Bývalý šéfdirigent Essenských filharmoniků a budoucí šéf Pražských symfoniků Tomáš Netopil 3. května stane na australském pódiu. V Koncertní síni objektu Queensland Performing Arts Centre bude řídit orchestr Queensland Symphony při uvedení Smetanova cyklu symfonických básní Má vlast.

Queensland Symphony Orchestra (QSO) je australský symfonický orchestr ve státě Queensland. Svůj první koncert odehrál 26. března 1947 v počtu pětačtyřiceti hudebníků pod vedením Percyho Codea a první šéfdirigentem orchestru byl John Farnsworth Hall. Hned druhým šéfem byl Rudolf Pekárek, zakladatel dnešního Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK, který na pozici sloužil v letech 1954 – 1967. V roce 2001 byl QSO sloučen s Queenslandským filharmonickým orchestrem, vznikl tak subjekt pod novým názvem The Queensland Orchestra, s platností od roku 2010 se však vrátil k názvu původnímu.

Má vlast je cyklus šesti symfonických básní s mimohudební tematikou českého skladatele Bedřicha Smetany, inspirovaný českou historií, legendami a krajinou. Jednotlivé části Mé vlasti jsou Vyšehrad, Vltava, Šárka, Z českých luhů a hájů, Tábor a Blaník. Jedná se o Smetanovo vrcholné dílo, které vzniklo v letech 1874 až 1879, kdy byl již zcela hluchý.

Smetana začal komponovat první skladbu cyklu Vyšehrad koncem září 1874, kdy ještě nebyl zbaven sluchu úplně, avšak během října ztratil i jeho poslední zbytky. Skladbu dokončil 1. listopadu již jako úplně neslyšící, aniž by se ztráta sluchu, pro Smetanu skličující událost, nějak podepsala na jeho práci. Do konce roku 1874 ještě zkomponoval Vltavu, další dvě básně napsal následující rok. Zaměstnán prací na jiných dílech Smetana na několik let od tvorby symfonických básní s českou národnostní tematikou upustil a vrátil se k ní až v letech 1878/79, kdy vznikly poslední dvě skladby Tábor a Blaník, které na sebe úzce navazují. V době vzniku prvních děl přitom Smetana ještě neměl jasnou představu o tom, jakou bude mít cyklus konečnou formu; tu dostal až se vznikem posledních kompozic. První souborné provedení celého cyklu se konalo 5. listopadu 1882 v Praze na Žofíně, jednotlivé symfonické básně však byly nacvičeny a hrány i dříve.

Dílo vzniklo v době dozvuků českého národního obrození, a i když jej zpočátku část české veřejnosti nepřijala zcela za své, postupně se z něj stalo jedno z klíčových děl české klasické hudby. Má vlast byla vůbec prvním dílem, které zaznamenala Česká filharmonie na gramofonovou desku. Každoročně se v Čechách hraje 12. května, v den výročí Smetanova úmrtí, jako erbovní a zahajovací kompozice festivalu klasické hudby Pražské jaro, jež tedy již brzy začne a letos v Roce české hudby ostře sledované, když vystoupí patrně nejlepší světový orchestr Berlínští filharmonikové.

Foto: Marco Borggreve, Darren Thomas