PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Václav Neumann po nástupu do čela České filharmonie vyhlásil novou éru v nahrávání našeho prvního orchestru, jemuž mělo dominovat dílo Antonína Dvořáka.“

„V příštích letech Václav Neumann vybudoval hudební fonotéku, v jejíž obsáhlosti mu může jen málokdo konkurovat.“

„Díky vzácným a historickým dokumentům a vzpomínkám pamětníků zůstává letošní jubilant osobností umělecky mimořádnou, v mnoha případech vzorovou, lidsky noblesní, velkorysou, a tím i nezapomenutelnou.“

V úterý 29. září uplyne přesně sto let od narození Václava Neumanna, významného českého dirigenta, který více než dvě dekády stál v čele České filharmonie. Během své neúnavné práce dokázal nahrávkou zvěčnit takřka celé orchestrální dílo Antonína Dvořáka, komplety symfonií Gustava Mahlera a Bohuslava Martinů, čímž významně přispěl k jeho popularizaci u nás i ve světě, některé z Janáčkových oper i další perly symfonického repertoáru tuzemského i zahraničního.

Některá díla v době svého vzniku i v následujících letech slavila velké úspěchy a uznání a postupem let začala mizet z koncertních pódií.“

„Praha prožívala v Rudolfinu opět mimořádné okamžiky a Supraphon pohotově natočil studiově toto dílo přesně v tom obsazení jako na koncertě.“

„Český repertoár sice v něm měl vždycky skvělého tlumočníka, avšak například Národní divadlo se ho coby operního šéfa dočkalo až v poslední fázi jeho života.“

Nahrávkou rozměrné dramatické kantáty Bouře s textem Svatopluka Čecha ve zhudebnění Vítězslava Nováka připomínáme dirigentský odkaz Zdeňka Košlera. Pamatujeme ho jako operního šéfa v pražském Národním divadle v době znovuotevření po několikaleté rekonstrukci v roce 1983 s památným přenosem Libuše. Vzpomínáme na něj jako na spolutvůrce tehdejšího kompletního nastudování oper Bedřicha Smetany i jako na dirigenta koncertů České filharmonie. Vracel se hodně do Bratislavy a do Japonska. Je podepsán pod nahrávkou Prodané nevěsty s Gabrielou Beňačkovou a Petrem Dvorským a Dalibora s Evou Urbanovou a Leo Marianem Vodičkou. Jeho život se uzavřel právě před 25 lety, 2. července 1995.

„Zpívá a hraje zde neokázale majestátní postavu Vodníka tak, jak vešel v obecnou paměť.“

„Haken byl v tuzemsku pro dvě tři generace přímo ztělesněním této role.“

„Zpívá zněle, s krásnými probarvenými a srozumitelnými hloubkami i s pěkně vyklenutými a rovnoměrně rozvrženými dalšími polohami, vznešeně a velebně.“

Dvořákovu Rusalku posuzujeme většinou podle představitelky titulní role. Dnešní stodesáté výročí narození Eduarda Hakena však může být ojedinělým okamžikem, ve kterém se na jednu ze světově nejhranějších českých oper můžeme podívat z hlediska obsazení úlohy Vodníka. Legendární basista v ní figuruje jak na první tuzemské gramofonové nahrávce díla, tak v jeho prvním televizním zpracování, stejně jako i v první filmové podobě Rusalky přístupné na DVD.

„Na Národní třídě je celodenní happening. Klasika tu není, zůstala uvnitř Národního divadla a v Rudolfinu.“

„K revoluci patřily songy, spirituály. Ta síla emocí, když v revolučních dnech rozhlas po letech veřejně poprvé zase vysílal Kryla a Kubišovou…“

„Bláznovská zvěst Ivana Kurze s odkazem na Bibli připomíná, že spasení přináší bezbranné dítě. Tato hudba zněla v Obecním domě sedmnáctého listopadu 1989 večer.“

„Poslouchám, co chci. Svobodná hudba je ta nejlepší.“ Jeden ze sloganů provázejících oslavy třiceti let od pádu totality může být podnětem k mnoha úvahám. O kulturní izolaci a uvolnění, i o tom, co hlasitě duní, a o tom, co působí spíše vskrytu.

„Objevovali jsme opojné zvukové kouzlo skladeb, které do té doby nebyly nijak snadno dostupné, a čekali jsme nedočkavě na další titul.“

„Podceňovat fluidum, které do hudby s velkou silou pronikalo z Václava Neumanna, není záhodno.“

„Václav Neumann se během dvou desetiletí v čele České filharmonie vyprofiloval v dirigenta velkých ploch, velkých koncepcí, velkého nadhledu a velké noblesy.“

Václav Neumann, kterému by bylo letos v září devětadevadesát, natočil jako šéfdirigent České filharmonie řadu nahrávek, ve své době zásadních a dodnes zůstávajících zdrojem potěšení. Byl překvapivě první, kdo na desky pořídil s jedním orchestrem všechny Dvořákovy symfonie. Byl první, kdo v Československu vizionářsky zkompletoval Mahlerovy symfonie. A byl prvním tuzemským dirigentem, který odvážně a s velkým osobním vkladem natočil všech šest symfonií Bohuslava Martinů – skladatele, od jehož úmrtí právě dnes uplynulo šedesát let a který se symbolicky vrátil do vlasti přesně o dvě desetiletí později, v roce 1979, když byly ze Švýcarska převezeny do rodné Poličky jeho ostatky.

„Zachoval si svůj vlastní rukopis, ale pro ty, kteří to dosud nezaregistrovali, je dobré zmínit, že je žákem Miloslava Kabeláče.“

„Jaroslav Krček má bohatý muzikantský život a vytvořil něco dalšího, nového – svého. A jeho soubor Musica Bohemica, který založil v roce 1975, je toho dlouhá léta součástí.“

„S Českou filharmonií a Václavem Smetáčkem nahrál jako režisér Smetanův cyklus Má vlast, který byl v té době první digitální hudební nahrávkou v Československu.“

Soubor Musica Bohemica, hudební režie, znovuobjevování lidové hudby, komponování a aranžování, dirigování, hra na různé hudební nástroje a jejich výroba, zpěv, spolupráce s filmem, Českým rozhlasem a spousta dalších činností, často se zapojením své rodiny – to je dnešní jubilant Jaroslav Krček.

„Meta nepřekonatelnosti byla spatřována v Talichově nahrávce z roku 1950.“

„Šejnova nahrávka z roku 1959 zapůsobila velice bouřlivě až senzačně.“

„U Šejny je preferována tanečnost jednotlivých tanců, včetně těch pomalých.“

„Starším pánům kritikům ona ´hlučnost´ naopak vadila.“

„Neprávem zapomínaný Šejna byl dvořákovským dirigentem jako málokdo.“

Měsíc září přináší narozeniny Antonína Dvořáka a tím mimo jiné i programy hudebního festivalu Dvořákova Praha. Dobré důvody připomenout si jednu z legendárních nahrávek jeho hudby – Slovanské tance natočené Českou filharmonií s Karlem Šejnou.