Stuttgartská Salome v hudebním pojetí Tomáše Hanuse
V rozmezí 13. října a 16. listopadu český dirigent Tomáš Hanus diriguje ve Stuttgartské státní opeře. Podílí se tam na inscenaci Salome, opery Richarda Strausse, kterého si veřejnost připomíná 160. výročím narození. Režie stuttgartské produkce je v rukou Kirilla Serebrennikova, scénu vytvořil Pierre Jorge Gonzalez. Tomáš Hanus si v rámci zmíněného intervalu 17. října „odskočí“ na Island k provedení koncertu s díly Mozarta, Schumanna a Bartóka.

V polovině 19. století se postava Salome, ženy, která své erotické touhy prosazuje pomocí smrtícího násilí, stala ztělesněním ženské divokosti a zároveň symbolem čisté erotiky, zkrátka nejvýznamnější křesťansko-mytologickou ženskou postavou ve světě hudby a literatury. Připomíná extatický tanec na okraji propasti, který se nakonec vyvinul v symbol dekadence: Podnes opera neztratila nic ze své stejně fascinující a znepokojivé síly. Po prvním stuttgartském uvedení 13. října v Opernhaus Stuttgart následují reprízy 19., 21. a 31. října a poté ještě 9. a 16. listopadu.

Stejně jako mnoho jiných hudebních děl Roberta Schumanna má i Čtvrtá symfonie hluboké kořeny ve skladatelově osobním životě. Začal ji komponovat krátce po své dlouho očekávané svatbě s Clarou Wieckovou, která dílo dostala jako dárek k 22. narozeninám. Symfonie svými výraznými odchylkami od tradiční formy v mnohém předběhla svou dobu, a proto u původního publika nenašla odezvu, což vedlo Schumanna k jejímu odložení. Autor zkomponoval dvě další symfonie, než se Čtvrtá v roce 1851 znovu objevila v přepracované podobě a sklidila velký ohlas. Dalším dílem, které zazní v reykjavické Harpa Concert Hall bude Mozartův Čtvrtý koncert pro lesní roh a orchestr. Sólistou je Stefán Jón Bernharðsson, vedoucí sekce lesních rohů Islandského symfonického orchestru. Stejně jako ostatní Mozartovy hornové koncerty byl zkomponován pro Josepha Leutgeba, který byl nejen blízkým přítelem Mozartovy rodiny, ale také předním hornistou své doby. Dílo je virtuózní a zároveň plné intimního, hravého humoru, zejména ve slavném, odlehčeném závěrečném rondu. Koncert 17. října zahajuje Hudba pro smyčce, bicí nástroje a celestu Bély Bartóka, v níž se prolíná složitá polyfonie, silné lidové melodie a tajemná noční atmosréra. Jedinečný naturel dílu zajistil výsadní postavení v současné kultuře, zejména ve světě filmu.

Tomáš Hanus je šéfdirigentem Velšské národní opery a na scéně Harpa stál naposledy před více než rokem, kdy islandský orchestr dirigoval při úspěšném uvedení Dvořákovy Osmé symfonie.
Foto: Tomáš Škoda, Martin Sigmund, Iceland Symphony Orchestra
Příspěvky redakce
- L’Armonia Terrena a Stamicovci v nabídce Českého spolku pro komorní hudbu
- Pražská konzervatoř otevře dveře talentům. Její symfonikové oslaví Rilkeho
- Plachetkova podzimní Zimní cesta v Brně a Jeseníku
- Jan Dušek (1942–2025)
- Klášterní hudební slavnosti oslaví dvacetiny
Více z této rubriky
- L’Armonia Terrena a Stamicovci v nabídce Českého spolku pro komorní hudbu
- Pražská konzervatoř otevře dveře talentům. Její symfonikové oslaví Rilkeho
- Plachetkova podzimní Zimní cesta v Brně a Jeseníku
- Klášterní hudební slavnosti oslaví dvacetiny
- Ardaševovi a Praženica prosincovými hosty v Žilině
- Antonín Dvořák mladým popáté kolbištěm pro klavírní talenty
- Mariánskolázeňský prosinec ‚Rybovku‘ nepostrádá
- Saint-Saënsův Omfalin kolovrat prvním prosincovým přednesem v Košicích
- Dvanáctý měsíc v Českých centrech s ‚Rybovkou‘ až v Madridu
- Pět orchestrálních pořadů s pěti různými dirigenty. Prosinec u Severočeské filharmonie