čtvrtek, 24 červen 2021 15:51

Struny podzimu jubilejně, objevitelsky a přes žánry

Autor:

„Struny podzimu nově pořádají také dvě významné hudební akce na přelomu roku – Silvestr v Rudolfinu a Novoroční koncert České filharmonie.“

„Jediná repríza a zároveň derniéra výjimečného scénického Recitálu Jiřího Suchého, uvedeného na Strunách podzimu v roce 2019, bude v rámci oslavy letošních devadesátin tohoto klasika české kultury doplněna o další písně.“

„Závěrečný koncert propojí jubileum festivalu s výročím sta let od narození zásadní osobnosti stylu tango nuevo Ástora Piazzolly.“

 

500

 

Struny podzimu, multižánrový mezinárodní hudební festival, se v Praze letos uskuteční od 19. října do 22. listopadu. Jubilejní 25. ročník nabídne nejen klasiku, ale jako vždy také experimentální hudbu, jazz nebo hip-hop a chybět nebude ani lidová polyfonie ze Sardinie.

Během čtvrtstoletí se přehlídka proměnila z původně komorní akce pořádané dvěma studenty v plnohodnotnou, profesionálně řízenou kulturní instituci. Struny podzimu totiž vedle svého respektovaného, objevného, jedinečně koncipovaného hlavního programu také nově pořádají Silvestr v Rudolfinu a Novoroční koncert České filharmonie a navíc založily samostatný festival Prague Sounds, který se odehraje na přelomu léta a podzimu prvním rokem, a to převážně na plovoucí scéně na Vltavě.

 

3

 

České premiéry budou mít na letošních Strunách podzimu osobnosti jako skladatelka, zpěvačka a houslistka Caroline Shaw, písničkářka a zpěvačka Madeleine Peyroux nebo „zvukomalíř“ a „spontánní skladatel“, jazzový bubeník Makaya McCraven. Alternativní kombinaci rapu, recitace a klasické hudby nabídnou performer Saul Williams, „lyricky buřičská“ Kae Tempest a crossoverový Mivos Quartet. Znít bude bossa nova v podání Viniciuse Cantuaria nebo autentická polyfonie ze Sardinie a také písně Jiřího Suchého, letos devadesátiletého. Jediná repríza a zároveň derniéra výjimečného scénického Recitálu Jiřího Suchého, uvedeného na Strunách podzimu v roce 2019, bude v rámci oslavy jubilea tohoto klasika české kultury doplněna o další písně.

 

1

 

Závěrečný koncert festivalu bude patřit – stejně jako při prvním ročníku – hudbě Ástora Piazzolly v podání houslisty Gidona Kremera a jeho souboru Kremerata Baltica. Tehdejší program ve Španělském sále na Pražském hradě považuje spoluzakladatel a dosavadní prezident festivalu Marek Vrabec za zlomový:

„Ukázal nám cestu,“ říká. Navíc podle něj Kremerata Baltica slaví také pětadvacáté výročí a Kremerovi bude pětasedmdesát, tak to bude „jedna velká oslava hudby“.

 

4

 

V roce 1996 se první Struny podzimu konaly na Pražském hradě, který tehdejší prezident Václav Havel od svého zvolení otvíral čím dál víc veřejnosti. Nápaditý festival rychle získal, díky zcela nové dramaturgii, díky záštitě Kanceláře prezidenta republiky i díky mimořádně inspirativním prostorům, nebývalé renomé. Havlův nástupce Václav Klaus označil však podobné aktivity za „partyzánské akce“ a Struny podzimu musely počátkem nového tisíciletí hledat své místo mezi ostatními pořadateli „dole ve městě“. Panuje shoda, že ho našly. Vedení hlavního města nazývá Struny podzimu jedním z nejlépe hodnocených kulturních projektů v Praze.

Festival Prague Sounds předtím nabídne Yo-Yo Mu, Lizz Wright, Brada Mehldaua, Iana Bostridge, Jiřího Suchého a Jiřího Slavíka. Psali jsme o něm ZDE.

 

2

 

Dokument Michala Cabana a Vojtěcha Kopeckého „Prvních 25 let“, ve kterém hovoří Marek Vrabec, je ke zhlédnutí i ke stažení mimo jiné zde.

 

Foto: Angie Kremer, Kait Moreno, Petra Hajská, David Marques

Petr Veber

Nepochází z uměleckého prostředí, ale k hudbě má jako posluchač i jako neprofesionální klavírista a varhaník blízko od dětství. Po gymnáziu vystudoval hudební vědu na Karlově univerzitě. Od poloviny 80. let působí jako novinář, hudební a operní kritik a autor textů o hudbě a hudebnících. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 pak deset let v Českém rozhlase vedl hudební redakci stanice Vltava, pro kterou nadále pracuje jako publicista. Současně je jedním z dlouholetých průvodců vysíláním Českého rozhlasu D-dur, digitální stanice klasické hudby. Od 80. let vedle zaměstnání nepřetržitě přispívá do odborných českých hudebních měsíčníků, deníků i časopisů. Připravoval rozhovory a psal hudební reflexe do Lidových a Hospodářských novin, publikuje v Týdeníku Rozhlas i na internetu, píše texty k programům koncertů i obalům CD. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života a snaží se o tom nenásilně přesvědčovat ostatní. Za hudbou cestuje stejně nadšeně, jako rád chodí po horách a fotografuje. Vážnou hudbu všech období, forem a žánrů ještě stále vyhledává, s potěšením poslouchá a dál poznává. V červnu 2018 se proto stal spoluzakladatelem hudebního portálu KlasikaPlus.cz...

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.