úterý, 11 leden 2022 11:37

Anne-Sophie Mutter a Pablo Ferrández od zítřka do pátku s Českou filharmonií

Autor:

Po Novoročních koncertech České filharmonie se dirigent Manfred Honeck k našemu prvnímu orchestru vrací znovu. Ke svému hostování si přizval houslistku Anne-Sophie Mutter, k níž se ve Dvojkoncertu pro housle a violoncello a moll Johannesa Brahmse připojí Španěl Pablo Ferrández. Na koncertech od 12. do 14. ledna dále zazní Symfonická rapsodie z opery Elektra Richarda Strausse v úpravě Manfreda Honecka a Tomáše Illeho a v české premiéře Larghetto pro orchestr skotského skladatele Jamese MacMillana. Koncerty se budou konat ve Dvořákově síni Rudolfina, vždy od 19:30 hodin.

 

300

 

Anne-Sophie není jen jedna z nejlepších houslistek na světě, ale je to i obdivuhodná osobnost, která ve své nadaci pomáhá mladým muzikantům. Když společně hrajeme, vím, že za každou notou je člověk, její osobnost,“ těší se ze společné práce Manfred Honeck. Německá houslová virtuoska a jedna z žijících legend klasické hudby Anne-Sophie Mutter se na umělecké scéně pohybuje už pětačtyřicet let. S Českou filharmonií poprvé vystoupila pod taktovkou Manfreda Honecka v dubnu roku 2016 ve Dvořákově Koncertu pro housle a orchestr a moll. Ke svému nynějšímu hostování si umělkyně přizvala třicetiletého španělského violoncellistu Pabla Ferrándeze, který úspěšně prošel její vzdělávací nadací, již založila v roce 2011.

 

302

 

Nikdo doopravdy neví, co vedlo Brahmse k tak neobvyklé kombinaci sólových nástrojů, jakou jsou housle a violoncello. Často s nimi zachází tak, jako by to byl jediný osmistrunný nástroj, který s nevídanou silou čelí celému orchestru,“ uvádí Pablo Ferrández k Brahmsově Dvojkoncertu.

Další dvě uváděná díla spojuje jejich premiérování Manfredem Honeckem. Larghetto pro orchestr skotského skladatele a dirigenta Jamese MacMillana vzniklo v roce 2017 instrumentací původní skladby Miserere z roku 2009, která byla napsána pro osmihlasý sbor a cappella na žalmové texty. „Úvodní ‚sbor‘ představuje violoncellová sekce orchestru, které odpovídá nářek houslí zvýrazněný vznešeným zvukem žesťů. Ve střední části hrají žesťoví sólisté jednohlasé fráze připomínající středověký zpěv, než se vrátí violoncella s úvodním tématem,“ vysvětluje skladatel a doplňuje, že vracející se zpěv vrší postupně statické akordy a dává skladbě liturgický, téměř nadpozemský nádech. V závěrečné části se původní mollové téma vrátí v dur a uzavírá Larghetto v hymnické náladě připomínající keltskou modalitu. S MacMillanovou tvorbou se rudolfinské publikum mohlo seznámit už v roce 2012. Tehdy Česká filharmonie za řízení Nikolaje Znajdera provedla jeho Koncert pro hoboj a orchestr, v němž se sólového partu chopil britský hobojista a dirigent Nicholas Daniel.

 

301

 

Symfonickou rapsodii z opery Elektra Richarda Strausse, kterou společně vytvořili Manfred Honeck a Tomáš Ille, mohlo pražské publikum v provedení prvního českého orchestru slyšet už před sedmi lety. Rapsodie představuje různé části opery, které autoři nově propojili, přepracovali instrumentaci a tektoniku díla uvedli do nových kontextů. Hudebně-dramatické dílo bylo přetvořeno do podoby díla koncertního, které má zcela jinou strukturu i požadavky na provedení. Jednotlivé hlasy zpěváků nahradily nástroje, celková zvuková struktura díla byla rovněž podřízena koncertnímu provedení. Redukováno a změněno bylo i původní obsazení orchestru, které bylo přizpůsobeno možnostem běžných symfonických těles.

 

Foto: Petr Chodura, archiv České filharmonie, Fb Pabla Ferrándeze

*KlasikaPlus.cz

-- redakce --

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.