KlasikaPlus.cz© - portál o klasické hudbě

PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

...váš vyladěný partner

english

Litomyšl tři staletí po Alliprandim english

„Smetanova Litomyšl chce v létě připomenut dobu barokního stavitele několika koncerty.“

„V neděli 5. července má zaznít mše od Jana Dismase Zelenky a dvě duchovní kompozice od Antonia Caldary.“

„Na Chlumku se vzhledem k omezené kapacitě kostela mají během odpoledne uskutečnit koncerty dva, s totožným programem.“

Východočeská Litomyšl si v pátek připomněla třísté výročí úmrtí Giovanniho Battisty Alliprandiho, významného italského architekta působícího v Čechách. Jeho jméno figuruje v souvislosti se stavbou litomyšlského piaristického chrámu Nalezení sv. Kříže. Zemřel v tomto městě 13. března 1720 a je pohřben v děkanské hrobce v Kapitulním chrámu Povýšení sv. Kříže. Národní festival Smetanova Litomyšl chce v létě připomenut jeho dobu několika koncerty.

Hlavní festivalový program Voce d’Alliprandi přivede v Litomyšli Václava Lukse a jeho barokní orchestr Collegium 1704 se sborem Collegium Vocale 1704 přímo do kostela Nalezení sv. Kříže. V neděli 5. července tam má zaznít Missa Omnium Sanctorum od Jana Dismase Zelenky a dvě duchovní kompozice od Antonia Caldary Crucifixus a v novodobé premiéře Kyrie.

Stavitel Alliprandi však stojí nejen za litomyšlským piaristickým chrámem, ale jako stavbyvedoucí se významně podílel také na poutním chrámu Panny Marie Pomocné na Chlumku v obci Luže na cestě mezi Litomyšlí a Chrudimí. Festival Smetanova Litomyšl zavítá i tam.

V pondělí 6. července má v tomto kostele vystoupit Luksovo Collegium 1704 s koncertním programem tvořeným Bachovým motetem Komm, Jesu, komm, dále výběrem z Responsorií pro Svatý týden od Jana Dismase Zelenky a pak, mimo jiné i vzhledem k mariánské tradici a zasvěcení chrámu, kantátou Stabat mater od Františka Ignáce Tůmy. Vzhledem k omezené kapacitě kostela se mají během odpoledne uskutečnit koncerty dva, s totožným programem.

Vedle Jana Blažeje Santiniho-AichelaKryštofa Dientzenhofera je Alliprandi nejvýznamnějším tvůrcem vrcholného baroka na našem území. Projektoval Lobkovický, Lichtenštejnský a Kaiserštejnský palác a řídil stavby dalších pražských šlechtických paláců na Hradčanech a Malé Straně. Upravoval zahrady v okolí Pražského hradu, je autorem návrhu Písecké brány nedaleko Belvederu. Navrhoval rovněž zámeckou architekturu, například v Liblicích u Mělníka, v Hoříně a Kosmonosech, byl autorem špitálního kostela Nejsvětější Trojice v barokním areálu Kuks a garantem úprav na opočenském zámku.

Společným prvkem jím navrhovaných interiérů jsou centrální sály oválného půdorysu. Pocházel z Lombardie. V jeho díle, především v koncepci zámeckých a palácových staveb, se však projevují i vlivy vídeňské školy Johanna Bernarda Fischera z Erlachu. Když v litomyšlském zájezdním hostinci U bílého lva na rohu náměstí a cesty k zámku zemřel, bylo mu pětapadesát.

Barokní chrám Nalezení sv. Kříže byl stavěn v letech 1714 až 1725. Po Alliprandiho smrti převzal dostavbu František Maxmilián Kaňka. Po roce 1968 úřady kostel uzavřely. Památka pak zchátrala. Kompletní rekonstrukcí prošla teprve v letech 2011 až 2015 a byla navrácena kulturnímu životu. V kostele vznikla expozice církevního umění ze sbírek královéhradecké katolické diecéze s názvem Andělé na návrší a prostor se současnými výtvarnými instalacemi je jak místem pro rozjímání, tak koncertní síní. A na ochozu mezi věžemi je vyhlídka na město a zámek.

Foto: Smetanova Litomyšl, Vojtěch Stříteský, Collegium 1704, Petr Veber

Petr Veber

Novinář, hudební kritik

Nepochází z uměleckého prostředí, ale k hudbě má jako posluchač i jako neprofesionální klavírista a varhaník blízko od dětství. Po gymnáziu vystudoval hudební vědu na Karlově univerzitě. Od poloviny 80. let působí jako novinář, hudební a operní kritik a autor textů o hudbě a hudebnících. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 pak deset let v Českém rozhlase vedl hudební redakci stanice Vltava, pro kterou nadále pracuje jako publicista. Současně je jedním z dlouholetých průvodců vysíláním Českého rozhlasu D-dur, digitální stanice klasické hudby. Od 80. let vedle zaměstnání nepřetržitě přispíval do odborných českých hudebních měsíčníků i do deníků a dalších časopisů. Připravoval rozhovory a psal hudební reflexe například do Lidových a Hospodářských novin a do Týdeníku Rozhlas, publikoval na internetu. Píše texty k programům koncertů i obalům CD. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života a snaží se o tom nenásilně přesvědčovat ostatní. Za hudbou cestuje stejně nadšeně, jako rád chodí po horách a fotografuje. Vážnou hudbu všech období, forem a žánrů ještě stále vyhledává, s potěšením poslouchá a dál poznává. V červnu 2018 se proto stal spoluzakladatelem a spolumajitelem hudebního portálu KlasikaPlus.cz...



Příspěvky od Petr Veber



Více z této rubriky