KlasikaPlus.cz© – portál o klasické hudbě

PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

...váš vyladěný partner

english

Tři koncerty, tři klarinety. Nové CD Anny Paulové english

K basetovému klarinetu obrátila její pozornost Sabine Meyer, celosvětově bezpochyby první dáma klarinetu.“

„S Tomášem Braunerem se shodli v názorech na interpretaci a sedli si i lidsky.“

„Koncert A dur patří k mým nejoblíbenějším skladbám. Poutá svou krásnou stavbou kantilén, zpěvností, něžností, ale místy také dramatičností.“

Metamorfózy klarinetu – Clarinet Metamorphoses. Debutové album Anny Paulové se jmenuje velmi případně. Obsahuje tři kompozice ze tří různých období, hrané na tři různé nástroje. Jde o nahrávky tuzemského veřejnoprávního rozhlasu pořízené s jeho orchestrem a dirigentem Tomášem Braunerem, vydané nejprve digitálně a nyní i na CD.  

Koncert Carla Nielsena hraje Anna Paulová na A klarinet, Rapsodii Clauda Debussyho na B klarinet a Mozartův Koncert A dur vzácně na basetový klarinet, dnes už nástroj historický, pro který byl skutečně napsán. Různými výrazovými prostředky tak představuje klarinet ve třech stylových kontextech – v klasicismu, impresionismu a doznívajícím romantismu. Nahrávka vznikla ve vinohradském studiu se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu a dirigentem Tomášem Braunerem.

Debutové je toto album ve smyslu velkého sólového projektu s orchestrálním tělesem. V komorních žánrech už má jinak Anna Paulová na svém kontě CD se Sonatinou Bohuslava Martinů a s pěti klarinetovými kompozicemi Karla Husy, podíl na albu s komorními díly Viktora Kalabise a nedávné CD Musica Danzante, pro které se spojila s akordeonistou Jiřím Lukešem. Nicméně s orchestrem samozřejmě koncertně debutovala už v patnácti, tehdy to byla PKF–Prague Philharmonia.  

Mladá interpretka, už pevně s renomé hráčky pohybující se na špici a přinášející do hudebního dění zajímavé a výjimečné podněty, si letos připomíná deset let od získání laureátského titulu v soutěži Pražského jara. Klarinet mě uhranul krásným zvukem, i když jsem ho tehdy sotva unesla, vzpomíná v jednom rozhovoru na setkání s nástrojem, který se stal jejím osudem a který ovládá jako málokdo. Získala ocenění v mnoha soutěžích, mimo jiné v Turíně, Brenu, Kršku, Markneukirchenu, Wroclawi nebo Oldenburgu, uspěla v Yamaha Stipendium a tak dále. V roce 2016 se stala absolutní vítězkou soutěže Nadace Bohuslava Martinů, v roce 2019 postoupila do semifinále prestižní Mezinárodní hudební soutěže ARD v Mnichově. Je držitelkou ceny Nadačního fondu Viktora Kalabise a Zuzany Růžičkové pro nejlepšího studenta AMU v Praze roku 2020. Získala speciální cenu Golden Medal na soutěžích Vienna International Music Competition (2019) a Manhattan International Music Competition (2022) a v listopadu 2022 vystoupila na festivalu Salon de Virtuosi v Bohemian National Hall v New Yorku. A v tuzemsku se stala laureátkou Ceny Jiřího Bělohlávka.

Anna Paulová počítá mezi své učitele Milana Poláka, Ludmilu Peterkovou, Jiřího Hlaváče a Vlastimila Mareše, ale také Sabine Meyer a Reinera Wehleho, u kterých studovala na Musikhochschule v severoněmeckém Lübecku. Studovala i v Antverpách a na Accademia di Santa Cecilia v Římě. Méně se asi ví, že Anna Paulová doktorským diplomem završila studium na Hudební a taneční fakultě Akademie múzických umění v Praze. V září 2024 tam obhájila disertační práci na téma Jiří Hlaváč v kontextu národní a mezinárodní klarinetové školy.

Sabine Meyer

K basetovému klarinetu obrátila její pozornost Sabine Meyer, celosvětově bezpochyby „první dáma klarinetu“. Protnulo se to navíc s mecenášskou nabídkou přispění na nový nástroj po soutěži Possehl-Musikpreis, které se zúčastnila během studií v Lübecku. Nástroj si vybrala přímo v továrně Buffet Crampon v Mantes – a už o měsíc později na něj hrála Mozarta s PKF.

Mozart svůj Koncert A dur napsal a věnoval klarinetovému virtuosovi Antonu Stadlerovi, svému blízkému příteli. Stadler hrál na klarinet a na basetový roh a ve Vídni spolu s nástrojařem Theodorem Lotzem promýšleli nové možnosti klarinetu přidáváním klapek tak, aby s novými nejhlubšími tóny dosáhl plného rozsahu čtyř oktáv. Nástroj známý dnes jako historický basetový klarinet představili v roce 1787. Koncert A dur Anton Stadler premiéroval 16. října 1791 ve Stavovském divadle v Praze právě na tento nástroj.

„Koncert A dur patří k mým nejoblíbenějším skladbám. Poutá svou krásnou stavbou kantilén, zpěvností, něžností, ale místy také dramatičností. V druhé větě je takový zvláštní druh melancholie a lyriky, taková škála citové čistoty, která osloví absolutně každého… Celá tato volná věta je hudba osamocení. Byla použita ve více než stovce filmů, což je neuvěřitelné,“ připomněla Anna Paulová v roce 2021 v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz, který vyšel pod titulkem Na basetový klarinet si Mozarta vždy užívám.    

Spolupráci s Tomášem Braunerem si pochvaluje jako „nádhernou“. Shodli se podle jejích slov v názorech na interpretaci, sedli si i lidsky. Pro umělecký výsledek jsou takové momenty zásadní. A jak na svém debutovém albu klarinetistka tedy hraje?

Ztišeného a melodického Debussyho tajemně, náladově a potemněle, ale když se hudba probudí, tak samozřejmě i mnohem mnohotvárněji; a orchestr je slyšitelně na jedné vlně s ní. Nielsenův třívětý koncert z roku 1928, v našich končinách ne tak známý a málokdy hraný a natáčený, je mnohem sršatější, místy neoklasický, místy expresivnější, ale ve své kontrastnosti nabízí i místa s pěknými kantilénami. Celkově na desce samozřejmě ve srovnání s dalšími dvěma skladbami dává prostor nejširšímu výrazovému spektru, které sólistka ovládá uvolněně, s obdivuhodným hráčským nadhledem.  

Mozarta, chtě nechtě vnímaného jako ústřední položku alba, hraje jedním slovem nádherně. Vzorově, stylově, samozřejmě virtuózně, ale především muzikálně. A basetový klarinet nejenže poskytuje zajímavé nejhlubší tóny, ale při zvukových omezeních – která by případně měl oproti modernímu klarinetu, možná menší kulatost tónu a podobně, pro běžného posluchače omezeních ovšem spíše nedůležitých – také měkkost a krásné možnosti v nízké dynamice. A k tomu hlavně nezanedbatelný pel, který nelze vnímat jinak než jako zvukovou autenticitu, přestože nejde o historicky poučenou, ale o zcela moderní interpretaci. Zejména při poslechu pomalé věty je zřejmé, že Anna Paulová je svým výjimečným, citovým, niterným a opravdovým přístupem už nyní na naší hudební scéně neopakovatelně jedinečnou osobností.  

———

Anna Paulová – Clarinet Metamorphoses

W. A. Mozart: Koncert pro klarinet a orchestr A dur, K 622
Claude Debussy: Premiere Rhapsodie pro klarinet a orchestr
Carl Nielsen: Koncert pro klarinet a orchestr, op. 57

SOČR, dirigent Tomáš Brauner
CD 2025, Radioservis CR1224-2

Foto Wikipedie, Radioservis a archiv A. Paulové

Petr Veber

Novinář, hudební kritik

Nepochází z uměleckého prostředí, ale k hudbě má jako posluchač i jako neprofesionální klavírista a varhaník blízko od dětství. Po gymnáziu vystudoval hudební vědu na Karlově univerzitě. Od poloviny 80. let působí jako novinář, hudební a operní kritik a autor textů a rozhlasových pořadů o hudbě a hudebnících. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 pak deset let v Českém rozhlase vedl hudební redakci stanice Vltava, pro kterou nadále pracuje jako publicista. Současně je jedním z dlouholetých průvodců vysíláním Českého rozhlasu D-dur, digitální stanice klasické hudby. Od 80. let vedle zaměstnání nepřetržitě přispíval do odborných českých hudebních měsíčníků i do deníků a dalších časopisů. Připravoval rozhovory a psal hudební reflexe do Lidových a Hospodářských novin a do Týdeníku Rozhlas, do Hudebních rozhledů a Harmonie a publikoval na internetu. Píše texty k programům koncertů i obalům CD. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života a snaží se o tom nenásilně přesvědčovat ostatní. Za hudbou cestuje stejně nadšeně, jako rád chodí po horách a fotografuje. Vážnou hudbu všech období, forem a žánrů ještě stále vyhledává, s potěšením poslouchá a dál poznává. V červnu 2018 se proto stal spoluzakladatelem a spolumajitelem hudebního portálu KlasikaPlus.cz a aktivním dennodenním spoluautorem jeho obsahu.



Příspěvky od Petr Veber



Více z této rubriky