Česká filharmonie se svým šéfdirigentem a hudebním ředitelem Semjonem Byčkovem absolvuje od zítra do středy 16. března první velké turné od uzavření koncertních sálů na jaře 2020. V plánu je celkem deset koncertů – tři ve vídeňském Musikvereinu, jeden v berlínské Filharmonii, tři v hamburské Labské filharmonii, jeden v Essenu a dva v londýnském Barbicanu. V posledně jmenovaném sále Česká filharmonie vystoupí jako vůbec první velký zahraniční symfonický orchestr od počátku pandemie. Během turné zahraje orchestr Smetanovu Mou vlast, Dvořákovu Osmou symfonii, Janáčkovu Glagolskou mši, Kabeláčovo Mysterium času, Ullmannovu Píseň o lásce a smrti korneta Kryštofa Rilka s recitátorem Thomasem Quasthoffem, Rachmaninovův První klavírní koncert s Yujou Wang a Koncert pro dva klavíry Bohuslava Martinů se sestrami Labèqueovými. Vídeňské koncerty jsou věnovány obětem války na Ukrajině, před koncerty celého turné by měly zaznívat hymna hostitelské země a hymna ukrajinská.

Poslední velká turné našeho prvního orchestru se konala v sezóně 2019/2020. Jednalo se o zájezd do Japonska a na Tchaj-wan v říjnu 2019, o rezidence ve Vídni a Paříži v listopadu téhož roku a o turné po Německu v březnu roku 2020. Následně muselo být kvůli pandemii zrušeno osmatřicet zahraničních koncertů. „Neuskutečnily se tak rezidence v Hamburku či Moskvě, nemohli jsme jet na letní festivaly do San Sebastianu, Santanderu ani Edinburghu, odpadlo i loňské evropské turné do Vídně, Paříže, Bruselu, Amsterodamu a Londýna. Stejně tak jsme museli odvolat turné do USA, Japonska, Jižní Koreje, Číny či na Tchaj-wan,“ vysvětluje generální manažer ČF Robert Hanč s tím, že za poslední dva roky orchestr uskutečnil pouze tři krátké výjezdy do Vídně a jeden do rakouského Grafeneggu.

„Evropské turné jsme začali připravovat ještě v době, kdy nebylo po covidu ani vidu, ani slechu, a měl to být náš první zájezd po nástupu šéfdirigenta Semjona Byčkova, na němž představíme důležitá díla českých autorů ve slavných evropských sálech. Po koncertech se symfoniemi Čajkovského a Mahlera v letech 2018 a 2019 měli přijít na řadu Smetana, Dvořák, Janáček a Martinů,“ říká generální ředitel České filharmonie David Mareček a dodává, že světová popularita Dvořákovy symfonie i Janáčkovy Glagolské mše zřejmě nikoho nepřekvapí. Naproti tomu Smetanova Má vlast, která doma patří k základnímu koncertnímu repertoáru, je pro zahraniční pořadatele stále ještě málo známá a o její zařazení do programu je třeba usilovně bojovat. Že Mou vlast přijali letos ve vídeňském Musikvereinu, v Berlínské filharmonii, v Hamburku, v Essenu i v londýnském Barbicanu, je pro českou hudbu dobrým znamením a zaslouženým uznáním Smetanova významu.

Má vlast má mimořádné postavení jak v českých dějinách, tak i v historii České filharmonie. Orchestr Mou vlast poprvé zahrál v roce 1901 ve smíchovském pivovaru. V roce 1925 ji Václav Talich uvedl na prvním koncertě filharmoniků, který byl živě přenášen rozhlasem, a pět let poté se stala i prvním dílem, které orchestr nahrál na desku. Když Joseph Goebbels za nacistické okupace požadoval, aby Česká filharmonie vystoupila v Berlíně a v Drážďanech, Talich dal jako vzdorné gesto na program právě Mou vlast. Tutéž skladbu pak v roce 1945 řídil Rafael Kubelík na „koncertě díkuvzdání“ za čerstvě osvobozené Československo a o pětačtyřicet let později vybral Mou vlast znovu na program koncertu u příležitosti prvních svobodných voleb v Československu. V listopadu 2020 šéfdirigent a hudební ředitel Semjon Byčkov a Česká filharmonie provedením celého cyklu připomněli třicáté výročí tohoto historického okamžiku a založili tak novou tradici každoročního mimořádného koncertu pro svobodu a demokracii, vztahujícího se k odkazu sametové revoluce.

Foto: Petra Hajská