Už sedmým rokem se v červenci odehrají OLOMOUCKÉ BAROKNÍ SLAVNOSTI. Nabídnou čtyřiadvacet večerů, do kterých rozloží šest inscenací. Pět z nich přitom vzniklo nově přímo pro festival a zazní v novodobých premiérách. Dramaturgie naplánovala díla často neprávem pozapomenutých barokních mistrů Karla Ditterse von Dittersdorf, Johanna Heinricha Schmelzera, Pietra Andrey Zianiho a Františka Antonína Míči. Chybět nebudou ani tradiční neobarokní opery, tedy díla, které napsal soudobý autor na historické libreto. Letos všechny od Tomáše Hanzlíka, v premiéře Piramo a Tisbe a v reprízách Endymio a Lacrimae Alexandri Magni.

Olomoucký skladatel Tomáš Hanzlík se narodil v roce 1972. Pro svoji premiéru Piramo a Tisbe si vybral libreto opery z roku 1712 věnované olomouckému biskupovi Wolfgangu Hannibalovi ze Schrattenbachu, která se nedochovala. Zpracovává tragický příběh mladých milenců, kterým lásku odpírají rodiče. Dále o d něj zazní každoročně uváděná opera Endymio původně z roku 1727. A druhá repríza, Lacrimae Alexandri Magni, vznikla původně jako latinská divadelní hra pro studenty piaristického gymnázia v Lipníku nad Bečvou. V mluvené roli v ní vystoupí herec Jan Přeučil.

Novinkou letošního festivalu bude představení umístěné do více prostor konviktu (atrium, chodby, Kaple Božího Těla). Jde o uvedení jediného dochovaného oratoria Františka Antonína Míči Zpívaná rozjímání z roku 1727. Koncert uvede dobové kázání Pavla Josefa Axlara ze sbírky Nábožný horlivý vůdce do města svatého Jerusaléma z roku  1720 a v první části večera ještě zazní novodobá premiéra Koncertu pro cembalo Josefa Antonína Štěpána též z 18. století. Jako sólista se v něm představí olomoucký klavírista a cembalista Martin Smutný.

Nedílnou součástí programu jsou barokní serenaty. Leots zazní hned tři. V novodobých světových premiérách to budou dvě od Johanna Heinricha Schmelzera, obě zkomponovaná u příležitosti narozenin, a to rakouského císaře Leopolda I. a rakouské arcivévodkyně Marie Antonie. Vystoupí v nich sólisté z University of North Texas v režii šéfa opery SND v Lublani. Třetí serenata bude od Karla Ditterse von Dittersdorf, který byl za svého života velmi uznáván a jehož skladba je zařazena i do katalogu „100 nejvýznamnějších děl evropské hudby“ společnosti Deutsche Grammophon.

K narozeninám matky císaře Leopolda I. složil komickou operu Pietro Andrea Ziani, volně v ní zpracovává mýtus o nymfě Kallistó, kterou přejmenoval na Elice. V závěru opery se objeví i balet s hudbou Johanna Heinricha Schmelzera, která patří mezi unikáty, protože se dodnes zachovala v Kroměřížském zámeckém archívu. Navíc prozrazuje, jak vzniklo souhvězdí Velké medvědice.

Představení se odehrají v prostorách zastřešeného arkádového atria bývalého jezuitského konviktu – jako obvykle tam vyroste unikátní replika barokní scény nazvaná Theatrum Schrattenbach na počest olomouckého biskupa Wolfganga Hannibala Schrattenbacha. Rozebíratelná divadelní scéna kombinuje zadní prospekt s bočními kulisami, aby se dosáhlo dojmu perspektivy ve zkráceném prostoru. Diváky také jistě potěší nově zavedená projekce českých titulků. Orchestr důsledně hraje na historické hudební nástroje. Mezi sólisty se objeví mimo jiné pro baroko typičtí kontratenoristé, konkrétně Leandro Lafont, Filip Dámec, Martin Ptáček, Jiří Kukal a Vojtěch Pačák, dále pak sopranistky Kristýna Vylíčilová, Lucie Kaňková, Hana Holodňáková a Zuzana Kopřivová, altistky Monika Jägerová a Dorota Grossová, tenoristé Jakub Rousek a Vincenc Ignác Novotný, basisté Aleš Procházka, Jiří Poláček a celá řada dalších.

Festival doprovodí výstava Hořící dramata, instalovaná v  dlouhých chodbách konviktu čítajících pět set metrů. Výstava představí prostřednictvím dobových grafických listů ohňostrůjná představení, hraná a odpalovaná v průběhu 17. století na dvoře středoevropských Habsburků. Nutno podotknout, že ohňostroje byly tehdy technicky i finančně nesmírně náročné. O přestávkách navíc pořadatelé zpřístupní Kapli Božího Těla, jeden z nejkrásnějších barokních sakrálních prostor Olomouce, a po představení budou opět probíhat komentované prohlídky kostelů sv. Michala, Panny Marie Sněžné a kaple sv. Jana Sarkandra.

V srpnu a v září pak proběhnou další barokní koncerty v olomouckých kostelích. Zazní třeba instrumentální repertoár z hudebního zámeckého archivu v Kroměříži i interpretaci francouzského souboru Castelkorn. Program věnovaný piaristickým skladatelům barokních Čech a Moravy přednese Ensemble Damian se sólisty. A závěrem pak bude účinkovat Czech ensemble baroque se sborem a sólisty opět s repertoárem z Kroměříže, zaměřeným na českého barokního skladatele Pavla Josefa Vejvanovského.

Foto: Dominik Jedlička, Jan Andreáš, Tereza Hrubá