Pastorale180014cPetraHajska

„Vojtěch Semerád velmi překvapil ucho příjemným témbrem, opravdu vynikající výslovností a zpěvem jako takovým. Frázoval dokonale a bylo evidentní, že má techniku pod kontrolou.“

„Ragazziho skladba dala významně prostor houslistce Lence Torgersen, která za podpory ostatních členů souboru přednesla virtuózní výkon.“

„Jaromír Nosek má velmi příjemný hlas lyrického charakteru. Bylo mu krásně rozumět, a to nejen textu, ale i notám v rychlejším sledu.“

Soubor Collegium Marianum s uměleckou vedoucí a flétnistkou Janou Semerádovou ve středu 29. prosince vystoupil v pražském kostele sv. Šimona a Judy a završil tak jednadvacátý ročník cyklu s názvem Barokní podvečery. Coby sólisty soubor přizval sopranistku Hanu Blažíkovou, altistku Anetu Petrasovou, tenoristu (v tomto případě) Vojtěcha Semeráda a basistu a pro tento večer i recitátora Jaromíra Noska. V první polovině koncertu zazněly výběr z vánoční kantáty Vaticini di Pace Antonia Caldary a Sonáta G dur Pastorale Angela Ragazziho. Druhou polovinu hudebního večera zahájilo Concerto Pastorale Johanna Christopha Peze, dále došlo na Brixiho duchovní skladbu Alma Redemptoris Mater, Pastorale z Quantzova Tria A dur a poslední dva bloky byly věnované výběrům ze sbírek Capella Regia Musicalis a Česká mariánská muzika Václava Karla Holana Rovenského a Adama Václava Michny z Otradovic.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
101

„Chválit soubor Collegium Marianum mi po několika návštěvách jeho koncertů v plenéru, v kostele i koncertním sále připomíná nošení dříví do lesa.“

„Sympatický průvodce večerem stručně a nevtíravě svou vytříbenou angličtinou vysvětloval různé výslovnosti tohoto jazyka v průběhu vývoje ostrovní hudby od renesance až po baroko.“

„Bylo evidentní, že pan Daniels v minulosti oplýval skvělou technikou, příjemným kulatým a měkkým hlasem, to jistě každý poznal.“

Pondělní koncert v krásném prostředí Císařského sálu Lobkowiczkého paláce na Pražském hradě posluchačům přinesl písňovou tvorbu anglických autorů od konce šestnáctého až po začátek osmnáctého století, a to v podání předního britského tenoristy Charlese Danielse, který se na tento repertoár specializuje. V rámci hudebního večera vystoupil soubor Collegium Marianum s uměleckou vedoucí Janou Semerádovou a koncertní mistryní Lenkou Torgersen. Posluchači měli příležitost poslechnout si u nás jen vzácně uváděná díla Thomase Morleyho, Johna Dowlanda, Henryho Purcella, Matthewa Locka či Johanna Christopha Pepusche. Ve druhé polovině programu umělci přednesli části z pastorální ódy Georga Friedricha Händela L’Allegro, il Penseroso ed il Moderato – Veselý, Rozjímavý a Umírněný – na text básní Johna Miltona. Program s názvem Welcome to all the pleasures byl součástí podzimní řady jednadvacátého cyklu Barokních podvečerů, které právě Collegium Marianum pořádá.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1111

Smetanovu Mou vlast zahraje na úvodním koncertě festivalu Pražské jaro 12. května 2022 West-Eastern Divan Orchestra, orchestr mladých hudebníků z Izraele a z Palestiny a dalších arabských zemí. Řídit ho má jeho zakladatel Daniel Barenboim. Do 3. června připravili pořadatelé čtyři desítky koncertů.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
4000

„Páteční večer v lednickém kostele patřil souboru Gli Incogniti s uměleckou vedoucí Amandine Beyer; název jejího mezinárodního týmu není náhodný.“

„Snad v ještě propracovanější podobě na něj navázalo sobotní vystoupení souboru Accademia bizantina: ‚Italské pojetí Vivaldiho?‘ komentuje jeho umělecký šéf Alessandro Tampieri, ‚to je velká citlivost k detailům a barevným odstínům. Jako šerosvit u Caravaggia.‘“

„V neděli se LVHF přestěhoval do kostela v Břeclavi-Poštorné, který se stal svědkem vystoupení souboru Collegium Marianum, znásobeného zpěvem Patricie Janečkové.“

Při vší úctě k výkonům řady hudebníků a jednoho dirigenta, čas od pátku 8. do neděle 10. října patřil v rámci šestého ročníku LVHF především ženám. Jmenovitě – a chronologicky – houslistce Amandine Beyer, pěvkyním Delphine Galou i Patricii Janečkové a flétnistce Janě Semerádové. Zároveň nutno zdůraznit, že uměleckou kvalitu souborů korunovalo čerstvé ocenění z 5. října, jímž ověnčen dorazil jeden z nich: Accademia Bizantina. V respektované anketě Gramophone Awards pro rok 2021 se totiž mezi orchestry umístil na druhé příčce. A předstihl tak mimo jiné i Berlínské filharmoniky. Kde vězel výkvět naší kulturní publicistiky? Jak to, že se celostátní média včetně televize či rozhlasu neslétla na tuto událost chtivě a nedočkavě? Zastínily snad úplně všechno parlamentní volby, případně vyhlašování Thálie – anebo se prostě mnohým nechce trávit čas na cestách? Kdo ví. Ale popořádku.

 
Zveřejněno v ReflexePlus

200 Podzimní řada jednadvacátého cyklu koncertů staré hudby – Barokních podvečerů, které pořádá soubor Collegium Marianum, začíná ve čtvrtek 7. září. Nese název Piaceri & lamenti. Čtvrteční koncert se bude konat v klášteře svaté Anežky České od 19:30 hodin. Program se zaměřuje na vokální hudbu Josquina Despreze a jeho nejtalentovanějšího žáka, Jeana Richaforta. Přednese ji soubor Cappella Mariana. Lobkowiczký palác bude v pondělí 8. listopadu patřit písňové tvorbě anglických autorů od konce 16. až po začátek 18. století, a to v podání předního britského tenoristy Charlese Danielse, který se na tento repertoár specializuje. Hudebním partnerem mu bude soubor Collegium Marianum s uměleckou vedoucí Janou Semerádovou. Ti s pozvanými pěveckými sólisty vystoupí i na vánočním koncertě v kostele svatých Šimona a Judy, a sice mezi svátky, ve středu 29. prosince. Program bude tradičně věnován duchovnímu repertoáru. Koncert představí tvorbu Antonia Caldary z jeho římského období v letech 1711 až 1716, zaznějí árie z vánoční kantáty Alessandra Stradelly a pastorále od Angela Ragazziho a melodie z vánočních písní Václava Karla Holana Rovenského a Adama Václava Michny z Otradovic.

Zveřejněno v AktuálněPlus
99

„Vivaldiho hudba je přístupná, vděčná a mnohotvárná, takže si v ní každý může najít svůj oblíbený repertoár, říká umělecký vedoucí Collegia 1704 a Collegia Vocale 1704 Václav Luks.“

„Z pódia Herkulova sálu Jiří Partyka zdůraznil, že nadcházející Lednicko-Valtický hudební festival bude tak obsáhlou přehlídkou Vivaldiho tvorby, jaká se v celoevropském měřítku nekonala padesát let.“

„Festivalový program představuje Vivaldiho dílo i ve skladbách méně známých, a to jak instrumentálních a duchovních, tak také operních, říká dramaturg Eduardo García Salas.“

Předzvěst letošního ročníku Lednicko-Valtického hudebního festivalu zazněla ve čtvrtek 23. září ve Vídni. Zavítaly sem spolu s Václavem Luksem jeho soubory Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704, aby oživily hudby Vivaldiho i jeho mladšího současníka Pichlera.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
101

Nápaditý program plný hudby, zpěvu i výtvarných dílen určený dětem, dílny Piccoli, se bude konat v prostorách dvou významných galerií. Poprvé zítra v GASKu – Galerii Středočeského kraje v Kutné Hoře, v neděli 17. října bude dílny hostit klášter svaté Anežky České – Národní galerie Praha. Nově bude součástí dílen pátého ročníku i dvoudenní setkání pro pokročilejší instrumentalisty pod vedením flétnistky Jany Semerádové a cimbalisty a folkloristy Jana Rokyty. Podrobný program najdete na www.collegiumdetem.cz. Registrace je možná na stránkách souboru Collegium Marianum.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
102

Zářijový Svatováclavský hudební festival odehrávající se v kostelích Moravskoslezského kraje letos nabídne přes třicet koncertů i různé besedy. Bude tradičně zahájen v ostravské Katedrále Božského Spasitele, a to už zítra, 3. září, v 19 hodin slavnostní mší Petite messe solennelle Gioacchina Rossiniho. Přednesou ji Národní orchestr Polského rozhlasu, pod taktovkou svého šéfdirigenta Lawrence Fostera, společně s Českým filharmonickým sborem Brno a sólisty Simonou Šaturovou, Markétou Cukrovou, Johannesem Straußem a Petrem Mikulášem. Festivalové koncerty se budou konat až do 28. září. Hned v sobotu vystoupí v odpoledním programu Klavírní trio Josefa Suka s díly Suka, Janáčka a Vaskse a ve večerním pak Bennewitzovo kvarteto, které zahraje znovu v neděli odpoledne. Nejprve představí ruskou komorní hudbu a v neděli Dvořákovy kvintety, ke kterým si přizvalo klavíristu Martina Kasíka a kontrabasistu Petra Riese. Podrobný program festivalu je k dispozici zde.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
100

„Chantal Santon Jeffery se blýskla se všemi svými kvalitami. Její hlas naznačuje, že může zpívat i větší role až po romantický repertoár, či dokonce moderní skladby.“

„Clément Debieuvre zpívá pod maximálním legatem a měl nejlepší výslovnost ze všech zúčastněných pěvců.

„Minervu ztvárnila Marine Lafdal-Franc a nutno říci, že až zde měla prostor ukázat, jak skvělou pěvkyní je. Vládne lahodným sopránem, vede shora a měkce tvoří tóny.“

Včerejší večer v pražském kostele svatých Šimona a Judy uzavřel letošní, dvaadvacátý ročník mezinárodního festivalu Letní slavnosti staré hudby. Vystoupil rezidenční soubor Collegium Marianum s uměleckou vedoucí Janou Semerádovou, s hosty a s pěveckými sólisty – sopranistkami Chantal Santon Jeffery, Marine Lafdal-Franc, Anne Sophie Petit, Adriánou Kalafszky, kontratenoristou Clémentem Debieuvrem, tenoristou Jordanem Mouaïssiaem a basistou Thierry Cartierem. Hudební setkání se neslo v duchu palácových radovánek (les plaisirs), samotný večer dostal název dle první malé opery programu: Les Plaisirs de Versailles. Tu složil Marc-Antoine Charpentier. V druhé polovině v novodobé premiéře zazněla opera Le Retour des dieux sur la terre Françoise Colina de Blamont. Projekt je součástí víceleté programové linie připravované ve spolupráci s prestižním Centrem barokní hudby ve Versailles (Centre de musique baroque de Versailles), na níž se podílí také Francouzský institut v Praze.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
100

Zítra, ve čtvrtek 5. srpna, se koná závěrečný koncert 22. ročníku festivalu Letní slavnosti staré hudby. Kostel svatých Šimona a Judy v Praze bude od 19:30 hodin patřit hudbě, která zněla na francouzském královském dvoře ve Versailles během 17. a 18. století. V podání rezidenčního souboru Collegium Marianum a sedmi operních pěvců zaznějí v koncertním provedení a historicky poučené interpretaci dvě malé opery opěvující samotného krále. První, od Marca-Antoina Charpentiera z roku 1682, nese příznačný název Les Plaisirs de Versailles. Na úplný závěr festivalu pak v podání umělců v novodobé premiéře zazní dílo Françoise Colina de Blamont z roku 1725 s názvem Le Retour des dieux sur la terre. Projekt je součástí víceleté programové linie připravované ve spolupráci s prestižním Centrem barokní hudby ve Versailles (Centre de musique baroque de Versailles), na níž se podílí také Francouzský institut v Praze.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
111

„Byli jsme okouzleni a šťastni, že do vějíře festivalových sálů přibylo další místo s neopakovatelnou atmosférou.“

„Jsem vděčná princezně Anně, že mi její nadání a mecenášství ´dovolilo´ v jednom programu vedle sebe postavit Händela a roztančeného Leclaira.“

„Program Chaconne pro princeznu reprízujeme na Svatováclavském festivalu, kde jej obohatíme o texty z dopisů a dobových záznamů ze života princezny Anny.“

Flétnistka Jana Semerádová, umělecká vedoucí barokního orchestru Collegium Marianum, stojí za dramaturgií Letních slavností staré hudby. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz dotýká jak koncertů, které se už konaly, tak závěrečného festivalového večera, při kterém zazní 5. srpna zazní v novodobé premiéře komorní francouzská opera z roku 1725 s názvem Návrat bohů na zem. Ale nejdřív podrobně přibližuje sál v pražské Stromovce ve zrekonstruované Šlechtově restauraci, dříve Dolním letohrádku, kde v sobotu hrála. Nevylučuje, že se tam Letní slavnosti staré hudby budou vracet.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
1112

Festival Letní slavnosti staré hudby se bude konat už po dvaadvacáté. Od 20. července do 5. srpna zvou jeho pořadatelé během sedmi večerů především na hudbu šlechtických dvorů – od středověku přes renesanci a baroko až po období rokoka. Lákají tak do inspirativního světa, který je neodmyslitelně spjat se vznikem mnoha mimořádných děl i specifických hudebních forem. Právě při aristokratických dvorech působila celá řada špičkových skladatelů. „V podání předních zahraničních ansámblů a tuzemského souboru Collegium Marianum, jejichž specializací je stará hudba, tak zazní například díla zkomponovaná pro španělské krále, dvory jeho francouzských kolegů Ludvíka XIV. a Ludvíka XV. nebo britskou princeznu Annu Hannoverskou,“ informují organizátoři s tím, že vedle nejstaršího hudebního nástroje, tedy lidského hlasu, mohou posluchači obdivovat i netradiční a mnohdy pozapomenuté hudební nástroje, jako jsou středověká loutna, fidula, irská harfa či vihuela de arco. Více informací na www.letnislavnosti.cz.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
20210616BPLucretia-a-DidoPetraHajska41

„Od první skladby bylo zcela zřejmé, že je Collegium Marianum vynikajícím a sehraným tělesem. Nástupy jednotlivých nástrojů ve fugatové části byly naprosto přesné, dynamicky i agogicky soubor cítí společně.“

„Caldarovo Baletto z opery Ifigenia in Aulide přineslo před přestávkou absolutně jiný styl hudby. Italská melodičnost a delší fráze umožňovaly ansámblu tvořit homogenní a velmi barevný zvuk, který působil i dynamicky o stupeň výše.“

„Z velké dálky se tu a tam ozývalo město a spojení s touto náladou dávalo pocit, že vše, co právě žijeme, je správné a má to tak být.“

Od 12. dubna jsou návštěvníkům ze zahrad pod Pražským hradem zpřístupněny Velká Pálffyovská a Malá Fürstenberská zahrada, od konce května pak také nově zrekonstruované Malá Pálffyovská a Ledeburská. A právě ta se stala ve středu večer místem koncertu souboru Collegium Marianum s uměleckou vedoucí a hráčkou na flauto traverso a zobcovou flétnu Janou Semerádovou a koncertní mistryní Lenkou Torgersen. Tématem hudebního večera byly Osudové a hrdinné ženy zvěčněné v dílech starých mistrů, a sice Georga Friedricha Händela, Georga Philippa Telemanna, Christopha Graupnera, Antonia Vivaldiho, Domenica Natale Sarroa a Antonia Caldary. Hostem souboru byla hráčka na zobcovou flétnu a také na flauto traverso Michaela Koudelková. KlasikaPlus byla u toho a přináší čtenářům reflexi.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
700

Cyklus souboru Collegium Marianum s názvem Barokní podvečery se koná už po jednadvacáté. Letošní dramaturgie je zaměřena na dvě neoddělitelné složky života charakteristické nejen pro dobu barokní – světské veselí a duchovní niternost. „Oběma rovinám jsou věnovány vždy tři koncertní programy, které se vzájemně proplétají a představí posluchačům širokou škálu repertoáru autorů z různých evropských oblastí, a to od všeobecně známých a ceněných autorů až po pro české publikum takřka neznámé skladatele, kteří si zaslouží své místo na koncertních pódiích,“ zvou na koncerty pořadatelé. První dva koncerty jarní řady se uskuteční už 16. a 28. června.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
101

„Moravskoslezský kraj býval černou dírou na mapě republiky. Ale to všechno se změnilo.“

„Investice do živých muzikantů teď považuji za nejdůležitější, důležitější než třeba reklamu.“

„Nemáme žádné zprávy, na jejichž základě by bylo jasné, že naše festivaly můžeme organizovat, ale je jasné, že příprava je otázkou nejen měsíců, ale i let, takže náš postup je legitimní.“

Igor Františák je aktivním hudebníkem, ale neméně důležitá je i jeho dramaturgická a manažerská práce v čele Svatováclavského hudebního festivalu. Přehlídka obohacuje v prvním poprázdninovém měsíci ostravské dění a kulturu v celém Moravskoslezském kraji o koncerty především duchovní a staré hudby. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz klarinetista a ředitel rozebírá poptávku regionu po hudbě, letošní program i nestandardní podmínky, se kterými se organizátoři koncertů potýkají už druhou sezónu. Optimisticky věří, že na podzim už se bude hrát a cestovat. Jinak ani při přípravě podobně rozsáhlé akce nemůže…

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
102

Koronavirová krize odsoudila mnoho uměleckých souborů a kulturních institucí k tomu, že shánějí peníze, kde to jen lze. Žádají mecenáše, firmy i stát o příspěvky, aby stále mohly tvořit, a hlavně aby přežily. Organizacím, institucím, ale také městům, obcím a krajům poskytuje platforma Darujme.cz nástroj k tomu, aby byly vidět a slyšet, mohly jednoduše požádat o dar a udržovat vztah se svými dárci.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
pátek, 02 říjen 2020 10:50

Nezpívá se ani na koncertech…

1

„Co je zakázáno, je pouze zpěv. Jako v pohádce o Pyšné princezně…“

„Důrazně varovali před dalším šířením strachu z kulturních akcí, ze zpěvu a podobně, které poškozuje už tak koronavirovými opatřením zdecimovanou kulturní obec.“

„Držme si všichni z branže navzájem palce!“

Orchestry a festivaly mění programy, případně ruší nebo přesouvají koncerty, aby na jejich akcích mezi 5. a 18. říjnem nevystupovali sóloví pěvci nebo pěvecké sbory. Jsou za tím vládní opatření proti šíření druhé vlny pandemie, k nimž patří i zákaz zpěvu v operách, muzikálech a v kostelích, protože jde údajně o příliš rizikovou činnost. V tom, jak to může být se zpíváním na koncertech, nemají organizátoři zřejmě úplně jasno. Z vyjádření řady pořadatelů, která si KlasikaPlus.cz vyžádala, vyplývá nicméně přesvědčení, že alespoň koncertních programů, v nichž se nezpívá, se zákazy nedotýkají; nařízení se týkají jen počtu maximálního počtu pěti set posluchačů v sále a nemožnosti podávat občerstvení o přestávkách.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
15

„Zpěv Blažíkové a Cukrové dýchal pokorou a především neobyčejnou vroucností, s níž obě naslouchaly nejen hudbě, ale i sobě navzájem.“

„Jana Semerádová se představila ve vynikající hráčské kondici a poradila si s melodickými ozdobami s nadhledem a obrovskou vitalitou.“

„O málokterém orchestru, který se specializuje na starou hudbu, lze říct, že má svůj osobitý a nezaměnitelný zvuk.“

Svatováclavský hudební festival spěje do finále. Jeden z posledních koncertů se odehrál v Ostravě – Staré Bělé v Kostele sv. Jana Nepomuckého. Hana Blažíková a Markéta Cukrová zde spolu s Janou Semerádovou a orchestrem Collegium Marianum představily perly italského baroka. Největším skvostem programu bylo Stabat Mater Alessandra Scarlattiho, ale nesmírně zajímavé byly také kompozice Antonia Vivaldiho, Giovanniho Battisty Pergolesiho a Pierra-Gabriela Buffardina.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
53

„Dnešní vývoj v interpretaci předromantické hudby je tak daleko, že si už málokdo dovolí tuto hudbu interpretovat nahodile.“

„Je stále co objevovat a jsem přesvědčen, že archivy a soukromé sbírky ještě nevydaly všechny skryté poklady.“

„Scéna staré hudby se nevyhnutelně stala součástí kulturního života.“

Mezinárodní hudební festival Lípa Musica už dávno přesáhl svůj region a i z celostátního hlediska patří k našim významným festivalům. Každý rok rozšiřuje svůj záběr. A i letos si vybral novou lokalitu – děkanský kostel sv. Jakuba staršího v České Kamenici. Cappella Mariana v něm věnuje svůj festivalový koncert anglickým mistrům duchovní polyfonie. Nejenom o tomto koncertě jsme si povídali s Vojtěchem Semerádem, houslistou a uměleckým vedoucím souboru.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
0

Tři koncerty jarní řady a tři z podzimní řady souboru Collegium Marianum čekají pražské publikum ve Strahovském klášteře, v kostele sv. Šimona a Judy, v klášteře dominikánů, v kostele Matky Boží před Týnem či v Lobkowiczkém paláci. První hudební podvečer nese název Mezi Prahou a Padovou a je inspirován mezinárodní kariérou jednoho z nejvýznamnějších českých barokních skladatelů, Bohuslava Matěje Černohorského. Na program jsou zařazena díla jeho současníků i žáků, s nimiž se setkal v Praze či během svého působení v Assisi a Padově. Se souborem, který vede Jana Semerádová a koncertní mistryní je Lenka Torgersen, bude účinkovat sopranistka Patricia Janečková, a to ve středu 16. září od 19:30 hodin v letním refektáři Strahovského kláštera.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
Strana 1 z 3