PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Pokud bratr nebyl na nějakém zahraničním turné, každoročně vystupoval v křečovickém kostelíku svatého Lukáše a hrál především díla Dvořákova a Sukova.“

„Sukova symfonická tetralogie, mám na mysli Asrael až Epilog, je velmi nadčasová.“

„Hrubín byl krásný, ušlechtilý člověk, a hlavně, na rozdíl od jiných, neodradil člověka od poezie.“

Jan Suk, básník, esejista, filozof a literární kritik, je hudebnímu světu možná známější jako pravnuk Antonína Dvořáka, vnuk Josefa Suka skladatele a nevlastní bratr houslisty Josefa Suka. O svém rodu píše vzletnou esejistickou prózou v knize Melancholické století oblaku, která byla vydána před dvěma lety. Sešli jsme se u něj doma v Křečovicích, aby téma přiblížil širší veřejnosti a možná dal na něj nahlédnout z jiného úhlu.

„Rozhodně jim nelze upřít značnou míru odvahy a hledačství, když se odvážili do objemných prostor chrámové lodi přijít se subtilními sólovými zobcovými flétnami a s převážně neznámým repertoárem.“

„Doležalovo kvarteto předneslo v chrámu svatého Mořice čtyři soudobé kvartetní kompozice vzácně jednotného výrazu a jednotné volby kompozičních prostředků.“

Forfest, mezinárodní festival současného umění s duchovním zaměřením, se letos konal v Kroměříži už potřiatřicáté. Vděk za to si zaslouží pořadatelé, neúnavná kroměřížská dvojice manželů Zdeňky a Václava Vaculovičových, která už po léta tento projekt, tuto svoji originální ideu doslova hýčká a za všech příznivých i nepříznivých okolností udržuje v kondici.

„Figarovu svatbu přivezl soubor opery Slezského divadla v Opavě, kterou od cembala dirigoval šéf opery Vojtěch Spurný a režii měla Jana Andělová-Pletichová.“

„Vypadalo to nejprve jako přidané zábavné folklorní čtvrteční odpoledne. Cimbálová muzika Danaj a pěvecký sbor Spinek, pod vedením cimbalistky Magdaleny Múčkové, to je spojení, které jako by bylo na festivalu omylem.“

Festival Janáček a Luhačovice se konečně konal v plné kráse a přinesl mnoho krásných skladeb i výkonů. Jako každým rokem se konalo slavnostní zahájení u busty Mistra, který shlíží na procházející lázeňské hosty. Fanfáry ze Sinfonietty jako vždy rozzářily okolí a mnozí významní hosté tu promluvili o obdivu k Mistrovi i o podpoře festivalu. A byli to hosté nikoli ledajací, přijel hejtman Zlínského kraje Radim Holiš, ředitelka nadace Leoše Janáčka Ludmila Němcová, přijela i dlouholetá podporovatelka festivalu paní Livia Klausová a v neposlední řadě se za festival postavila i Eva Kropová, předsedkyně správní rady společnosti Lázeňská kolonáda Luhačovice, o. p. s.

„Bohužel musím konstatovat, že dramaturgie zdaleka neodpovídala názvu večera.“

„Velice oceňuji souhru v části Trh v Isfahánu, kdy jednotlivé nástrojové skupiny hrají proti sobě. Zvládly to na jedničku.“

Immersivní koncerty jsou novým typem produkce v klasické hudbě. Mají vtáhnout posluchače do ještě většího kontaktu s hudebníky a s hudbou obecně. Psali jsme o nich v tomto rozhovoru. Dva koncerty proběhly v rámci Hudebního festivalu Antonína Dvořáka Příbram v roce 2019, jeden v Domě Natura, druhý ve waldorfské škole v Příbrami. Na ně měl plynule navázat i festivalový koncert 5. června 2022 na Svaté Hoře u Příbrami; měl v odlehčené podobě přinést pohled na díla Dvořákových žáků a následující generace amerických skladatelů, u nichž lze vysledovat vliv Dvořákova působení v Americe. Řekněme hned, že nepřinesl.

„Elektrizujícím způsobem připomněl prostřednictvím zřídkakdy slýchané impresionistické hudební básně Pan kompoziční odkaz Vítězslava Nováka.“

„Petr Popelka po celý večer gesty a pohledy inspirovaně vybízel hráče orchestru k osobní angažovanosti, tvaroval hudební proud tempy a barvami a posunoval hudební děj.“

Petr Popelka bude od září šéfdirigentem rozhlasových symfoniků. Na Pražském jaru nicméně vystoupil se Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy FOK, se kterým připravil velmi neoposlouchaný program z děl Rafaela Kubelíka, Ericha Wolfganga Korngolda a Vítězslava Nováka. Pracovali společně takovým způsobem, že se nedělní festivalový večer v Obecním domě stal jedním ze zřetelných, i když neokázalých vrcholů celého třítýdenního programu.

„Portugalští skladatelé jsou často tragičtí, ovlivněni stylem fado, což jsou vlastně melancholické a emocionální písně.“

„Začala jsem se víc zajímat o klavírní skladby mně blízkého konce 19. století a zaujaly mne podobné rysy mezi českými a portugalskými klavírními skladbami v oblasti výrazu, klavírní techniky, kompoziční stavby nebo vyjadřování emocí.“

„Dala jsem tedy dohromady recitál z českých a portugalských protějšků.“

Původem brněnská pianistka Ingrid Sotolářová, která od roku 1992 pokračuje ve své umělecké činnosti ve Španělsku a Portugalsku, vystoupila v dubnu na třech klavírních recitálech s poetickým názvem „Prolínání“. Při osobním setkání otevíráme témata portugalské hudby, dotýkáme se současné situace uměleckého školství ve Španělsku a Portugalsku a osobních zkušeností Ingrid v těchto oblastech.

„Osmou symfonii veřejnosti poprvé představil v září 1910 v Mnichově – a byla to vlastně jediná příležitost, kdy byl plně uznán jako skladatel.“

„Ve Vídni a v Mnichově připravoval premiéru Osmé symfonie s jasným postojem, který ho jako dirigenta provázel po celý život, že ´nebude tolerovat žádné umělecké lajdáctví´.“

„V Praze zazněla poprvé 20. března 1912 za řízení Alexandera Zemlinského.“

Dva roky po mnichovské premiéře, v březnu 1912, zazněla i v Praze Mahlerova Osmá symfonie, zvaná Symfonie tisíců. Dělí nás od té koncertní události sto deset let. Výlučné dílo za tu dobu na pódiích, ani na těch pražských, nezdomácnělo. Nejen pro enormní nároky na velikost interpretačního aparátu, ale asi i pro svou velikášskou monumentalitu a možná i pro texty z druhého dílu Goethova Fausta, jejichž filozofující poselství nemá pro posluchače takovou bezprostřední emotivní sílu jako Mahlerovy písňové texty nebo chorál v jeho Druhé symfonii.

„Třebaže jsem do té doby nikdy na varhany nehrála, přihlásila jsem se i ke studiu varhanní hry a byla jsem v tomto oboru přijata.“

„Za významnou nahrávku považuji souborné provedení osmnácti chorálů Johanna Sebastiana Bacha, takzvané Lipské chorály.“

„Významným vystoupením v počátcích mé umělecké činnosti byl koncert ve Smetanově síni Obecního domu v Praze v roce 1953. Výborné ohlasy na program z Bachova a Regerova díla mě v koncertních aktivitách velmi povzbudily.“

28. října 2020 byla u příležitosti státního svátku České republiky oceněna významná česká varhanice prof. MgA. Alena Štěpánková Veselá, někdejší rektorka Janáčkovy akademie múzických umění v Brně. Slavnostní ceremoniál předávání státních vyznamenání ve Vladislavském sále Pražského hradu byl však kvůli covidu už dvakrát přeložen. Alena Veselá si převzala Medaili Za zásluhy o stát v oblasti umění a výchovy až 7. března letošního roku…

„Hned v ten okamžik mě napadlo, že jediné, co městu chybí, je profesionální orchestr zaměřený na hudbu osmnáctého století.“

„Oprostit se na týden od shonu a neklidu moderní doby, věnovat se pouze hudbě a prožít takový týden v klášteře je myslím mimořádně duchovně obohacující.“

„Pro provozování má Rybovka nevýhodu díla, které ‚každý zná a každý to hrál‘. O to více je ale potřeba se nad její interpretací zamýšlet.“

Činorodý dirigent Marek Štilec nezahálí. Hudba je jeho hlavním zájmem, zejména ta z osmnáctého století. Za poslední dobu v rámci projektu nazvaného Češi ve Vídni vydal několik CD s hudbou Leopolda Koželuha a Pavla Vranického. Založil Wranitzky Kapelle a právě v těchto dnech vyšla nová nahrávka se světovými premiérami Vranického orchestrálních děl se sólovým hobojem a flétnou. O tom a o dalších hudebních projektech přináší KlasikaPlus s renomovaným umělcem rozhovor.

„Vzhledem k tomu, že většina publika očekává od koncertu zábavu a velká část soudobé hudby vyžaduje značnou dávku trpělivosti a ochoty zvyknout si, může být vztah mezi novou hudbou a posluchači problematický.“

„Důležité je prosadit skladby českých umělců do programu koncertů a akcí mimo českou sféru, aby zaujaly místo vedle ostatních děl nebo s nimi dokonce soutěžily.“

„To já bych měl udělovat ceny českým kolegům, kteří se postarali o to, že má životní pouť je natolik bohatá…!“

Na slavnostním koncertu Od Dvořáka k Martinů převzal v úterý v New Yorku americký muzikolog Michael Beckerman, zanícený propagátor české kultury, vážné hudby a českých klasiků, od zástupců Ministerstva zahraničí České republiky prestižní cenu Gratias Agit. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz při té příležitosti vysvětluje rostoucí oblíbenost Janáčka a jmenuje řadu dalších skladatelů, jejichž díla by měla být představena americkému publiku…