Baletní soubor Národního divadla moravskoslezského dokončil práce na baletní novince s názvem Mahlerovy vzpomínky pod vedením norského choreografa Jo Strømgrena, kterého inspirovala Mahlerova hudba, a to především jeho písňová tvorba. Jak sám řekl, nikdy nepřijíždí pracovat s hotovým scénářem, ale obsah tvoří až na místě se členy příslušného souboru. Výsledkem je jeho pohled na dobu, život a tvorbu skladatele. Stejně tak ale může v divákovi vyvolat vzpomínky na jeho rodinu v dávné minulosti nebo přiblížit dobu, v níž Mahler žil. Strømgren vybíral pro inscenaci nejen hudbu, je také autorem scény a vizuálních i světelných efektů. Světová premiéra Mahlerových vzpomínek se měla uskutečnit v Divadle Jiřího Myrona za týden, 27. března, ale bude s ohledem na aktuální situaci až v příští sezóně – a pro diváky v hledišti.

„Mahlerovy vzpomínky chtěl Jo Strømgren vytvořit na Moravě, v zemi, kde Gustav Mahler strávil část života, kde měl kořeny,“ přibližuje šéfka baletu NDM Lenka Dřímalová s tím, že choreograf vytvořil zcela originální dílo, které může po světové premiéře jít dále do světa.

„Každá inscenace znamená pro mne nový úkol. Posloucháte Mahlera doma a pak se najednou ocitnete na Moravě, kde žili jeho vrstevníci, příslušníci jeho generace. A pracujete se souborem, který má svá specifika a který musíte poznat. Můj přístup ke každé choreografii se vždy vyvíjí, ale zároveň se řídím intuicí, hledám nové výzvy. Až v Ostravě jsem hledal k Mahlerově hudbě jevištní koncept. Chci zachytit to, že jeho hudba je snová, hluboká a že nutí k přemýšlení,“ vypráví o své práci Jo Strømgren, který chce Mahlera představit jako člověka, ale zároveň ho zajímají kořeny jeho hudby a doba, v níž žil. „Když například komponoval někde v Jihlavě, kde vyrůstal, kde slyšel švitořit svoji tetu, slyšel cikánské písně… Zajímá mě jeho dětství, jaké otázky si v životě kladl, s čím se musel vypořádat. Tenhle balet je o lidech na ulici, o obrazech ze života, o inspiraci pro Mahlerovo budoucí komponování,“ dodává.

Každý divák může podle Strømgrena v jednotlivých postavách na scéně vidět i své předky, něco ze života své rodiny, může se ve fantazii přenést do doby rozpadajícího se Rakouska-Uherska.

Choreografie Mahlerovy vzpomínky tak pracuje hodně se symboly a fantazií. „V první části inscenace máme úryvek ze starého rozhlasového vysílání s židovskou hudbou z Krakova z roku 1920 zpívanou tehdejším dialektem. Je to takový náznak Mahlerovy doby a skutečnosti, že byl Žid. Takže jsem použil tuhle hudbu místo toho, abych polopaticky sděloval fakta,“ dává choreograf nahlédnout do své mysli a procesu tvorby.

V inscenaci Strømgren použil nejen jeho Mahlerovu písňovou tvorbu, ale i část jedné ze symfonií a také některé jeho známější melodie. „Spolupracuji s hráčem na violu, virtuosem a skladatelem Bergmundem Waalem Skaslienem. Druhou část baletu doprovází jeho hudba. Mahler byl úplně jiná generace, jeho hudba je těžko zařaditelná, měl svůj vlastní styl. V jeho hudbě a v hudbě Skasliena je ale mnoho podobností. Má stejného ducha, náladu a podobný je i způsob kompozice. Skaslienovu hudbu nahrál orchestr opery NDM, použili jsme také jeho vlastní nahrávky. Spojení nahrávek umožnilo vytvořit tu pravou náladu,“ říká choreograf.

Jo Strømgren, který se narodil v roce 1970, pracoval v šedesáti zemích světa a vytvořil na sto padesát choreografií. Od roku 2013 je stálým choreografem Norského národního baletu.

Na i-vysílání České televize je stále k dispozici dokument Gustav Mahler v režii Jiřího Nekvasila, vysílaný při příležitosti sto šedesátého výročí narození skladatele v červenci minulého roku.

Foto: Lucie Maceczková