„S nápadem úprav skladeb Bedřicha Smetany pro harfu přišel už český harfista minulého století Hanuš Trneček.“

„Největší oříšek na úpravu byl Vyšehrad.“

„Upřímně lituji, že Dvořák pro sólovou harfu nikdy nic nenapsal.“

Českolipský kruh přátel hudby představí Smetanovu Mou vlast pro harfu a dalšího českolipského skladatele. Kromě toho zazní ještě díla jiných českých autorů. V úterý 12. března je zahraje přední česká harfistka Jana Boušková. Koncert se koná v českolipském Centru textilního tisku.

Ve spolupráci s Vlastivědným spolkem Českolipska bude úvod koncertu patřit dalšímu představení výrazné osobnosti spjaté s Českou Lípou. Tentokrát půjde o osobnost hudební – učitele a hudebníka Karla Černického. Narodil se v roce 1816 v Sedlci a od roku 1844 působil v České Lípě jako ředitel kůru a varhaník. Stal se nositelem zlaté medaile za zásluhy. Jeho život se uzavřel v České Lípě v roce 1885. Následovat budou první tři části ze Smetanovy Mé vlasti v úpravě pro harfu.

„Mojí celoživotní snahou je, aby harfový repertoár byl co možná nejzajímavější a pro publikum vždy poutavý. Českých skladeb z dob obrození má harfa pramálo, pokud v originále vůbec nějaké existují, a s nápadem úprav skladeb Bedřicha Smetany pro harfu přišel už český harfista minulého století Hanuš Trneček. Jeho Vltava je již dnes běžnou součástí repertoáru harfistů u nás i v zahraničí a často se při jejím uvádění setkávám s reakcí publika, že při mé hře této úpravy slyší najednou úplně celý orchestr. To mě nadchlo a spontánně inspirovalo k úpravě dalších částí symfonické básně Má Vlast ve snaze ještě víc ukázat zvukové možnosti harfy…,“ doplňuje Jana Boušková.

Symfonickou báseň Vltava upravil Hanuš Trneček už v první polovině devatenáctého století a v současné době je tato verze jednou z nejhranějších úprav vůbec. A to Janu Bouškovou přesvědčilo, že úprava dalších částí Mé vlasti by mohla být pro harfový repertoár přínosem. Jako první se v roce 2013 pustila do samotné úpravy Šárky, ale její finální podobu dokončila až v létě 2016. Největší oříšek byl ale Vyšehrad. Ten také existuje v úpravě od Hanuše Trnečka, nicméně dílo je upraveno špatně, s chybami harmonickými i melodickými a s nepochopitelnými skoky v tématech. Zřejmě šlo o pochybení vydavatele, který si nejspíš původní manuskript této úpravy nenechal nikým zkontrolovat a vydal noty bez korektury. Jana Boušková proto musela přistoupit k úpravě tohoto díla znovu. Výběr z Mé vlasti představila poprvé na sólových recitálech na podzim 2017 v Plzni, Českých Budějovicích, Olomouci, Pardubicích, Brně a Praze. 

Polovinu Smetanovy Mé vlasti doplnila pro českolipský koncert ještě o úpravu Dvořákovy Americké suity pro klavír, kterou premiérovala v Chicagu. „Americká Suita Antonína Dvořáka je skladba, kterou jsem vždy nesmírně milovala,“ přiznává Jana Boušková a doplňuje: „Když jsem byla pozvána k účinkování na festivalu v Americe, troufla jsem si převzít klavírní verzi tohoto díla a ve světové premiéře tuto skladbu zařadit na program mého recitálu v Chicagu. Úprav v této skladbě bylo minimálně. Snažila jsem se převážně ponechat klavírní zápis, jen opět bylo nutné některé chromatické postupy harfě a jejím možnostem přizpůsobit. Upřímně lituji, že Dvořák pro sólovou harfu nikdy nic nenapsal, jelikož tato skladba nejen zní na harfu krásně, ale je často napsaná, jako kdyby byla našemu nástroji věnována.“

16. dubna bude Českolipský kruh přátel hudby pokračovat koncertem mladých talentovaných umělců Matouše Pěrušky a Kristiny Vocetkové, kteří představí díla skladatelů Ignaze Josepha Pleyela, Bohuslava Martinů, Ondřej Kukala a Sylvie Bodorové.

Foto: Jana Boušková