PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Účinkující nejsou herci v příběhu, nýbrž nezávislé bytosti, které se objevují v sérii krátkých ‚scénických básní‘.“

„Děj se odehrává ve známém prostoru obývacího pokoje. Performeři na sebe zpočátku vůbec nereagují, jako by všichni byli uvězněni ve své osobní bublině.“

„Dílo vyvažuje závažnost tématu jemným humorem, je mnohovrstevnaté, aniž by bylo těžkopádné.“

V polovině září se v Portugalsku setkalo sedm českých a zahraničních umělců, kteří v průběhu desetidenního rezidenčního pobytu nastudovali nový hudebně divadelní projekt, jehož ústředním tématem jsou proměňující se mezilidské vztahy v globální společnosti. Pětice hudebních skladatelů a performerů, video artista a režisér nazvali své nové dílo víceznačně LeavingRoom. Světová premiéra inscenace se konala 27. září v Teatro Helena Sá e Costa v portugalském Portu a již brzy se uskuteční i česká premiéra, a to 22. října na festivalu MusicOlomouc v Uměleckém centru Univerzity Palackého v Olomouci. Další repríza následuje na festivalu Setkávání nové hudby plus 16. listopadu v brněnském divadle Barka.

„Magnetem dramaturgie večera byla premiéra speciální kompozice – Suity Templum Honoris, kterou zkomponovali čtyři autoři.“

„Na pódiích zřídka uváděné dílo Vranického vyznělo v podání Hany Kotkové noblesně.“

„Výborné provedení Šostakovičovy symfonie díky nastudování Tomáše Braunera publikum nadchlo.“

Druhá nejstarší univerzita u nás. Druhý nejstarší symfonický orchestr u nás. Do posledního místa zaplněný sál Reduty v Olomouci. Mnoho významných hostů a vynikající výkon Moravské filharmonie pod taktovkou Tomáše Braunera. Také přizvání výborné sólistky a realizace premiéry společného díla čtyř renomovaných českých tvůrců. Existuje mnoho důvodů pro opětovný návrat k oslavnému koncertu a reflexi v alternativním pojetí. Státní svátek olomouckému publiku přinesl mimořádný večer.

„Moderátorka připomněla, že se jedná o oslavu druhé nejstarší české univerzity v druhé nejstarší české filharmonii.“

„Materiál původní skladby je originálně modifikován, fluidně dobarvován, vetkán do vzdušných mlhovin.“

„Sólistka Hana Kotková byla již s úvodními tóny plně soustředěna, pokyvujíc do rytmu s jemnou mimikou ve tváři reflektující aktuální náladu kompozice.“

Koncertem ve výjimečný den, v pátek 17. listopadu, oslavila Univerzita Palackého 450. výročí od svého založení společně s Moravskou filharmonií Olomouc. Program tvořený převážně skladateli a interprety spojenými s hanáckou metropolí nabídl premiéru společné skladby Jana Vičara, Tomáše Hanzlíka, Marka Keprta a Víta Zouhara, houslový koncert absolventa olomoucké univerzity Antonína Vranického v interpretaci olomoucké rodačky Hany Kotkové a první symfonii Dmitrije Šostakoviče.

„Je stále ještě nezbytné čelit předsudkům zpochybňujícím oprávněnost vstupu zobcové flétny na koncertní pódium.“

„Zatímco klarinet má své místo na tradičním koncertním pódiu již historicky zajištěno, akordeon o ně musí stále ještě usilovat. Je to ale snažení s nepochybně dobrou perspektivou.“

„Nejen z hudebního projevu, ale i z vystupování interpretů i autora toho večera v Kroměříži u svatého Mořice přímo vyzařovala radost, životní optimismus a opravdová zbožnost.“

V Kroměříži v tuto dobu již postupně doznívá letošní ročník Forfestu, mezinárodního festivalu současného umění s duchovním zaměřením. Byl zahájen již v březnu a potrvá až do září. Je sestaven nejen z koncertů, ale i z poslechových pořadů, setkání, kompozičních kurzů pro mladé skladatele a výstav. Své vyvrcholení má koncem června, kdy se v kroměřížských kostelích a koncertních sálech setkávají interpreti jak domácí, tak i zahraniční.

„Atmosféra propojení, kterou člověk zažije na Dílně, je nenahraditelná.”

„V některých případech vznikly dokonce nové varianty skladeb a jejich úpravy se horečně tiskly, aby se stihly provést na závěrečném koncertu účastníků.”

„Laskavá podpora a ohleduplné rady starších a zkušenějších mají větší smysl než ujišťování, že je všechno dokonalé.”

Na otázku, kdo je hudební skladatel, existuje jednoduchá odpověď: Přece ten, kdo píše hudbu! Co je k tomu vlastně zapotřebí? Stačí celkem málo: odvaha, nadšení a hlavně ti správní lidé, kteří dokážou podpořit a inspirovat. Poznáte je třeba, když se vypravíte na Dílnu pro nejmladší skladatele…

„Brněnské hudební školství by se bez Janáčkovy celoživotní dřiny začalo rozvíjet později.“

„Stejně jako JAMU, i Janáčkovo kvarteto slaví letos pětasedmdesáté narozeniny.“

„Kniha s názvem ‚…vždy svou hřivnou přispívat…‘ je věnovaná devatenácti držitelům titulu doctor honoris causa.“

Přestože se jejího založení Janáček nedožil, dnes by na její počest jistojistě složil nějakou oslavnou skladbu a byl by nadšen z toho, že jeho celoživotní snažení založit vysokou uměleckou školu mělo přece jen nějaký smysl. Historie Janáčkovy akademie múzických umění v Brně je dlouhá tři čtvrtiny století a za tu dobu se toho opravdu hodně událo. Institucí prošla řada významných pedagogů, absolventů a jiných předních hudebních a divadelních osobností. Koncerty k oslavám výročí pětasedmdesáti let od založení akademie probíhaly po celý rok a vygradovaly 16. října, kdy vystoupilo v Besedním domě v Brně nemalé osazenstvo z obou fakult v čele s dirigentem Jakubem Kleckerem. Na programu nemohl chybět Leoš Janáček. Zazněla ale i díla jiných českých a světových skladatelů. „JAMU na cestě k uzavření kruhu přeji odvahu, nasazení a schopnosti táhnout za jeden provaz. JAMU je 1,“ vzkazuje rektor Petr Michálek.

„V programu zazněly kompozice Heinricha Ignaze Franze Bibera. Jejich protipólem se staly kompozice současného francouzského autora Pascala Dusapina, narozeného v roce 1955.“

„Pojednávaný ročník kutnohorského festivalu učinil další výrazný krok k stylově, druhově i žánrově a také interpretačně nekonvenčnímu prožívání a poznávání hudby.“

V neděli 12. června skončil už patnáctý ročník Mezinárodního festivalu komorní hudby v Kutné Hoře, který byl současně oslavou třiceti let od založení agentury Lotos, která je jeho hlavním pořadatelem. Významný mezník se kromě jiného projevil vizuální podobou obsahově hutné a svou odbornou stránkou hodnotné programové brožury, hlavně její dynamičtější titulní stránky. Jak ředitelka festivalu Alena Turková, tak jeho umělecký ředitel, violoncellista Jiří Bárta, tu ve svém úvodním slovu věnovali festival jako celek hrdinné Ukrajině.

„Je to vždy skvělá příležitost a možnost nahlédnout do kreativního myšlení dětí, jak o své hudbě přemýšlejí.“

„Nádherně vyzněla zejména Partita a moll pro flétnu sólo v excelentním, stylovém a muzikálním podání sólistky Opery Národního divadla Praha Jany Pavlíčkové.“

„Atmosférická hudba se rodila přímo na pódiu společnou synergií, které nechyběla hledačská touha a otevřené myšlení.“

I v letošním roce se s velkým štěstím mohla konat Dílna pro nejmenší skladatele. Šestnáctý ročník projektu, který je zaměřen na rozvoj improvizace a první skladatelské počiny, se letos odehrál ve dnech 10.–13. června v malebných interiérech zámku v Hradci nad Moravicí…

„Nenásilná, sokratovská metoda kladení otázek byla velmi inspirativní a díky ní mohly do „hry“ vstupovat i samy děti a další účastníci.“

„Rady mladým skladatelům se nikdy nenesly v duchu „já jsem starší a vím víc“, ale byly v každém ohledu podporou, pochopením a krásným dialogem.“

„Je zřejmé, že ať už se budou další generace profilovat jakkoli, budou v ní vždy figurovat zvláštní lidé, kteří mají bytostnou potřebu tvořit, psát a vyjadřovat se hudbou.“

Hradec nad Moravicí je v červnu tradičně místem setkávání hudebníků z celého světa. Mezinárodní interpretační soutěž a festival Beethovenův Hradec letos z pochopitelných důvodů proběhnout nemohl. Z celé série akcí svázaných s tímto kulturním podnikem nakonec byla realizována pouze Dílna pro nejmladší skladatele, jejímž organizátorem je Sdružení Q…

„Jeho skromnost mu bránila k sobě víc poutat pozornost, přitom v muzeu odvedl heroický kus práce.“

 „Jeho vzpomínky dnes už mají hodnotu zlata; své o tom vědí i muzikologové z olomoucké univerzity.“

 „A protože vládl jemným intelektuálním humorem, uměl návštěvníky zaujmout.“

V požehnaném věku 87 let zemřel 16. dubna 2020 v Poličce muzikolog František Popelka ml. (narozen 19. 2. 1933). Křestní jméno František mu sice figurovalo v rodném listě, ale nikdo mu neřekl jinak, než Iša. To pro odlišení, neboť stejně jako jeho tatínek František Popelka st. se většinu profesního života věnoval propagaci Bohuslava Martinů – záměna osobností by tak byla nasnadě… Jeho odborný i lidský odkaz zachytila pro KlasikuPlus doc. Monika Holá z  Centra Bohuslava Martinů Městského muzea a galerie v Poličce.