalmu 110 Dixit Dominus poskytlo Händelovi možnost vyzkoušet si kompoziční dovednost, schopnost postihnout a úderně vyjádřit dramatismus a naléhavost, propašovat operní estetiku do duchovní oblasti.“

„Komplexní dojem z vybuzení toho největšího možného účinku obou děl zařazuje koncert do pomyslné kroniky zásadních tuzemských hudebních událostí.“

Úvodní koncert abonentní sezóny v pražském Rudolfinu byl pro barokní orchestr Collegium 1704 a jeho sbor Collegium Vocale 1704 oslavou dvaceti let umělecké práce. Výročí svých souborů Václav Luks posvětil ve čtvrtek skvělým, podmanivým a elektrizujícím provedením dvou duchovních děl s latinskými texty a strhující hudbou – Zelenkovy Missy Circumcisionis a Händelova žalmu Dixit Dominus. Dojem, že jde v mezinárodním srovnání o špičkových sto minut, byl samozřejmostí.

„Pražské jaro svěřilo provedení Mše h moll souboru, který tehdy vlastně ještě neexistoval, a to čistě na základě důvěry v mou kompetenci, co tehdy ale ještě nebyla ničím prokázaná.“

„V člověku to vyvolává určitou pokoru, když si uvědomí, jak málo toho vlastně víme.“

„Našemu pražskému publiku v Rudolfinu můžeme nabídnout prakticky cokoliv a posluchači přijdou.“

Vybudoval mezinárodně respektovaný soubor specializující se na interpretaci staré hudby; do Prahy přinesl Bacha a Zelenku. Dnes již ikona českého starohudebního světa Václav Luks letos slaví dvacáté výročí existence svých souborů Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704. Jak se z hrstky nadšených hudebníků stal renomovaný soubor, jak nakládá s dramaturgií koncertů a co nás čeká v nadcházející jubilejní sezoně Luks prozradil při posezení po jedné ze zkoušek na zahajovací koncert sezony, který se uskuteční 8. října v drážďanském Annenkirche a o den později v pražském Rudolfinu.

„Festival Lípa musica se stal širokým kulturním fenoménem, blyštivou značkou přesahující hranice regionu.“

„U koncertu světové hvězdy Joyce DiDonato jsem si poprvé říkal, zda je to ještě projekt pro festival Lípa Musica.“ 

„My kritici obvykle věříme, že svou prací můžeme kultivovat prostředí, které milujeme, nebo stát na stráži, pokud se hudební produkce ubírá směrem, kde ji zažívat nechceme.“ 

V pátek večer 19. září se pod křídly festivalu Lípa Musica sešli mladí hudebníci Akademie komorní hudby pod vedením violoncellisty Tomáše Jamníka při spolupráci s Václavem Luksem a stálicemi jeho Collegia Vocale 1704, Helenou Hozovou a Anetou Petrasovou. Vedle Vivaldiho instrumentálních skladeb zazněla kantáta G. B. Pergolesiho Stabat mater.

„Publikum přivítal strahovský opat Daniel Peter Janáček O. Praem s připomínkou, že kultura, vzdělanost a umění vždy naplňovaly život řádu premonstrátů a Strahova.“

„Soprán Heleny Hozové má vzornou tónovou kulturu barokního slohu bez náznaku vibrata a s okouzlující tvorbou tónu.“

„A v následující sedmé větě Eja mater fons amoris si neméně výstižně vedl alt Anety Petrasové, jehož hloubky dokázaly dojmout a pozdvihnout.“

V roce 2025 zahájil Spolek Norbertinum pořádání koncertů ve Strahovském klášteře. Třetí koncert prvního ročníku koncertních cyklů se konal ve středu 17. září 2025 ve Filozofickém sále Strahovské knihovny. Hudbou Vivaldiho a Pergolesiho ho naplnil barokní soubor Collegium 1704, vedený Václavem Luksem. Koncert dal publiku, vedle výsostného hudebního prožitku, také pocit vzácnosti chvíle z doteku genia loci. 

„Pokud Zelenka nabídnul obraz víry jako řádu a jistoty, Händelův Dixit Dominus působil jako ohnivá erupce.“

„Výkon Collegia 1704 a Collegia Vocale 1704 potvrdil jejich vysokou úroveň.“

„To, co by mohlo působit jako kompromis, se proměnilo v přednost – právě křehkost a nevyzpytatelnost historických nástrojů dodala celému Zelenkovu dílu autenticitu, dramatičnost a živoucí napětí.“

Ostravský večer v podání Collegia 1704 a Collegia Vocale 1704 se stal jedním z vrcholů letošního ročníku Svatováclavského hudebního festivalu. Dirigent Václav Luks přivezl v úterý 9. září do Evangelického Kristova kostela dvě mimořádná díla barokního repertoáru – Missu Circumcisionis Jana Dismase Zelenky a Dixit Dominus Georga Friedricha Händela. Obě skladby spojuje silný duchovní náboj a oslava křesťanské víry, ale každá z nich je předkládá zcela odlišným způsobem: Zelenka jako hluboké a zároveň dramatické zakotvení v liturgickém řádu, Händel jako extrovertní výbuch chvály a triumfu.

„Výsledek se na koncertě Václava Lukse dotýká dokonalosti a násobí prožitek z chvil, v nichž působí i užaslé ticho po doznění Bachovy hudby.“

„Možnosti se zdají být v písních o lásce a bojích u Joela Frederiksena téměř nekonečné.“

„Neslavnější varhanní skladbu všech dob hraje Christian Schmitt bez patosu, se zvláštní lehkostí.“

Ve druhé polovině uplynulého týdne jsme se konečně dočkali výrazněji letních teplot, které v Litomyšli přímo vybízejí k návštěvě některého z tamních chrámů. A pokud se dá taková návštěva spojit s koncertem, máme zde stav takřka ideální.

„Jiří Heřman v tvůrčí jednotě s Václavem Luksem a s výtvarníky připomíná původní podtitul předlohy k Mozartově opeře – Bláznivý den.“

„Spontánní povstání celého auditoria bylo zcela namístě, a to i když se při děkovačce na scéně nakonec objevilo i celé Collegium 1704.“

„Režisér Štěpán Pácl, ve srovnání s bezcitně působící pražskou inscenací Manon Lescaut, zvolil příjemně ´normální´ přístup k melodramatickému veristickému příběhu.“

Soubor Janáčkovy opery Národního divadla Brno byl historicky prvním hostem, kdo po prvních koncertech vyzkoušel nyní na festivalu Smetanova Litomyšl na zámeckém nádvoří nový letní sál v jeho divadelní verzi. Výborná inscenace Pucciniho opery Manon Lescaut a skvělá produkce Mozartovy Figarovy svatby ve čtvrtek a v pátek potvrdily nejen použitelnost a vhodnost vydařeného nového jeviště s technickým vybavením a orchestřištěm, ale i skutečnost, že v Brně se teď dělá opera v tuzemsku opravdu nejlépe.

„Na úvod zazněla krátká Sinfonia z kantáty Der Herr denkt an uns. Její provedení bylo průzračné.“

„Ve druhé polovině večera následovaly tři kompozice Sebastianova otce Christopha.“

„Hudební jazyk všech tří skladatelů vykazuje mnoho příbuzných rysů. Jako by všechny skladby večera napsal jeden jediný autor.“

Pod názvem Dynastie Bachů uspořádalo Collegium 1704 v pražském Rudolfinu v pondělí 24. března další, v pořadí již pátý abonentní koncert sezony. Dirigent Václav Luks na něm se svým orchestrem a s pěvci Collegia Vocale 1704 přednesl čistě bachovský program. Sestavil jej z kantát a motet nejen nejslavnějšího z nich Johanna Sebastiana, ale i jeho příbuzných, tedy otce Johanna Christopha a bratrance Johanna Ludwiga.

„Základem kvality nové inscenace je pěvecké obsazení. A tak tomu ostatně v opeře má být!“

„Barokní orchestr zněl v prostoru Janáčkova divadla poněkud dutě, lze konstatovat, že jeho výkon nebyl nijak oslňující.“

„Tvůrci nové brněnské inscenace předem avizovali, že se budou snažit operu inscenovat v duchu, v jakém ji autoři zamýšleli: Figarova svatba je komedie pevně zakotvená v době svého vzniku.“

Brněnští milovníci opery mají možná v paměti nešťastnou inscenaci Mozartovy Figarovy svatby v Mahenově divadle v roce 2011. Po čtrnácti letech se tato opera do Brna vrátila a je radostné konstatovat, že debakl minulého představení může být zapomenut. Premiéra se uskutečnila 22. března v Janáčkově divadle.

„Jestliže běžně při koncertech souborů zabývajících se historicky poučenou interpretací obdivujeme barokní hoboj či fagot – a pokud se náhodou na pódiu objeví viola da gamba, vzdycháme úžasem –, chalumeau přineslo nový zvukový ‚level‘.“

„Ernst Schlader nám ukázal, jak je nástroj schopen jímavé kantilény i omračujících běhů.“

„Hasse byl hvězdou ve své době právem a s opodstatněním se jeho hudba vrací na koncertní pódia.“

Ve čtvrtek 13. března do Prahy přijel starodávný nástroj jménem chalumeau, a to dokonce ve dvou vyhotoveních: sopránovém a basovém. Jejich majitel, zároveň umělecký vedoucí souboru Calamus Consort, Ernst Schlader připravil pro pražský Vzlet výběr zcela neznámého repertoáru, a to spolu s hobojistkou Katharinou Andres, fagotistkou Györgyi Farkas, violoncellistkou Hanou Flekovou. Soubor doplnil Václav Luks, který se tentokrát představil v poměrně neobvyklé roli jako cembalista.

„Václav Luks je dobrý ‚händelista‘ a bezpečně vedl svůj báječně sehraný ansámbl pestrými hudebními peripetiemi Händelovy suity.“

„V Suitě č. 3 G dur z Vodní hudby, kterou Luks proložil Suitou č. 2 D dur, měla v Sarabandě půvabné sólo flétnistka Julie Braná.“

„Francouzský esprit a operní manýra úvodní části Symfonie, kterou Francœur převzal ze své opery Scanderberg, příznivě proměnily náladu v auditoriu od obřadnosti k bezstarostnosti.“

Collegium 1704, soubor vedený Václavem Luksem, veřejně uvedl Händelovou hudbu ze svého nového kompaktního disku Voda a oheň. Koncert se konal ve Dvořákově síni Rudolfina ve středu 12. února a k jeho osvěžení přidal dirigent pasticcio ze skladeb Françoise Francœura. Zdánlivě jednolitý běh hudby ozdobila sóla flétnistky Julie Brané, jakož i dalších hráčů orchestru.

„Symfonický orchestr Českého rozhlasu dostal toho večera naloženo.“

„Sopranistky svou linku zvládly, absence oné interpretační rezervy ale zapříčinila sdělení co do sugestivity trochu limitované.“

„Václav Čížek i Roman Hoza ve svých spíše epizodních rolích bezpečně obstáli a dotvořili vyrovnané kvarteto sólistů.“

Jen málokdy se stane, aby čistě mozartovský program zahrnoval výhradně skladby v mollovém tónorodu. Přesně to se však přihodilo 13. ledna v Rudolfinu, kdy Symfonický orchestr Českého rozhlasu přizval ke spoluúčinkování vokální sekci pražského barokního tělesa Collegia 1704. Produkci řídil právě zakladatel a umělecký vedoucí druhé zmíněné entity, rovněž odborník přes poučenou interpretaci staré hudby Václav Luks.

„V pondělí v 9:07 můžete posoudit, jestli mladý finský dirigent Klaus Mäkelä a nejmladší šéf Concertgebouw v historii je opravdu tak zázračným interpretem – provede Svěcení jara s Orchestrem de Paris.“

„Od 20:00 ve středu sledujte záznam pondělního přímého přenosu koncertu Symfonického orchestru Českého rozhlasu, výjimečně s Václavem Luksem a mozartovským programem.“

„Ve 20:18 si nenechte ujít Händelovo oratorium Izrael v Egyptě, velkolepé zhudebnění Hospodinových ran nebeských seslaných na Egypt a příběh 2. knihy Mojžíšovy.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to nepřetržitě. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah prostor dokonce pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je synonymem pro „samou hudbu“, pravidelně proto nahlížíme do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 13. do 19. ledna?