Americký dirigent Keith Lockhart, který se s prvním českým orchestrem setkal už vícekrát, nyní s Českou filharmonií provede program složený z děl Antonína Dvořáka a trojlístku amerických skladatelů George Gershwina, Aarona Coplanda a Duka Ellingtona. Gershwinův Klavírní koncert F dur zahraje kanadský pianista Marc-André Hamelin, který s Českou filharmonií vystoupí poprvé. Poslední tři koncerty letošní sezóny ČF ve Dvořákově síni se konají od středy 15. do pátku 17. června.

„Těžko říct, co přimělo Antonína Dvořáka přijmout pozici ředitele rodící se Newyorské konzervatoře. Jeannette Thurber, patronka školy, byla posedlá myšlenkou vytvořit svébytnou americkou hudební kulturu, která do té doby čerpala výhradně z Evropy,“ říká dirigent Boston Pops Orchestra Keith Lockhart. Českou filharmonii řídil už osmkrát, mimo jiné i v roce 2019 na zatím posledním Open Air koncertu na Hradčanském náměstí, kde zazněly slavné filmové melodie. Nyní se do Prahy vrací, a to do Rudolfina.

Podle Lockharta Dvořák sice bezprostředně americkou skladatelskou školu nezaložil, ale na jeho principech vyrostli tři skladatelé, narození pár let po jeho odjezdu – George Gershwin, Duke Ellington a Aaron Copland. Všichni čerpali z lidové hudby i jazzu, které dokázali převést do symfonické podoby. Díla, která na koncertech zaznějí, tak svébytným způsobem propojují evropskou a americkou tradici.

Antonín Dvořák napsal svou Suitu A dur, známou také jako Americká suita, v New Yorku na počátku roku 1894. Po návratu do Čech vytvořil orchestrální verzi, která však vyšla až posmrtně. Každá z pěti zhruba čtyřminutových vět je samostatným dílem, které dohromady tvoří vyvážený celek. Česká filharmonie Dvořákovu Suitu A dur, kterou uvádí jen velmi zřídka, naposledy provedla s Petrem Altrichterem v prosinci 2020 na jednom ze streamovaných covidových koncertů.

Aaron Copland získal „evropské“ vzdělání díky Nadie Boulanger a Sergeji Kusevickému. Opera The Tender Land je jedním z posledních děl jeho populárního období, naplněná bohatou melodikou a optimismem. Nikdy se však nestala repertoárovým kusem. A tak si dvacetiminutová třívětá koncertní suita, kterou z ní skladatel o několik let později vytvořil, žije vlastním životem. Česká filharmonie v minulosti zahrála několik Coplandových děl, vedle Apalačského jara, které zaznělo i minulý týden, to byla například Třetí symfonie či El salón México, suitu The Tender Land však nyní provede poprvé.

„Duke Ellington, narozený v chudé hudební rodině ve Washingtonu, neuměl noty až do svých patnácti let. Přestože se stal legendárním jazzmanem, psal také velké jazzové kompozice pro symfonický orchestr. Symfonická báseň Harlem, kterou si u něj objednal Arturo Toscanini, i když ji sám nikdy nedirigoval, popisuje typické nedělní ráno v Ellingtonově oblíbené čtvrti. Stejně jako Coplandův The Tender Land ani Ellingtonův Harlem v podání České filharmonie ještě nezazněl,“ informují pořadatelé.

Gershwinův Klavírní koncert F dur, napsaný dva roky po slavné Rapsodii v modrém a považovaný za jeden z prvních modernistických klavírních koncertů, už dokonale zvládá formu a orchestraci evropského klavírního koncertu s americkou duší. První český orchestr Gershwinův koncert uvedl například v roce 1985 s Liborem Peškem a Ivanem Klánským, který se sólového partu chopil také v roce 1992 za řízení Jiřího Bělohlávka. V roce 2006 ho zahrál Američan Jeffrey Swann pod taktovkou Zdeňka Mácala a v roce 2013 Rakušan Rudolf Buchbinder za řízení Manfreda Honecka. „Nyní u klavíru zasedne Kanaďan Marc-André Hamelin, který po celém světě proslul svou bezkonkurenční kombinací muzikální hloubky a dokonalé hráčské techniky, již uplatňuje jak u tradičnějších skladeb, tak při nebojácném uvádění méně hraných děl z 19. až 21. století,“ zve Česká filharmonie s tím, že Hamelin se zabývá také skládáním. Minulý rok měl premiéru jeho klavírní kvintet Nowhere Fast, který interpretoval spolu s Alexander String Quartet.

Foto: Petr Kadlec, Jan Hromádko, Petra Hajská