Po zahajovacích koncertech West-Eastern Divan Orchestra s dirigentem Thomasem Guggeisem nabídne festival Pražské jaro od soboty 14. do pátku 20. května dalších jedenáct koncertů. Vystoupí na nich soubor The Breathtaking Collective se sopranistkou Hanou Blažíkovou, Tiburtina Ensemble, Collegium Marianum, stipendisté projektu MenART, Symfonický orchestr Českého rozhlasu se svým šéfdirigentem Alexandrem Liebreichem a houslistou Augustinem Hadelichem, zpěvačka Alma Naidu, rezidenční sólista festivalu – violoncellista Gautier Capuçon, City of Birmingham Symphony Orchestra se svou šéfdirigentkou Mirgou Gražinytė-Tylou, mezzosopranistka Markéta Cukrová s klavíristou Gottliebem Wallischem a Česká filharmonie s dirigentem Davidem Robertsonem, klavíristou Ivem Kahánkem a Pražským filharmonickým sborem. Podrobné informace o nadcházejících projektech najdete zde.

Aktuální šéfdirigentka City of Birmingham Symphony Orchestra Mirga Gražinytė-Tyla se jen výjimečně potkává s novináři. V posledním období to byl na malou chvíli redaktor The New York Times Joshua Barone u příležitosti jejího nastudování Janáčkových Příběhů lišky Bystroušky v Bavorské státní opeře. „Z člověka by se neměl stát stroj, jen jakási malá součástka obřího mechanismu, který nařizuje: ‚Jdi tudy.‘ Já potřebuji čas. Čas, kdy nestuduji, nediriguji, necestuji, nezkouším, kdy jsem na chvíli pouze lidskou bytostí,“ svěřila se letos v lednu. Na koncertě ve středu 18. května pod jejím vedením v Obecním domě vystoupí rezidenční sólista festivalu, violoncellista Gautier Capuçon, který se ujme Elgarova Koncertu pro violoncello a orchestr e moll, op. 85. Dále zazní Brucknerova Symfonie č. 6 A dur.

V pátek 20. května naplní Smetanovu síň Obecního domu hudba Charlese Ivese a Michala Rataje. Účinkujícími budou Česká filharmonie s dirigentem Davidem Robertsonem, klavíristou Ivem Kahánkem a Pražským filharmonickým sborem. Hudba Michala Rataje je mnohým důvěrně známá ze seriálů Bohéma, České století nebo z filmu Jan Palach. Umění klavíristy Ivo Kahánka zase z prestižních koncertních pódií v České republice i v zahraničí. Obě tyto výjimečné osobnosti, generační kolegové a přátelé, se na Pražském jaru potkají ve skladbě Movis. Dirigent David Robertson už v Praze potvrdil, že je uznáván jako neúnavný propagátor současných skladatelů, odvážný dramaturg a výjimečný interpret s citem pro uměleckou formu a hlubokou sdělnost. „Důležité kvality skladby Movis jsou pohyb a rytmus a já jako sólový interpret musím sledovat barvy v orchestru a reagovat na ně. Když do černé přimícháme opět jen černou, vznikne – černá. Ale když černou vnesete do bílé, udělají se vám mžitky před očima! Takže co třeba začít s odstíny šedi?“ přemýšlí klavírista Ivo Kahánek.

Pražské jaro několik posledních let objednává nové skladby od současných autorů ještě více než kdykoliv předtím. Jak je to s inspirací u skladatele Michala Rataje? Přichází náhle, nebo musí nový kus takříkajíc vysedět? „Rozhodně nejsem typ z Amadea, jako že inspirace ‚přiletí‘ a já si ji hned běžím zapsat. Spíš bych proces vzniku skladby přirovnal k architektuře. Přemýšlím ve tvarech a v barvách, které skládám do větších celků, a teprve pak začnu psát noty. Hudba se mi vlastně dost pojí s výtvarnou představou,“ přibližuje skladatel Michal Rataj.

Na koncertě, kterému hodinu a půl před začátkem předchází i setkání a diskuse veřejnosti s umělci, zazní vedle české novinky také dvě díla Charlese Ivese – Nezodpovězená otázka coby filozofie přenesená do hudby a Symfonie č. 4 s rozsáhlým orchestrem a se sborem.

Foto: archiv festivalu, Jay Fram, Jamie Beck