Díla inspirovaná jazzem i mimohudebním obsahem přichystala na čtvrtek a pátek 24. a 25. března Moravská filharmonie Olomouc. V  Redutě zazní Berliozova Fantastická symfonie, považovaná za nejslavnější programní symfonii všech dob, a dvě méně často uváděná díla, Stravinského Cirkusová polka a Ravelův Klavírní koncert pro levou ruku D dur. Sólistkou bude srbská klavíristka Tamara Stefanović, orchestr povede jeho šéfdirigent Jakub Klecker. Koncertům bude předcházet od 18 hodin beseda s umělci, kterou moderuje Jiří Vejvoda.

Tamara Stefanović je rodačka z Bělehradu žijící v Berlíně. Je ceněnou komorní hráčkou i sólovou interpretkou s repertoárem od baroka po soudobou hudbu. Vystupuje na prestižních pódiích světa a hudebních festivalech a s předními tělesy. Její nahrávka Bartókova Koncertu pro dva klavíry, perkuse a orchestr s Pierre-Laurentem Aimardem a Londýnským symfonickým orchestrem pod taktovkou Pierra Bouleze byla nominována na cenu Grammy.           

Několikaminutová Cirkusová polka Igora Stravinského je hravá a plná vtipu, vznikla totiž jako baletní hudba pro skupinu cirkusových slonů a baletek v rámci americké putovní cirkusové společnosti Ringling Bros. Stravinského ke spolupráci oslovil choreograf George Blanchine a skladatel bez váhání souhlasil. Klavírní verzi z roku 1942 Stravinskij o dva roky později instrumentoval pro orchestr a právě v této verzi ji posluchači v Redutě uslyší.

Klavírní koncert pro levou ruku D dur Maurice Ravela vznikal víceméně souběžně s jeho Klavírním koncertem G dur, tedy na konci 30. let. V obou dílech lze slyšet četné jazzové prvky. Nedlouho před jejich zkomponováním podnikl Ravel turné po Spojených státech, kde se seznámil s Georgem Gershwinem a řadou dalších amerických hudebníků, přičemž se velmi inspiroval jazzem. Důvodem, proč je Klavírní koncert D dur psaný pouze pro levou ruku, je jeho objednatel. Klavírní virtuos Paul Wittgenstein přišel v první světové válce o pravou ruku, hraní se ale nevzdal. V roce 1929 oslovil Ravela, který pro něj složil koncert, který i bez jedné ruky rozhodně nepostrádá zvukovou bohatost.

Program vyvrcholí Fantastickou symfonií Hectora Berlioze, která znamenala zásadní předěl ve vývoji evropského symfonismu. Je považována za jedno z vůbec nejdůležitějších děl programní hudby. Nese podtitul Epizoda ze života umělcova a důsledně sleduje mimohudební příběh, který zformuloval sám skladatel. Obsahovou náplň tvoří neopětovaná láska mladíka k dívce, která je v hudbě přítomna jako „idée fixe“. Jde o jednotící hudební motiv, který se prolíná všemi větami díla a zajišťuje mu dosud neslýchanou kompaktnost a vnitřní soudržnost. Silný emotivní účinek podtrhuje také pro Berlioze typická pompézní, živá a neobyčejně barevná orchestrace.

Foto: Britannica, Wikipedia, Olga Radmanovich