Svrchované podání. Marek Kozák a Dobře temperovaný klavír znovu po roce
„Marek Kozák působil klidným a noblesním dojmem od první chvíle, kdy vkročil na pódium.“
„Když došlo na exponovaná místa v rychlém tempu nebo se složitým vedením hlasů, kde by se posluchač u méně zkušeného klavíristy nedivil zaváhání, Marek Kozák působil naopak spíše dojmem, že se může jaksepatří rozehrát.“
„Na Smetanově Litomyšli je Bachovu dílu pravidelně věnován prostor odpovídající významu tohoto geniálního skladatele.

Dalším z festivalových zastavení Smetanovy Litomyšle byl v pondělí 17. června koncert Johann Sebastian Bach: Dobře temperovaný klavír II. v sále Smetanova domu. Z titulu koncertu bylo zřejmé, na co se tentokrát mohou posluchači těšit. A těšit se skutečně mohli, jelikož nastudování a provedení díla se opět, stejně jako v případě prvního dílu na loňském ročníku festivalu, ujal Marek Kozák.
Pondělní slunečné počasí a poklidná atmosféra Smetanovy Litomyšle přímo vybízela k ochutnávce dalšího z nevšedních hudebních zážitků festivalu. Na programu bylo kompletní provedení druhého dílu cyklu čtyřiadvaceti preludií a fug pro sólový klavír: Dobře temperovaný klavír II., BWV 870–893. Johann Sebastian Bach jej komponoval v letech 1739–1742 a na rozdíl od prvního dílu, který působí celistvěji, druhý díl je kompozičně rozmanitější. Nedovedeme s jistotou říci, co Bacha vedlo k vytvoření tohoto druhého dílu, je ale známo, že skladatel čerpal ze svých starších děl a zároveň je zde jasně patrná jeho snaha o sebekritickou reflexi a uplatnění ryzího a hlubokého porozumění kontrapunktu a harmonii, kterého dosáhl ve svém pozdním tvůrčím období. Pokud je Bachův Dobře temperovaný klavír označován také jako „Starý zákon klavírní hry“, není to přirovnání nijak nadnesené, jde o vybroušený hudební klenot, který kromě Bachových přímých následovníků inspiroval třeba také Mozarta, Beethovena a mnoho dalších klavíristů čerpá z této studny do dneška, včetně protagonisty koncertu v Litomyšli.

Pokud se ještě krátce zastavíme u pojmu „dobře temperovaný“, můžeme si připomenout, v čem byl tento nově zaváděný způsob ladění tak přelomový. Do té doby byly totiž nástroje laděny v takzvaném přirozeném ladění, kdy sice zněly čistě ve své základní tónině, ale při přechodu do vedlejších tónin již nastával problém a vzdálenější tóniny byly prakticky nepoužitelné. Temperované ladění spočívá vlastně v mírném, ale rovnoměrném rozprostření – de facto rozladění – intervalů tak, že nástroj velice přijatelně ladí ve všech tóninách. Bach sice nebyl první, kdo se snažil využít volnosti temperovaného ladění, ale byl to on, kdo jej využil naplno a zároveň tím prokázal a potvrdil jeho univerzální použitelnost.

Stejně jako u prvního dílu Dobře temperovaného klavíru, i zde jsou jednotlivé části systematicky uspořádány do dvojic preludium-fuga v chromaticky vzestupné řadě tónin od C dur po h moll. Takové přímočaré schéma, mimo jiné, může pozornému posluchači pomoci orientovat se v průběhu koncertu.
Vraťme se po tomto spíše teoretickém pojednání, jehož úmyslem bylo ozřejmit význam Bachova díla, zpět do sálu Smetanova domu.

Marek Kozák působil klidným a noblesním dojmem od první chvíle, kdy vkročil na pódium a pro posluchače se stal spolehlivým průvodcem na pouti všemi zákoutími Bachova díla. Při hře se obešel bez okázalých gest a maximum energie vkládal do techniky prstů. Provedení Dobře temperovaného klavíru vyžaduje od hráče obzvláště pestrou a nuancovanou hru a přesně takový byl i projev klavíristy. V tempově volnějších úsecích přesvědčil trpělivostí a pečlivostí v každém tónu a když došlo na exponovaná místa v rychlém tempu nebo se složitým vedením hlasů, kde by se posluchač u méně zkušeného klavíristy nedivil zaváhání, Marek Kozák působil naopak spíše dojmem, že se může jaksepatří rozehrát. Během koncertu také prokázal, že jakýkoli počet křížků nebo béček v předznamenání je pro něj prostou informací o tónině a nikoli něčím, co by jej mělo vyvést z míry. Na závěr se ještě publiku dostalo přídavku, kterým byla úprava Bachova Air z Orchestrální suity č. 3, BWV 1068, protože, jak Marek Kozák poznamenal: „Bacha není nikdy dost.“ Nezbývá, než souhlasit a ocenit, že na Smetanově Litomyšli je Bachovu dílu pravidelně věnován prostor odpovídající významu tohoto geniálního skladatele.

Foto: Smetanova Litomyšl / Ivan Krejza
Příspěvky od Alois Neruda
- Poklady Broumovska nablýskané Filharmonií Hradec Králové
- Vertumnus na Kuksu, barokními fugami oklamaný
- Schubert hraný s pochopením. Pavel Haas Quartet a Kian Soltani v Litomyšli
- Až hmatatelná vášeň Josefa Špačka s Triem Zimbalist na sklonku Smetanovy Litomyšle
- Za poklady Broumovska. Ohlédnutí za závěrečným koncertem
Více z této rubriky
- Leoš Janáček, Tomáš Hanus, Pavel Černoch a další uhranuli Vídeň
- Nové chórové varhany na Strahově přivítal inaugurační koncert
- Hoffmann v očistci aneb Opera mezi peklem, neonem a vánočním kýčem
- „Hudba dnes“ spojila studentky konzervatoře s vynikajícími Kateřinou Englichovou a Vilémem Veverkou
- Premiéry Filharmonie Bohuslava Martinů ve znamení cikánského folklóru
- Dirigentská magie a sólová virtuozita. Mendelssohn a Dvořák v rukou mladých talentů
- Hudba za časů války
- Fantaskní Alenka v říši divů Na Vídeňce
- Událost sezóny. Dallapiccolova opera Vězeň a Ólafssonův „Císařský“
- Barokní i soudobá hudba se dvěma sólisty čili Varhanní slavnost v Pardubicích