Festival využívající varhany v bazilice ve Filipově u česko-saské hranice se koná osmnáctým rokem. Čtvrtý z pěti srpnových koncertů patřil Lukáši Dvořákovi a Lukáši Moťkovi, zřídka slýchané kombinaci varhan a trombonu. Poslední letošní prázdninový nedělní odpolední program se pak odehraje 31. srpna, jeho protagonisty budou Leendert Verduijn a Maarten Wilmink a půjde o ojedinělé vystoupení dvou varhaníků u jednoho nástroje – na čtyři ruce i nohy.

Varhaník Lukáš Dvořák, studující v Praze na AMU, zahrál 24. srpna díla Johanna Sebastiana Bacha, Maxe Regera a Maurice Duruflého a oblíbené, dnes již klasické, skvěle gradované Moto ostinato z Nedělní hudby Petra Ebena. S Lukášem Moťkou, mladým trombonistou České filharmonie, uvedli společně především Chorál svého vrstevníka Tomáše Borla, skladatele, aranžéra a trombonisty, a rozsáhlejší barvitou skladbu De Profundis od slovensko-českého autora Juraje Filase, píšícího hudbu současnou, ale vědomě a programově se hlásící k romantismu; jeho život se uzavřel v roce 2021. 

Hodinový program, neotřele a zajímavě sestavený, tak interpreti uzavřeli závažným dílem, jímž skladatel věnoval trombonistům do jejich repertoáru zásadní, nepřehlédnutelný a nepřeslechnutelný příspěvek. Dvořák už kompozici hrál i ve Spojených státech, a to s trombonistou Newyorské filharmonie Josephem Alessim, jemuž ji Filas, podobně jako už předtím Trombonový koncert, věnoval. 

Leendert Verduijn a Maarten Wilmink, dva mladí nizozemští umělci, zahrají ve Filipově poslední srpnovou neděli díla od Wolfganga Amadea Mozarta, Camilla Saint-Saënse a Gustava Merkela, z větší části skladby či úpravy pro vzácnou kombinaci dvou varhaníků u jednoho nástroje. 

Dějištěm festivalu Varhanní duchovní hudba, pořádaném na nejsevernějším místě v tuzemsku, je katolická poutní bazilika Panny Marie ve Filipově u Rumburku ve Šluknovském výběžku. Sláva poutního místa pohasla s poválečným odsunem německých obyvatel a definitivně pak s nastolením komunistického režimu. Jednolodnímu novorománskému kostelu z roku 1886 hrozilo v 70. letech 20. století dokonce zřícení, díky zájmu místních lidí se tak ale naštěstí nestalo. V obnoveném a známém chrámu, stojícím jen několik metrů od německé hranice, jsou vzácné romantické varhany. Postavila je budyšínská firma Hermann Eule Bautzen v roce 1888, která je pak v roce 2009 také zrekonstruovala. Nástroj má dva manuály, pedál, dvacet dva znějících rejstříků a mechanickou trakturu s kuželkovým systémem.

Za pořádáním přehlídky stojí spolek Arte Musica sdružující hudebníky a příznivce klasické hudby v čele s místním varhaníkem Jiřím Chlumem. Koncerty začínají ve čtrnáct hodin a vstup je volný.

Foto: Petr Veber