KlasikaPlus.cz© - portál o klasické hudbě

PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

...váš vyladěný partner

english

Od Salieriho po Bernsteina, od Rossiniho po Glasse.
Ostrava v sezóně 2019/2020 english

„Začátky ostravské scény před sto lety připomene Rusalka a Maškarní ples.“

„Mrtvé město Ericha Wolfganga Korngolda, brněnského rodáka, zazní sto let po světové premiéře, v Ostravě poprvé.“

„V české premiéře uvede ostravské divadlo komorní operu Proces od Philipa Glasse podle prózy Franze Kafky.“

Rusalka se v Ostravě za dosavadní stovku let operního provozu objeví už potřinácté, ale Salieriho Škola žárlivých naopak poprvé, stejně jako Korngoldovo Mrtvé město, Glassův Proces a Bernsteinova West Side Story. V příští sezóně k těmto titulům přibude také Verdiho Maškarní ples, klasická opereta a další muzikál a v baletu mimo jiné večer na Rossiniho hudbu.

Ostravská opera zahájila uměleckou činnost 12. srpna 1919 slavnostním představením Smetanovy Prodané nevěsty. Sezónou 2019/2020 vstoupí tedy Národní divadlo moravskoslezské do druhého století existence. Všechny tři soubory se proto symbolicky vrátí k některým titulům premiérovaným hned v první sezóně. V opeře to bude v říjnu Rusalku Antonína Dvořáka, a to v nastudování hudebního ředitele opery Jakuba Kleckera a v režii Radovana Lipuse. Dvořákovu předposlední operu uvedlo Národní divadlo moravskoslezské poprvé v březnu 1920. V dalších 99 letech se vrátila na jeviště ještě dvanáctkrát. Nejúspěšnější a s největším počtem repríz byla inscenace z roku 1965, kterou tehdy režíroval otec současného ředitele Miloslav Nekvasil. Diváci se s ní v této podobě potkávali až do 90. let. Naposledy byla pak Rusalka nastudována v roce 2005.

Později během sezóny, v prosinci, připomene začátky ostravské scény také Maškarní ples – v září 1919 byl prvním z řady čtrnácti operních titulů Giuseppa Verdiho, které od té doby byly postupně, některé i opakovaně, na repertoáru. Maškarní ples se objevil celkem sedmkrát, naposledy však v roce 1988.

Mrtvé město Ericha Wolfganga Korngolda, brněnského rodáka, zazní v Ostravě 23. dubna 2020 poprvé – a zároveň ještě sto let po světové premiéře. Korngold byl nejprve zázračným dítětem. Balet Sněhulák, který napsal ve třinácti, se v roce 1910 ve Vídeňské dvorní opeře stal senzací. Operu Mrtvé město, která dodává zajímavý hudební kontext Puccinimu, Straussovi, Wagnerovi a Janáčkovi, zkomponoval jako třiadvacetiletý. Intenzivní příběh je nesen silnou, dramaticky podnětnou, invenční a skvěle instrumentovanou hudbou, dráždivě barevnou, italsky romanticky exaltovanou a německy moderně naléhavou. V roce 1920 zaznamenalo Mrtvé město mezinárodní úspěch a dnes je nejznámějším dílem postupně znovuobjevovaného autora. Už tehdy Korngold nezapřel, že má schopnosti, které ho nakonec zavedly k úspěchům v americké filmové hudbě.

V české premiéře uvede ostravské divadlo v příští sezóně – 18. června 2020 –  komorní operu Proces (The Trial) jednoho z nejhranějších skladatelů současnosti Philipa Glasse – dílo komponované na libreto Christophera Hamptona podle světoznámé stejnojmenné prózy Franze Kafky. Vzniklo jako koprodukce – s účastí Music Theatre Wales, londýnské Královské opery Covent Garden, Scottish Opera a Theater Magdeburg. V Londýně mělo premiéru v roce 2014, v Magdeburku 2015 a v Glasgow v roce 2017. Americká premiéra šestadvacáté Glassovy opery se uskutečnila ve stejném roce v Opera Theatre of Saint Louis.

Koncem letošního února divadlo v konkurzu vybíralo sólisty i představitele vedlejších rolí pro Bernsteinovu West Side Story. Zájem byl velký. Muzikál, který měl na Broadwayi premiéru v roce 1957 a nepřekonatelně založil jeho skladatelskou slávu, je jedním z milníků hudby 20. století – především tím, jak skladatel dokázal jedinečně propojit svět taneční a náročnější hudby. V Ostravě bude tento hit světového repertoáru uveden vůbec poprvé, a to v únoru 2020.

Kromě díla hraného v první sezóně existence divadla budou tedy soubory pokračovat v uvádění děl v Ostravě dosud nehraných. K tomu přistupuje ještě Operní akademie Ostrava – nový projekt na tuzemské divadelní scéně. Letos poprvé umožnila studentům zpěvu Fakulty umění Ostravské univerzity nastudovat hlavní role v opeře v profesionálních podmínkách. Šlo o komorní Čtyřnotovou operu Toma Johnsona. V příští sezóně, v únoru 2020, to už bude velká opera v Divadle Antonína Dvořáka – Salieriho Škola žárlivých.

Zahájení 101. sezóny plánuje Národní divadlo moravskoslezské ve velkém stylu: 7. a 8. září 2019 se představí jako vždy všechny soubory divadla, ale každý na své domovské scéně. Opera a balet vystoupí s ukázkami z děl připravovaných pro Divadlo Antonína Dvořáka. Poté se diváci přesunou do Divadla Jiřího Myrona, kde je doma především muzikál, ale pro některé inscenace také činohra nebo balet. Od září 2018 má NDM mimochodem třetí stálou scénu – komorní Divadlo „12“ (čtou to „dvanáctka“), které pojme 60 diváků. Komorní scéna uvádí od této sezóny už také operu a nabídne i muzikál, od příští sezóny plánuje rozšířit své aktivity také na projekty mimosouborové a napříč žánry.

Na konci 101. sezóny (tedy za více než rok, od 26. do 30. června 2020) se uskuteční 5. bienále mezinárodního festivalu NODO (New Opera Days Ostrava / Dny nové opery Ostrava), který pořádá NDM spolu s Ostravským centrem nové hudby. Představí řadu pozoruhodných scénických děl klasiků nové hudby, ale také nejsoučasnější kompozice v českých nebo světových premiérách. Ředitel NDB Jiří Nekvasil i tam působí nejen v roli manažera a dramaturga, ale také jako režisér.

Foto: Národní divadlo moravskoslezské, ROH Covent Garden, BBC, Petr Veber

 

Petr Veber

Novinář, hudební kritik

Nepochází z uměleckého prostředí, ale k hudbě má jako posluchač i jako neprofesionální klavírista a varhaník blízko od dětství. Po gymnáziu vystudoval hudební vědu na Karlově univerzitě. Od poloviny 80. let působí jako novinář, hudební a operní kritik a autor textů o hudbě a hudebnících. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 pak deset let v Českém rozhlase vedl hudební redakci stanice Vltava, pro kterou nadále pracuje jako publicista. Současně je jedním z dlouholetých průvodců vysíláním Českého rozhlasu D-dur, digitální stanice klasické hudby. Od 80. let vedle zaměstnání nepřetržitě přispíval do odborných českých hudebních měsíčníků i do deníků a dalších časopisů. Připravoval rozhovory a psal hudební reflexe například do Lidových a Hospodářských novin a do Týdeníku Rozhlas, publikoval na internetu. Píše texty k programům koncertů i obalům CD. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života a snaží se o tom nenásilně přesvědčovat ostatní. Za hudbou cestuje stejně nadšeně, jako rád chodí po horách a fotografuje. Vážnou hudbu všech období, forem a žánrů ještě stále vyhledává, s potěšením poslouchá a dál poznává. V červnu 2018 se proto stal spoluzakladatelem a spolumajitelem hudebního portálu KlasikaPlus.cz...



Příspěvky od Petr Veber



Více z této rubriky