KlasikaPlus.cz© - portál o klasické hudbě

PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

...váš vyladěný partner

english

Festival Leoše Janáčka v Ostravě otevřou rozhlasoví symfonikové english

Třiatřicet koncertů a řadu doprovodných programů nabízí v Ostravě, na Hukvaldech a v dalších deseti městech regionu Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka. Otevře ho zítra koncert Symfonického orchestru Českého rozhlasu. Programy jsou rozvrženy od 28. května do 1. července a konají se v koncertních síních, v sakrálních prostorách, na zámku, v hornickém muzeu, rozhlasovém studiu a na Hukvaldech v přírodě jako open air.

Rozhlasové symfoniky, rezidenční těleso festivalu, řídí v Ostravě nejmladší zástupce slavné dirigentské rodiny Kristjan Järvi, který se na sever Moravy vrací po devíti letech. Znít bude Janáčkova Sinfonietta, ale také hudba Sergeje Rachmaninova; sólistou Prokofjevova 1. klavírního koncertu je Jan Bartoš. Závěrečný vokálně-instrumentální koncert pak bude naopak 30. června v amfiteátru na Hukvaldech věnován celý české hudbě – Dvořákovu Žalmu 149, Smetanově České písniHukvaldské poémě Milana Báchorka, letos v srpnu osmdesátiletého ostravského skladatele a sbormistra, mimo jiné také po určitou dobu ředitele Janáčkovy konzervatoře. První červencové odpoledne bude pak patřit na Hukvaldech už jen komornímu epilogu, koncertu s dechovými kvintety Leoše Janáčka a Václava Trojana.

V Ostravě letos přivítají přední francouzské těleso Orchestre National du Capitole de Toulouse s šéfdirigentem Tuganem Sokhievem – hostování bezprostředně navazuje na jejich předchozí vystoupení ve dvou závěrečných večerech festivalu Pražské jaro. Mezi sólisty mají být postupně houslista Renaud Capuçon, violoncellista Victor Julien-Laferrièr a houslistka Isabelle Faust s kolegy z tria. Jejich ostravský koncert je pozvánkou k roku 2020, který bude v celé Evropě jubilejním rokem Ludwiga van Beethovena. Také přijede klavírista Sergej Babayan; bude v Ostravě přítomen po osmi letech, aby se představil ve zcela originálním programu, ve kterém zahraje Chopina, ale nejen jeho. Prezidentem festivalu je Ivan Ženatý; jedním z magnetů jeho recitálu je zřídka uváděná Houslová sonáta Oskara Nedbala

Po čtyřiceti šesti letech se konečně uskuteční odložená ostravská premiéra oratoria Král David od Arthura Honeggera, jehož provedení chystané dirigentem Otakarem Trhlíkem tehdejší politická reprezentace Ostravy v den koncertu z ideologických důvodů zakázala. Pražský komorní instrumentální ansámblPražský filharmonický sbor doplní uměleckým přednesem Jaromír Meduna, sopránového partu se ujme Kateřina Kněžíková.

Již potřetí se rozezní v regionu během festivalu královské nástroje. Den slezských varhan je rozvržen na sobotu a neděli 1. a 2. června. Průvodcem tohoto výjimečného projektu je varhaník Jaroslav Tůma.

Festival chce postupně připomínat významné současné hudebníky, kteří vyšli z Ostravska. První z nich bude letos klavírista, skladatel a improvizátor Tomáš Kačo, který se z Nového Jičína dostal až na Berklee College of Music v Bostonu. O své cestě povede dialog s Jiřím Vejvodou v rámci jedné z festivalových besed v Centru Pant.

Folklorním programem připomíná festival silnou Janáčkovu inspiraci lidovými melodiemi, rytmy, tanci a intonací lidské řeči. Na Janáčkovy Královničky, které zazní v interpretaci souboru Podskalák Troubsko a cimbálové muziky Hájek z Ostopovic, naváže suita Beránci a vlci Mariana Friedla. Jde o respektovaného multiinstrumentalistu žijícího v lašských Kozlovicích, vycházejícího z lidové hudby východní Moravy. Folklor hraje roli i v případě uvedení kantáty Kytice, ve které Bohuslav Martinů hudebně zpracoval lidové balady. Bude umocněno scénickým provedením, videoartem a mimořádným obsazením sólových pěveckých partů, to vše v neopakovatelné atmosféře stmívající se hukvaldské obory. Taneční složky se ujme legendární soubor Hradišťan.

Ensaláda – v doslovném překladu „salát“, je typickou hravou španělskou madrigalovou formou. Dílo renesančního autora Matea Flechy vydal v roce 1581 jeho synovec tiskem v Praze a přednesou jej členové Czech Ensemble Baroque Quintet a jejich hosté. Posluchačský zážitek z tohoto večera pak ještě umocní umělecký přednes madrigalových textů v podání Valérie Zawadské.

Festival Leoše Janáčka obsahuje šest symfonických a pět komorních koncertů, tři koncerty varhanní, dva klavírní a dva houslové recitály, dva vokálně instrumentální koncerty a dále pěvecký dvojrecitál, barokní večer, hudební zpracování lidových balad, večer španělské renesance, folklorní odpoledne a večer, španělské hudební nocturno, jazzový podvečer, operní představení, nedělní matiné s brunchem, scénické oratorium, nedělní program pro všechny generace… Řada festivalových osobností se s publikem setká nejen na jevišti, ale také u neformálních debat. Cílem festivalu je uspokojit náročné posluchače i rodiny s dětmi, prezentovat Janáčkova a další díla díla na co nejvyšší umělecké úrovni a propagovat českou hudební tvorbu v kontextu vývoje světové hudební kultury. Bonusem jsou výstavy a besedy s umělci, komponované odpoledne pro všechny generace a šest představení Národního divadla moravskoslezského.

Foto: MHF Leoše Janáčka

Petr Veber

Novinář, hudební kritik

Nepochází z uměleckého prostředí, ale k hudbě má jako posluchač i jako neprofesionální klavírista a varhaník blízko od dětství. Po gymnáziu vystudoval hudební vědu na Karlově univerzitě. Od poloviny 80. let působí jako novinář, hudební a operní kritik a autor textů o hudbě a hudebnících. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 pak deset let v Českém rozhlase vedl hudební redakci stanice Vltava, pro kterou nadále pracuje jako publicista. Současně je jedním z dlouholetých průvodců vysíláním Českého rozhlasu D-dur, digitální stanice klasické hudby. Od 80. let vedle zaměstnání nepřetržitě přispíval do odborných českých hudebních měsíčníků i do deníků a dalších časopisů. Připravoval rozhovory a psal hudební reflexe například do Lidových a Hospodářských novin a do Týdeníku Rozhlas, publikoval na internetu. Píše texty k programům koncertů i obalům CD. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života a snaží se o tom nenásilně přesvědčovat ostatní. Za hudbou cestuje stejně nadšeně, jako rád chodí po horách a fotografuje. Vážnou hudbu všech období, forem a žánrů ještě stále vyhledává, s potěšením poslouchá a dál poznává. V červnu 2018 se proto stal spoluzakladatelem a spolumajitelem hudebního portálu KlasikaPlus.cz...



Příspěvky od Petr Veber



Více z této rubriky