PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Melancholický úvod kontrabasov a tuby rozochvel sálu tak, že najprv bolo možné ich tóny pocítiť a až potom naozaj počuť.“

„Keď sa línia klavíra prekrývala so sláčikmi alebo dychmi, vždy sa vzájomne podporili a vytvorili jednotné zvukovo-malebné útvary.“

„Dirigovanie Petra Popelku bolo ako reč skúseného rétora, ktorého vety sú zbavené všetkých nadbytočných slov.“

Viedenskí symfonici oslávili spolu s Petrom Popelkom 125. výročie svojho pôsobenia. Dňa 29. októbra vo Veľkej sále Musikvereinu, na mieste svojho historicky prvého koncertu, pripravili výnimočný večer s dielami, ktoré sú úzko spojené s históriou tohto orchestra. Famózna klaviristka Anna Vinnitskaya si jednou rukou podmanila publikum a Hanna-Elisabeth Müller svojím sopránom predviedla, čo znamená precíznosť, dôslednosť a vnútorná disciplína premenená na umenie. Šéfdirigent Popelka s hráčmi orchestra naplnil každé dielo energiou, ktorej nepretržitá intenzita držala pozornosť publika celý večer.

„Roste silná generace slovenských hudebníků.“

„S Andrésem Orozco-Estradou se znám dobře a je to také velmi dobrý dirigent, ale Petr si orchestr umí získat na svoji stranu. On přijde na zkoušku a ti lidé mu věří…“

„Vídeňští filharmonikové opery někdy hrají z listu.“

Slovenský houslista Dalibor Karvay jako koncertní mistr Vídeňských symfoniků… na toto spojení jsme u orchestru, který od loňského roku vede náš Petr Popelka, zvyklí. Avšak pozor! Formulka platí jen do konce aktuálního roku. Karvay své čerstvé rozhodnutí přesvědčivým způsobem zdůvodňuje v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz, nic však nemění na faktu, že s košickou filharmonií a jejím novým stálým hostujícím dirigentem Tomášem Braunerem brzy vystoupí ve Smetanově síni Obecního domu – akce 4. listopadu je slavnostní příležitostí u výročí narození zakládajících osobností Československé republiky.

„Citácia Bacha bola do diela vsadená ako ten správny diel puzzle.“

„Do toho Ólafsson prechádzal klavírom ako po schodoch vytesaných na predtým neprechodnej skalnatej hore.“

„Obrovská variabilná a prispôsobivá dynamika z neho robila zbor s mnohými tvárami.“

Vo Viedenskom Musikvereine 3. mája odznel mimoriadny koncert Viedenských symfonikov. Klavírista Víkingur Ólafsson predstavil jedno z najnovších diel Johna Adamsa strhujúcim spôsobom, následne znela hudba Leonarda Bernsteina v dvoch rozdielnych podobách. Dirigent Lahav Shani sa ako chameleón dokázal prispôsobiť odlišným náladám a vyťažiť potrebné z oboch autorov.

„Spojením dobrej akustiky a skromnej priebojnosti orchestra jej hlas vynikal aj v tých najtichších chvíľach.“

„Petr Popelka dokázal zachovať vznešenosť a delikátnosť diela bez toho, aby sa opúšťal v burácajúcich pasážach.“

„Plechové dychy dokázali veľkou opatrnosťou podložiť najmä ironizujúce pasáže.“

Nedeľné dopoludnie 23. marca sa v Konzerthause rozozneli nástroje Viedenských symfonikov pod dôsledným vedením ich šéfdirigenta Petra Popelky. Úvodná krátka, no náročná Mozartova ária znela v podaní jedinečnej sopranistky Hera Hyesang Park ako oddychová skladba. Po nej Pražská symfónia ešte viac rozvinula spektrum Mozartovej hudobnej elegancie. Na záver koncertu odznela Mahlerova Štvrtá symfónia, v ktorej Petr Popelka dokonale spojil talent sopranistky s majstrovským umením symfonikov.

„Nadšení hudbou z umělců tryskalo.“ 

„Asmik Grigorian vládne sladkým, objemným sopránem, schopným nepřeberného množství fines.“

„Dirigent dával najevo spokojenost s výkonem orchestru.“

Dirigent Petr Popelka ve funkci šéfa Vídeňských symfoniků připravil vídeňskému publiku další přitažlivý večer. 19. ledna v sále Musikvereinu koncertoval se svým orchestrem a jako hosta si přizval litevskou sopranistku Asmik Grigorian. Zazněly skladby členů Spolku přátel hudby ve Vídni, skladatelů Gottfrieda von Einem, Richarda Strausse a Franze Schuberta. Koncert byl přijat s nadšením.

„Luciano Pavarotti, Plácido Domingo a José Carreras na jednom jevišti… Od pádu železné opony se jednalo o jeden z nejvýmluvnějších důkazů, že čas zázraků právě nadchází.“

„Oba mistři těžké váhy (nebojte se, nebudu to přirovnání dále rozvíjet) stáli před otázkou, jak své jméno spojit s jiným fenoménem, který by na značku The Three Tenors co nejlépe navázal.“

„Jednalo by se možná o docela roztomilý příběh soupeření dvou velkých tenorů, těžících z jednoho neopakovatelného koncertu, kdyby se dotyční nerozhodli, že neopakovat neopakovatelné by vlastně bylo nezodpovědné.“

Člověk má někdy tendenci posuzovat čas, který uplynul od určitého okamžiku, naprosto iracionálním způsobem. Příklad: to, co se stalo před naším narozením, je dávná historie. Co se stalo za našeho dětství, je sice také historie, ale zase ne tak vzdálená. A co se stalo za naší dospělosti, se přihodilo někdy včera, nejpozději předevčírem… Jenže ouha: ono „předevčírem“ se událo třeba už před třiceti lety a nějak podezřele rychle to uteklo.

„Režisér na jeviště vpustil moderní lid a ukázal sexuální, a dokonce i pornografické scény.“

„Do tří dlouhých meziher použil režisér video s dotočenými scénami Jonase Dahla a Manuela Brauna.“

„Dirigent Petr Popelka dal do projevu orchestru silnou emoci; taneční části měly spád i potřebnou dravost.“

Theater an der Wien uvedl další inscenaci. V sobotu 18. listopadu tam na první premiéře zněla hudba Jaromíra Weinbergera k opeře Švanda Dudák, pod názvem Schwanda, der Dudelsackpfeifer. V inscenaci excelují čeští umělci, především dirigent Petr Popelka.

„Dvořákova hudba otevírá nezkušenému posluchači mnoho dveří, kterými může do světa hudby vkročit, a nabízí různé cesty, jak z ní mít potěšení.“

„Pro mě jako dirigenta není důležité být expertem na toho či onoho skladatele, mým hlavním cílem je nechat proudit pocit, emoce skladatele nebo určité skladby.“

„Protože ať diriguji ve Vídni, ve Frankfurtu, v Houstonu nebo v Praze, nepracuji rozdílně. Vkládám do svého dirigování stejnou energii, stejného ducha, stejné naděje.“

Původem kolumbijský dirigent usazený ve Vídni, dosavadní šéf Frankfurtského rozhlasového orchestru a Houstonských filharmoniků, se v příští sezoně stane uměleckým ředitelem a šéfdirigentem Vídeňských symfoniků. Ještě předtím si však tento ve světě uznávaný dirigent odbyde svůj pražský debut…

„Kdo je mým vzorem? Opravdu pravdivá odpověď je, že vedle Jiřího pro sebe dodnes objevují i mnoho dalších českých osobností.“

„Zájem o českou hudbu ve světě je obrovský“

„Pokud interpret má jméno, tak myslím, že je jeho zodpovědností, aby program nezapadal do rutinních kolejí.“

Jakub Hrůša dnes patří mezi přední světové dirigenty. Působil u mnoha světových orchestrů včetně Berlínských a Vídeňských filharmoniků, je šéfdirigentem Bamberských symfoniků, stálým dirigentem České filharmonie a hostem významných operních domů. Zároveň je ale nadšeným a neutuchajícím propagátorem české hudby. A ta je také hlavním tématem druhé části RozhovoruPlus. Tu první si můžete přečíst ZDE.

„Vůči Pavarottiho hlasu nemám vůbec žádnou imunitu, roztaju a jsem v sedmém nebi.“

„Chtěl bych zůstat v některých odvětvích a žánrech jen nadšeným posluchačem.“

„Cílem a posláním dirigenta by mělo být spíš inspirovat než korigovat a opravovat.“

Významná kariéra u Bamberských symfoniků, kde je šéfdirigentem, hostování u proslulých Berlínských a Vídeňských filharmoniků, stálé působení u České filharmonie, vynikající operní inscenace… Jakub Hrůša pomalu ale jistě naplňuje odhad britského časopisu Gramophone, který ho už v roce 2011 označil za jednoho z deseti mladých světových dirigentů, kteří mají před sebou hvězdnou budoucnost…