KlasikaPlus.cz© - portál o klasické hudbě

PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

...váš vyladěný partner

english

Pražské jaro letos nebude.
Pětasedmdesátý ročník se kvůli pandemii uskuteční jen alternativně english

„Letošní ročník Pražského jara se s ohledem na platná omezení nebude moci uskutečnit v plánované podobě.“

„Jsme v jednání se zahraničními umělci ohledně možnosti streamovat pro české publikum zamýšlené recitály ze zahraničí.“

„Pražské jaro už koncem března zrušilo pro letošek svou interpretační soutěž.“

 

Mezinárodní hudební festival Pražské jaro se letos poprvé v historii v klasické podobě nebude konat. Pětasedmdesátý ročník se kvůli pandemii uskuteční jen v alternativní podobě desítky živě přenášených koncertů na internetu, případně v televizi a rozhlase, a s dalšími doprovodnými online aktivitami.

„Je obtížné předvídat, která restriktivní opatření budou nadále platná v termínu letošního Pražského jara, a závazné stanovisko nelze z pochopitelných důvodů od příslušných orgánů státní správy očekávat. Pražské jaro se proto rozhodlo najít alternativní podobu,“ uvedl ředitel Roman Bělor. „S velkou lítostí oznamujeme, že letošní ročník Pražského jara se s ohledem na platná omezení nebude moci uskutečnit v plánované podobě. Rozhodli jsme se proto najít alternativní program, aby i v této obtížné situaci hudba přinášela naději,“ vysvětlil mluvčí festivalu Pavel Trojan

Pětasedmdesátý ročník mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro s pěti desítkami programů měl mít zahajovací koncert neobvykle už 7. května, kdy do české metropole měli přijet Berlínští filharmonikové s šéfdirigentem Kirillem Petrenkem a s hudbou Gustava Mahlera. Tradiční úvodní Má vlast se v úterý 12. května s Českou filharmonií Semjonem Byčkovem měla pak stát koncertní Poctou Bedřichu Smetanovi: stejně jako při prvním ročníku v roce 1946, kdy také nezazněla při zahájení. V případě závěrečného koncertu se pořadatelé naopak chtěli pro letošek vrátit k tradici uvedení Beethovenovy Deváté symfonie.

V případě Mé vlasti Pražské jaro jedná s Českou televizí, aby byl do vysílání zařazen záznam některého z mimořádně úspěšných provedení minulých let. Beethovenova symfonie na počátku června vzhledem k velkému obsazení nezazní. „Ve spolupráci s Českou filharmonií proto zvažujeme alternativní závěrečný program. Původní myšlenka ovšem zůstane zachována – koncert by měl být ‚ódou na radost‘,“ uvedl Bělor. V chystaném náhradním festivalovém programu se lidé mohou těšit na pěvecký recitál basbarytonisty Adama Plachetky, který uvede Zimní cestu Franze Schuberta. Koncert bude živě přenášen z Dvořákovy síně Rudolfina, kam byl původně situován.

Pražské jaro připravuje řadu dalších streamovaných koncertů – mají v nich účinkovat mladí čeští umělci a přední čeští komorní hráči. Usiluje se o zachování koncertu Brno Contemporary Orchestra se světovou premiérou díla Jana Ryanta Dřízala objednaného festivalem. „Jsme v jednání se zahraničními umělci ohledně možnosti streamovat pro české publikum zamýšlené recitály ze zahraničí. Jak s Českou filharmonií, tak s Pražskými symfoniky, Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu, PKF – Prague Philharmonia či Collegiem 1704 usilovně hledáme náhradní program jejich koncertů. Děláme vše pro to, aby v této alternativní podobě byla dána příležitost českým umělcům a kulturní život se tak nezastavil zcela,“ informoval Roman Bělor. Nový program podle něj bude upřesňován a průběžně korigován podle vývoje vládou definovaných podmínek života společnosti.

Letošní festival měl hostit houslistu Gidona Kremera, pianisty Murraye Perahiu, Leifa Ove Andsnese, Julianu AvdějevuGarricka Ohlssohna, violoncellistku Alisu Weilerstein, pěvkyni Bernardu Fink, trombonistu Christiana Lindberga… Rezidenčním umělcem měl být pianista András Schiff. Z tuzemských sólistů zařadili organizátoři do programu mimo jiné mezzosopranistku Dagmar Peckovou, hornistu Radka Baboráka,  barytonistu Adama Plachetku, varhaníka Pavla Svobodu, dirigenta Jiřího Rožně, cembalistu Mahana Esfahaniho a hobojistu  Martina Daňka. Debut Pražského jara měl upozornit na dirigenta Roberta Kružíka. Očekávána byla vystoupení Vídeňských symfoniků s Philippem Herreweghem, BBC Symphony Orchestra, Academy of St. Martin in the Fields a souborů Collegium 1704, Freiburger Barockorchester a Ensemble Modern. Národní divadlo mělo uvést Weinbergerovu operu Švanda dudák… A často měla znít Beethovenova hudba; v prosinci plyne 250 let od skladatelova narození a jeho odkaz si Evropa díky výročí chtěla letos připomínat opravdu často.

Držitelům vstupenek bude vráceno vstupné. Přesný postup festival oznámí v druhé polovině dubna. „Stejně jako jiné kulturní subjekty závislé na prodeji vstupenek necháme na zvážení posluchačů možnost darovat část vráceného vstupného Pražskému jaru – jako podporu realizace alternativního programu, který bude dostupný zdarma, a na festivalové projekty budoucí,“ uvedl Roman Bělor.  

Pražské jaro už koncem března zrušilo pro letošek svou interpretační soutěž. Měla se konat v oboru fagot a klarinet od 8. do 14. května a mělo se jí zúčastnit 98 mladých hudebníků z 23 zemí. Jak jme psali ZDE, klání je v těchto oborech přesunuto na rok 2022. 

Rozhodnutí, jak dál, stojí před organizátory festivalů Smetanova Litomyšl, Mezinárodního hudebního festivalu Leoše Janáčka v Ostravě i jubilejního 25. ročníku festivalu Concentus Moraviae a řady dalších. Ruší se a budou se rušit také festivaly v okolních zemích. Pořadatelé například odvolali konání jak Velikonočního, tak Svatodušního festivalu v Salcburku. Očekává se vyjádření k termínu letního Salcburského festivalu. A už nyní se ví, že na přelomu července a srpna letos poprvé od druhé světové války nebude wagnerovský operní festival v Bayreuthu.     

Foto: Pražské jaro

 

Petr Veber

Novinář, hudební kritik

Nepochází z uměleckého prostředí, ale k hudbě má jako posluchač i jako neprofesionální klavírista a varhaník blízko od dětství. Po gymnáziu vystudoval hudební vědu na Karlově univerzitě. Od poloviny 80. let působí jako novinář, hudební a operní kritik a autor textů o hudbě a hudebnících. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 pak deset let v Českém rozhlase vedl hudební redakci stanice Vltava, pro kterou nadále pracuje jako publicista. Současně je jedním z dlouholetých průvodců vysíláním Českého rozhlasu D-dur, digitální stanice klasické hudby. Od 80. let vedle zaměstnání nepřetržitě přispíval do odborných českých hudebních měsíčníků i do deníků a dalších časopisů. Připravoval rozhovory a psal hudební reflexe například do Lidových a Hospodářských novin a do Týdeníku Rozhlas, publikoval na internetu. Píše texty k programům koncertů i obalům CD. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života a snaží se o tom nenásilně přesvědčovat ostatní. Za hudbou cestuje stejně nadšeně, jako rád chodí po horách a fotografuje. Vážnou hudbu všech období, forem a žánrů ještě stále vyhledává, s potěšením poslouchá a dál poznává. V červnu 2018 se proto stal spoluzakladatelem a spolumajitelem hudebního portálu KlasikaPlus.cz...



Příspěvky od Petr Veber



Více z této rubriky