PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Je zajímavé, že většina klavírních děl velkých českých skladatelů zní skvěle pro posluchače, ale velice nepohodlně se pianistům hraje.“

„Mám za sebou tři měsíce nahrávání souborného díla Antonína Dvořáka, čtyři CD, asi pět hodin hudby. Takže v tuto chvíli, když slyším slovo nahrávka, dostávám osypky!“

„Martinů je jedním z mých osudových skladatelů, nenese atributy “busty”, je to v mnoha ohledech náš současník.“

Na festivalu Smetanova Litomyšl zazní po dvaceti letech kompletní provedení cyklu symfonických básní Má vlast. Jde o Smetanovu vlastní virtuózní úpravu pro čtyřruční klavír. 4. a 5. července ji v Zámecké jízdárně provedou Ivo Kahánek a Miroslav Sekera (rozhovor s ním čtěte ZDE), a to na dvou nástrojích, aby ještě víc vynikla barevnost a genialita skladby…

„Genius loci Smetanovy Litomyšle je jedinečný a nezapomenutelný.“

„Největší výzvou během covidu pro mě určitě bylo natáčení Paganiniho houslového koncertu s filharmonií Hradec Králové.“

„Učím už dvanáct let a pořád mě to neomrzelo. Myslím si, že v našem oboru je dobře, když učí lidé, kteří jsou sami koncertně činní.“

Během covidu založil produkční a nahrávací společnost, cvičil do šuplíku, nahrával a streamoval. Houslista a koncertní mistr České filharmonie Jiří Vodička se snažil, stejně jako většina ostatních muzikantů, věnovat hudbě i posluchačům, jak jen to šlo. Teď už si ale opět užívá publika…

Jiřímu Bělohlávkovi jsem nesmírně zavázán! Jeho cena je obrovský závazek nepřestávat pracovat dál, neusínat na vavřínech“

„Všichni, kdo se na pozici koncertního mistra střídáme, jsme velcí kamarádi a nepanuje v naší ladírně žádná rivalita. To mi přijde více než raritní a jsem za to šťastný.“

„Během covidu jsem patřil mezi ty šťastné, i tuto otřesnou dobu jsem prožil s houslemi v rukách.“

Jan Mráček se právě stal třetím laureátem Ceny Jiřího Bělohlávka. Houslista a koncertní mistr České filharmonie převzal ve svých třiceti, které oslaví za pár dní, pomyslnou štafetu po dirigentu Robertu Kružíkovi a předtím po hornistce Kateřině Javůrkové. Cenu mu předala manželka Jiřího Bělohlávka Anna Fejérová v průběhu open air koncertu na zámku Sychrov, kterým orchestr v přímém přenosu ČT art uzavřel svou 125. sezonu.

„Mahlerova hudba je jako brána otevřená do budoucnosti, aniž by ztrácela kontinuitu s tradicí.“

„V roce 2010 jsme získali odrůdu růže „Gustav Mahler“.“

„Snažíme se spojovat zajímavé hudební tituly s kvalitními, pokud možno mladými interprety, nejsme a nechceme být klasický festival „superhvězd“.“

Dnes začíná jubilejní dvacátý ročník festivalu Hudba tisíců – Mahler Jihlava. Na zahajovacím koncertu v jihlavském Domě kultury zazní od 17 hodin Symfonie č. 7 Gustava Mahlera v podání Janáčkovy filharmonie Ostrava, kterou bude řídit Marek Štilec. Jeho otec, muzikolog, pořadatel, producent a profesor pražské HAMU Jiří Štilec už během studií podlehl kouzlu tvorby Gustava Mahlera,…

„Všichni si přejeme, aby se naše životy vrátily do běžného režimu, do něhož patří i zážitky, výlety a živá představení a koncerty.

„Potřebu tvořit a projevovat talent nelze potlačit, stejně tak jako potřebu obohacovat své dojmy o krásu umění.“

„Doufám, že my, kteří máme tu možnost, přežití kultury podpoříme.“

František Kinský je potomkem kostelecké větve šlechtického rodu Kinských z Vchynic a Tetova. Je starostou v Kostelci nad Orlicí, podniká a věnuje se správě tamního rodového majetku. Nový zámek za komunistického režimu sloužil jako výzkumný ústav pro chov prasat a byl Kinským vrácen v restituci v roce 1992. Roku 2008 opravený zámek otevřeli. Je v něm expozice Život v biedermeieru, Galerie Kinský a muzejní expozice města…

„Interpretace je úžasná věc, taková originál licence.“

„Potkat se s živým skladatelem je nezastupitelná energie, můžete poznat dílo zase z jiného úhlu.“

„Tato doba studenty vede k pocitu marnosti. Sama už skoro rok nemám co dělat, hledám si činnosti a pozoruji na sobě, jak je to ubíjející a nepříjemný pocit.“

Už více než rok je doma, bez divadla, a distančně učí. A potvrzuje, že je to psychicky i fyzicky velmi složité. Sopranistka Dana Burešová je sólistkou opery Národního divadla v Praze, kde ztvárnila mnoho titulních rolí včetně Libuše, Ruslaky, Mařenky, Jenůfy, Milady, Armidy, Taťány, Jolanty, Alžběty, Elzy a mnoha dalších. Zároveň vyučuje na Pražské konzervatoři. Sice nezahálí, ale v RozhovoruPlus popisuje, jak současná doba těžce doléhá na ní, na její studenty i na lidi a kulturu samotnou.

„Fenomén televizních přenosů se zrodil v matce všech veřejnoprávních institucí, v BBC, i tam ale začínali na čtyři kamery.“

„Zásadní chybou je, když si divák začne uvědomovat, jak je přenos dělaný. Televizní záznam by měl běžet, aniž by vás něco rušilo. Měli byste cítit jen emoce, které hudba nese.“

„Posláním režiséra je zprostředkovat dílo divákovi, ne vybočovat z kolejí, pokud to není nutné. “

Jeho jméno často vidíme v televizních titulcích jako režiséra hudebního dokumentu, přenosu nebo záznamu koncertu či opery. Tomáš Šimerda je ale původně operním režisérem. Na svém kontě má několik desítek operních, operetních a muzikálových inscenací. Několik let byl také uměleckým šéfem Janáčkovy opery v Brně, ředitelem divadla v Ústí nad Labem, ředitelem festivalu Zlatá Praha nebo šéfdramaturgem Centra divadelní a hudební tvorby České televize…

„Výsledkem jednání je, že se zahájením koncertní sezony v jarních měsících nemůžeme počítat.“

 „Padla i zmínka o nepoměru mezi podmínkami pro sport a kulturu. Ministerstvo kultury si prý tento rozdílný přístup a sílu lobbistických skupin ve sportu uvědomuje.“

 „Podle dnešních zpráv je bohužel jasné, že masivní rozvolnění se nedá očekávat v květnu ani v červnu letošního roku.“

Včera odpoledne se konala online konference s ministrem kultury Zaorálkem a ředitelem kabinetu ministra Chmelíčkem. Navázala na otevřený dopis, který mu zaslali producent a pořadatel Radek Hrabě a harfistka a pedagožka Kateřina Englichová a s nimi jako signatáři více než desítka dalších osobností tuzemského hudebního života. O jejich aktivitě jsme informovali začátkem dubna. Výsledkem včerejšího jednání bylo několik konkrétních bodů – kultura ožije omezeně nejdříve v létě, resort si uvědomuje rozdíl v přístupu mezi kulturou a sportem.

„Televize obecně během pandemie mají rekordní sledovanost, ale přirozenější je, když lidé speciálně za kulturou můžou jít osobně.“

„Věříme, že přenosy opět brzy nahradí živá a vlastní zkušenost diváků přímo na místě v sálech.“

„Přenášet ve větší míře živou kulturu je spíš věcí doby covidové.“

Televize prožívají zlaté časy. Zejména pokud jde o kulturu, zůstávají vedle streamů na internetu, a samozřejmě vedle oficiálních nahrávek, jediným možným pódiem. ČT art vlivem pandemie připravuje divákům program přechodně posílený o koncerty a divadla a také historickou novinku, operní premiéry domácích scén, které se odehrávají pouze prostřednictvím obrazovek, bez diváků v hledišti…

„Dnes jsou všichni skladatelé schopní si noty sami „vyrábět“, tedy sázet v notačních programech a korigovat.“

„Nedám dopustit na ZUŠky, na celý ten úžasný systém, kdy profesionální hudebníci profesionálně učí hudbu děti a kultivují tím celý národ.“

„Třeba se vydávání not promění v jakési virtuální licencování bez přítomnosti jakéhokoli papírového vydání.“

Nakladatelství Bärenreiter Praha existuje 30 let a patří do mezinárodní nakladatelské sítě značky Bärenreiter.  S více než třemi tisíci aktivními tituly ve svém katalogu je celosvětově největším dodavatelem notových materiálů české hudby. Vydává hudbu českých autorů od baroka až po současnost, zaměřuje se na vědecko-kritické edice a nabízí i pedagogickou a instruktivní literaturu pro téměř všechny tradiční nástroje…

„Vystačil bych si s romantiky! Pro mě by mohlo být jen 19. století.“

„Písně si můžete dovolit až v nějaké fázi kariéry, kdy už máte jméno a lidé jdou v podstatě na vás.“

„Je tolik nádherných ruských titulů, ale na programu moc nejsou, nebo jen krátce.“

Sotva dozněly tóny pražské premiéry Verdiho opery Rigoletto, ve které zpíval nájemného vraha Sparafucila a která se odehrála pouze v televizi, bez diváků, už obléká kostým Komtura a zkouší další novou inscenaci, tentokrát Mozartova Dona Giovanniho, který má premiéru v březnu ve Stavovském divadle…

„Stojí za to pokusit se o realizaci akcí, které by v jiném čase byly nemožné.“

„Myslím, že to bude zážitek jak pro účinkující, tak pro diváky.“

„Věříme, že se česká kultura díky své síle a kvalitě vrátí před diváky v nejlepší formě.“

Tři desítky umělců vyzvou k podpoře české kultury v přímém televizním přenosu. V sobotu 27. února vystoupí na velkém koncertě napříč žánry v Národním divadle v Praze. Chtějí tak upozornit na stav, ve kterém se kultura bez možnosti pořádání akcí nachází. A také na to, že současná situace nezasáhla jen interprety samotné, ale také mnoho dalších profesí, které lidé nemohou vykonávat už skoro rok…

„Je jasné, že nový Rigoletto pražského Národního divadla rozpoltí odbornou i laickou veřejnost, ale také že jde o hudebně velmi kvalitní inscenaci.“

„Inscenace je i přes veškeré počáteční výhrady logická. Jen je možná třeba ji vidět víckrát a sžít se s ní.“

„Tato premiéra dává tušit, že minimálně soubor Státní opery se po změně vedení a po znovuotevření své budovy vydává světovou cestou. Reakce českého publika se ale asi dá očekávat jiná než například u německy mluvícího.“

Historicky první operní premiéru Národního divadla v Praze, kterou bylo možné sledovat pouze v televizi a ne v divadle, nabídla včera večer Česká televize na programu ČT art. Místo diváků obsadily Státní operu kamery a zprostředkovaly Verdiho Rigoletta v moderní režii Barbory Horákové Joly…

„Divadlo nelze po několika měsících otevřít ze dne na den jako třeba obchod s obuví. V méně zasažených krajích by mohla divadla za adekvátních hygienických opatření hrát.“

 „Je to pro nás trochu absurdní situace, ale chceme do konce tohoto roku přinést premiéry divákům prostřednictvím internetu.“

 „Na „koronavirovou“ dramaturgii s omezeným počtem účinkujících v rouškách a za dodržení rozestupů nevěřím.“

Premiéry online na internetu a improvizování všemi směry, to je současná realita také v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích. Jeho ředitel Lukáš Průdek vede tuto scénu už šest let, ale v RozhovoruPlus přiznává, že nevěřil, že se dočká tak absurdní doby…

„Dodnes, když slyším hrát Chopina, mi to připomíná tatínka.“

„Když jsem byl po okupaci v Americe a v rozhlase hráli Smetanu nebo Dvořáka, tak jsme si se ženou řekli: Vždyť ta země je tak krásná, měli bychom se tam vrátit! A stalo se.“

„Zcela specifická virostatika neexistují skoro proti žádnému viru. Myslím, že to tak zůstane i u koronaviru. Je důležité, aby tady byla vakcína, ale skutečně kvalitní a účinná.“

Biochemik, vysokoškolský pedagog, bývalý předseda Akademie věd a také Učené společnosti České republiky. Profesor Václav Pačes je ale také vděčným posluchačem klasické hudby a vesměs kulturním člověkem. Vzhledem k současné době a jeho oboru jsme se ale v RozhovoruPlus nevyhnuli také aktuálním otázkám týkajícím se koronaviru a výzkumu, ať už léčiva nebo vakcíny.

„Kultura formuje, kdo jsme. Ti, kdo stojí v čele našeho státu, to, zdá se, nechápou. A to je průšvih. Od pondělka tedy opět nucená pauza – kdo z nás věří, že jen na čtrnáct dní?“

„Přirozené je chtít se sejít s přáteli, nechat se obejmout, společně něco prožívat. Covid-19 se stal zbraní, jak omezovat a děsit společnost.“

„V kulturní oblasti pracují statisíce lidí, stejně jako v dalších oblastech, které pan plukovník s despektem označuje za pouhou volnočasovou aktivitu. Sice se teď mluví o tom, že stát ztráty nějak bude kompenzovat, ale uvěřím, až se to opravdu stane…“

Volnočasová aktivita? V kulturní oblasti pracují statisíce lidí, říká v RozhovoruPlus Lenka Šaldová. Téměř dvacet let stojí v čele Festivalu hudebního divadla Opera, vystudovala bohemistiku a divadelní vědu a pracovní dobu tráví v divadelním oddělení Národního muzea v Praze. Publikuje, angažuje se v Jednotě hudebního divadla, v Divadelním ústavu a v dalších institucích. Dost kvalifikace na to, aby mohla hodnotit současná omezení a jejich dopad na kulturu. A nešetří obavami.

„On-line koncerty měly na jaře velký význam, ukázaly, že umělci i publikum živé koncerty potřebuje a nelze je ničím nahradit.“

 „Před několika měsíci vůbec nebylo možné na koncerty pomyslet a dnes máme naději, že festival proběhne.“

„Tradičně na podzim na svátek zemřelých provádíme Requiem, pokaždé jiného skladatele.“

Snad každý pořadatel v tomto roce trne do poslední chvíle nebo v horším případě svůj projekt ruší. Mezi ty, kdo se  nevzdali, patří i festival Plzeňský podzim, který začíná právě dnes. Jak už jsme psali ve VýhleduPlus, letos nabídne šest hudebních zastavení. Přehlídku pořádá smíšený pěvecký sbor Česká píseň Plzeň. Jeho sbormistrem a zároveň dramaturgem festivalu je hobojista Vojtěch Jouza, který v RozhovoruPlus vyjádřil naději, že vše proběhne, jak má, a prozradil i plány do příštích let.

„Kultura je kapitolou, která se neobejde bez veřejné podpory, a pevně věřím, že si nikdo nedovolí ani vyslovit něco o zbytnosti kultury.“

„Česká hudební elita přichází už řadu měsíců o významná koncertní pódia po celém světě.“

„Historie ukázala, že hodnota umění přečkala staletí, a tak věřím, že i touto zkouškou projde posílena.“

V sobotu začíná už 19. ročník Mezinárodního hudebního festivalu Lípa Musica. I přes mimořádné okolnosti se podařilo zachovat rozsah přehlídky, jen interpreti se z části změnili. Jak ale říká v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz ředitel festivalu Martin Prokeš, máme jedinečnou příležitost slyšet české umělce, které bychom pravděpodobně jinak do jedné dramaturgické řady dostávali jen velmi obtížně…

„Horna je jeden z nejtěžších nástrojů. Dá se bohužel zkazit velmi mnoho, když děti učí lidé, kteří ji přímo nevystudovali.“

„Jsem velmi šťastný, že teď máme v České filharmonii Semjona Byčkova“

„Jakub Hrůša je zrající osobnost, pro mě by to byl důstojný nástupce pana Byčkova..“

Broumov si postupně vybudoval pověst mekky hornistů. Kromě festivalu Za poklady Broumovska, který se tam koná každé léto, hostil letos už pošesté Letní hornové kurzy, které jsou největší svého druhu u nás. Vedle zakladatelky Zuzany Rzounkové, profesora Jindřicha Petráše, Lenky Němcové a významných zahraničních hornistů je jedním z lektorů i sólohornista České filharmonie Jan Vobořil…

„Ráda pracuji se sopranistkami. A Katka Kněžíková jako lektor je sázka na jistotu.“

„Stará hudba a opera se můžou krásně doplňovat. Líbilo by se mi kombinovat obojí.“

„Jsem moc ráda, že mi Václav Luks svěřil i tak těžkou úlohu, sólový part v Mesiáši.“

Donedávna Maličkayová, ale ač umělkyně, nebála se změny a vzala si jméno manžela. Tereza Zimková je nadějnou mladou sopranistkou, která už má za sebou nejednu pěknou pěveckou příležitost na jevišti i na pódiu. Přesto se dál vzdělává. A jak se svěřila v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz, vždy ráda zajede na Letní hudební akademii v Kroměříži, kde jsme ji také zastihli…

„Zatím plánuju, že budu na lesní roh hrát tak ještě pět let.“

„Tátu většinou neposlechnu, ale postupem času pak dělám ty věci tak, jak mi řekl.“

„Teď budu psát skladbu pro příští kurzy, abych to měl včas a mohli jsme to nacvičit dřív“

Letní hornové kurzy v Broumově už pošesté rozdaly diplomy. Letošní ročník se uzavřel v sobotu 8. srpna a odjíždělo z něj domů na šest desítek mladých hornistů obohacených o cenné zkušenosti a setkání. Mezi nimi i patnáctiletý Jan Vobořil. Toto jméno v souvislosti s lesním rohem ale slýcháme už déle, jeho otec je už léta sólohornistou České filharmonie, vyhledávaným komorním hráčem a v Broumově na kurzech jedním z lektorů. Zdá se, že jablko nepadlo daleko od stromu, i když jasno v tom, jestli bude hornistou, zatím Honza nemá.