Třetí díl z cyklu Dobříšské večery hudby pod názvem Májový koncert se koná 1. května od 19 hodin v kostele Nejsvětější Trojice v Dobříši. Program naváže na velikonoční období skladbami Adama Václava Michny z Otradovic a Růžencovou sonátou č. 15 C dur Korunování Panny Marie od Heinricha Ignaze Franze Bibera. Dále zazní dále skladby J.G. Rheinbergera, J.C.F. Fischera, J.S. Bacha, B. Martinů a J. Suka. Interprety budou houslistka Lucie Sedláková Hůlová a varhaník Jaroslav Tůma. Pro děti a studenty je vstup volný.
„Inonu Barnatanovi kreativní myšlení naopak nedělá vůbec problém.“
„Barnatan nemusel hledat lehkost, jeho hra působila hravě a neotřele, jako by tančila na vlnách radosti, důvěry a vlídného zájmu.“
„Brzy jsem se přistihl, že moje mysl odmítá řešit detaily, ale soustředí se na celkovou dramaturgii a její smysl.“
Inon Barnatan se postaral o senzaci v Ostravě. Jeden z nejzásadnějších pianistů své generace vystoupil v rámci prestižního klavírního cyklu Janáčkovy filharmonie. Barnatan přivezl do Slezska svou Suitu cestovatele časem. Spektakulární výlet fascinující minulostí i současností evropské hudby v druhé půli večera americký pianista ozdobil monumentálními Variacemi a fugou na Händelovo téma Johannesa Brahmse.
Pořadatelé Mezinárodního hudebního festivalu J. C. F. Fischera naplánovali na pátek 1. října poslední koncert letošního ročníku. Ten se bude konat v koncertním sále Pluhova domu v Horním Slavkově od 18:30 hodin a v programu s názvem Tři skladatelé, pět světů tam vystoupí soubor Ensemble Inégal se svým uměleckým vedoucím Adamem Viktorou. Na koncertě zaznějí skladby jmenovce festivalu Johanna Caspara Ferdinanda Fischera, Jana Dismase Zelenky a Georga Friedricha Händela. Sólových pěveckých partů se ujmou sopranistky Gabriela Eibenová a Lenka Cafourková, altistka Petra Noskaiová, tenorista Jakub Kubín a basista Jiří Miroslav Procházka. Festival letos od července uvedl v karlovarském regionu osm koncertů a dosud na nich vystoupili sopranistka Olga Jelínková, varhanice Michaela Káčerková, Komorní orchestr Karlovarských symfoniků pod vedením dirigentů Marka Štilce a Vojtěcha Spurného, harfistka Barbora Plachá, Ensemble 18+, varhaník Karel Martínek s houslistkou Ludmilou Pavlovou, cembalista Martin Hroch s houslistkou Ivou Kramperovou, Orchestrina Pangea či Capella Regia Praha.
„Po zvukové stránce volila interpretka spíše komornější hlasy, a tak dala pak více vyznít plenu varhan, kterým po celý koncert spíše šetřila.“
„Bylo jasně znát, že si je interpretka disonancí dobře vědoma, a tak se je snažila alespoň více zdůraznit artikulačně.“
„Přestože varhany skýtají možnost hrát téměř jakoukoliv literaturu, Káčerková využila pouze takových skladeb, které by bylo možné interpretovat na nástroj v jeho původní podobě.“
Michaela Káčerková otevřela ve čtvrtek Mezinárodní varhanní festival v Olomouci, který patří již více než padesát let mezi největší „svátky varhanní hudby“ v naši zemi. Jeho domovským působištěm je proboštský chrám svatého Mořice. Avšak kvůli probíhajícím opravám tamních varhan je letos už druhý ročník celého festivalu přesunut do katedrály svatého Václava a do kostela Panny Marie Sněžné. Oba chrámy disponují neméně zajímavými nástroji, neboť pro svou stylovou vyhraněnost umožňují autentické provedení skladeb, které byly pro daný typ varhan komponovány.
Festival F. L. Věka pokračuje a zve do jedné z nejkrásnějších historických staveb Podorlicka – kostelíka Svatého Ducha v Dobrušce. V neděli 29. srpna v něm bude od 19 hodin znít barokní hudba v podání houslistky Ivy Kramperové a cembalisty Martina Hrocha. Pořadatelé uvádějí, že během koncertu nazvaného Struny cembala a houslí v období baroka si budou moci posluchači vychutnat skladby Johanna Sebastiana Bacha, Josepha Nicolase Pancrace Royera, Johanna Caspara Ferdinanda Fischera, Giovanniho Paisiella a Arcangela Corelliho.
Pořadatelé Mezinárodního hudebního festivalu J. C. F. Fischera před závěrečným koncertem, který se uskuteční 1. října, nabídnou ještě tři projekty. Kostel svatých Petra a Pavla v Krajkové bude tuto neděli, 29. srpna, od 18 hodin místem koncertu souboru Orchestrina Pangea, varhanice Kateřiny Málkové, violoncellisty Tomáše Strašila a houslisty Štěpána Ježka. Ti společně zahrají výhradně Vivaldiho skladby. Komorní orchestr Karlovarských symfoniků s cembalistou a dirigentem Vojtěchem Spurným vystoupí na vyhlídce Diana v Karlových Varech, a to další neděli, 5. září, od 20:30 hodin. Zazní hudba jmenovce festivalu Johanna Caspara Ferdinanda Fischera, Georga Philippa Telemanna a Wolfganga Amadea Mozarta. V kostele Zvěstování Panny Marie v Ostrově se v pátek 10. září od 19:30 hodin uskuteční koncert souboru Capella Regia Praha, který vede Robert Hugo. Hudební setkání bude v instrumentálních i vokálních skladbách patřit opět Fischerovi a Vivaldimu.
Pořadatelé Mezinárodního hudebního festivalu J. C. F. Fischera přichystali na tento týden další koncerty. V pátek 6. srpna v kostele svatého Jáchyma v Jáchymově od 19:30 hodin zahrají varhaník Karel Martínek a houslistka Ludmila Pavlová. Na koncertě s názvem Bach stále přítomný zaznějí díla Johanna Sebastiana Bacha, Charlesa-Marii Widora, Roberta Schumanna, Tomasa Antonia Vitaliho a improvizace na JÁCHYMOV a B-A-C-H Karla Martínka. Kostel svatého Jiří v Bečově nad Teplou bude v sobotu 7. srpna od 18 hodin místem hudebního setkání s cembalistou Martinem Hrochem a houslistkou Ivou Kramperovou. Večer nese podtitul Sto strun pro tisíc píšťal – koncert na podporu varhan a kromě Bachovy hudby budou na programu skladby Josepha Nicolase Pancrace Royera, jmenovce festivalu Johanna Caspara Ferdinanda Fischera, Giovanniho Paisiella a Arcangela Corelliho. Na další koncerty festivalu včas upozorníme.
Další z online aktivit, které mají potěšit milovníky hudby, přichystaly Spolek Canticum a Spolek F. L. Věka. V programu cyklu Mozart z Dobrušky, byť v tomto konkrétním hudebním setkání Mozartova hudba nezazní, vystupují sopranistka Markéta Böhmová, altistka Lucie Hilscherová, tenorista Jakub Koś a basbarytonista Jakub Hrubý. Ve videostreamu spoluúčinkují členové smyčcového souboru Aquartet a na varhany hrají Petr Hostinský, talentovaný dvanáctiletý Adam Suk, Pavel Svoboda a Lukáš Koblása. Kromě online verze záznam běží i na velkoplošné obrazovce přímo na náměstí v Dobrušce.
Festival pojmenovaný podle Bachova současníka Johanna Caspara Ferdinanda Fischera, konající se na Karlovarsku, případně v sousedních regionech, nabízí v září návštěvníkům ještě tři hudební setkání, a to v neděli 13. září v kostele Navštívení Panny Marie v Rudném, následující pondělí (14. 9.) v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Plzni a v neděli 27. září v kostele sv. Petra a Pavla v Krajkové. Na koncertech vystoupí lipský Sjaella Ensemble, složený pouze z žen, a naše dva soubory, Concerto Aventino a Ensemble Damian.
„Atmosféru francouzské barokní zahrady dotáhly k dokonalosti detaily jako květy růží ve vlasech nebo klopách sak.“
„Výběr kompozice, založené na dialogu mezi violou de gamba a houslemi a na důrazu na velké dynamické kontrasty, ilustroval akustickou nevýhodu venkovních prostor.“
„Fakt, že se večer odehrával na pozadí diskuse o roli živé hudby, nešel přehlédnout.“
V pořadí druhým koncertem pražského festivalu Letní slavnosti staré hudby jsme se tentokrát nechali přenést do krásných zahrad zámku v Troji. Členové barokního souboru Collegium Marianum pod vedením flétnistky Jany Semerádové připravili ojedinělý hudební zážitek s názvem „La rose de Paris“. Těžištěm programu byly dva z Pařížských kvartetů Georga Phillippa Telemanna – oddaného a vášnivého milovníka květin.
„Sopranistku Hanu Blažíkovou se podařilo získat paradoxně díky tomu, že se její jinak už plný diář náhle vyprázdnil.“
„I přes ústupky vynucené jarními státními preventivními opatřeními se podařilo zachovat téma hudby pro šlechtické dvory a podtitul Nobilitas.“
„Někteří lidé jsou vděčni za postupný návrat ke koncertnímu životu, jiní ale s nákupem vstupenek váhají.“
Především tuzemští umělci zabezpečují letos program Letních slavností staré hudby. Festival se v Praze uskuteční od 23. července a jen dva poslední koncerty 3. a 7. září patří zahraničním interpretům, souborům z Německa a Polska. Pořadatelé tak reagují na aktuální situaci na kulturní scéně, v níž se odrážejí důsledky jarních vládních restrikcí přijatých v souvislosti s pandemií koronaviru. Ty se ostatně projevují i na zájmu publika. Někteří lidé jsou vděčni za postupný návrat k normálnímu životu, k němuž patří i koncertní dění, jiní ale projevují ještě obavy a váhají s nákupem vstupenek.
Přesně ode dneška za měsíc, 23. července, začnou Letní slavnosti staré hudby. Tradiční pražský festival nabídne postupně do 7. září sedm koncertů. Konat se budou na různých místech, opakuje se pouze zahrada Zámku Troja, kterou v případě nepřízně počasí nahradí Císařský sál. Jinak se stará hudba rozezní v Emauzském opatství, v kostelích sv. Martina ve zdi a sv. Šimona a Judy nebo v zrcadlové síni Klementina. Kromě pořádajícího souboru Collegium Marianum, který vede flétnistka Jana Semerádová, vystoupí mimo jiné sopranistka Hana Blažíková, Concerto Aventino, polský gambista Krzystof Firlus a cembalistka Anna Firlus nebo německé uskupení Neobarock.
„Mohli jsme vychutnat barvy jednotlivých nástrojů a obdivovat mistrovské umění interpretů, kteří hráli jakoby naprosto ztotožněni se svými nástroji i přednášenou hudbou.“
„Provedení interpretů nadzvedávalo ze židle a nemohlo nikoho nechat jen nezaujatě poslouchat.“
„Obdivovali jsme, s jak fascinující svobodou si interpreti pohrávají a tvoří jednotlivé variace.“
Legendární Jordi Savall, průkopník a obroditel interpretace hudby starších stylových období a gambového interpretačního umění, vystoupil v úterý 25. února v kostele sv. Šimona s Judy v Praze na cyklu koncertů pořádaných FOK. Po boku mu stáli jeho dlouholetí spolupracovníci a kolegové theorbista Xavier Díaz-Latorre a dirigent a hráč na klávesové nástroje Luca Guglielmi. Společně nás provedli fascinujícím světem pozdně renesanční a raně barokní evropské hudby, která nacházela zvláštní oblibu ve virtuózních variačních a improvizačních formách. Posluchače pozvali na cestu napříč Španělskem, Portugalskem, Itálií, Francií, Anglií a Německem, plnou fantazie, vzrušení, uměleckého rozletu a svobody.
„Sál v areálu Diany se překvapivě ukázal jako akusticky příjemný.“
„Po pěti letech festivalové existence pozitivní posun ve všech směrech určitě vnímám.“
„Chceme zachovat model, že závěrečný koncert je zároveň prologem nové sezóny Karlovarských symfoniků. A určitě opět najdeme neobvyklé místo!“
Mezinárodní hudební festival J. C. F. Fischera se uzavřel ve čtvrtek koncertem Karlovarského symfonického orchestru. Pod taktovkou Jakuba Kydlíčka zazněla jedna z Fischerových suit a pak Händelova Vodní hudba. Přehlídka nese jméno barokního skladatele, rodáka z Krásna na Chebsku, tehdy obce Schönfeld. Bachův starší současník Johann Caspar Ferdinand Fischer (1656–1746) působil v šlechtických službách v Ostrově nad Ohří, ale větší část života strávil pak u dvora v Rastattu na západě dnešního Německa, v rezidenčním městě markrabat z Baden-Badenu. Ředitelka a dramaturgyně přehlídky varhanice Michaela Káčerková odpovídá na otázky týkající se jeho odkazu, letošního festivalu i výhledu do budoucnosti.
"Hostování Vojtěcha Spurného znamenalo pro hráče intenzivní setkání s barokní hudbou."
"Hudebníky vedl k odlehčené, stylové a výrazně muzikální hře, nezatěžkané, neustarané."
"Kantáta měla dva vynikající sólisty – sopranistku s křišťálově mladým hlasem a stejně virtuózního trumpetistu."
"Umístění koncertu do Císařských lázní bylo bezprecedentním krokem."
"Moderně industriálně působící vysoký prostor, prázdný přes několik podlaží, zafungoval dobře."
Mezinárodní hudební festival Johanna Caspara Ferdinanda Fischera uzavřel poslední srpnový čtvrtek koncert připsaný bachovským jubileím. Se členy pořádajícího Karlovarského symfonického orchestru muzicíroval dirigent a cembalista Vojtěch Spurný. Historicky poprvé se hrálo v budově Císařských lázní, o jejichž rekonstrukci a adaptaci pro toto hudební těleso se vážně uvažuje.
„Fischer působil v Ostrově nad Ohří. Spousta lidí ho nezná.“
„Málokdo z lidí tam má hlubší kořeny, nejsou na svá města hrdí.“
„V Rastattu Fischera znají, cení si ho.“
„Jen o Fischerově hudbě festival být nemůže. Bach do kontextu patří.“
„Varhanní linie zůstává podstatnou částí festivalové dramaturgie.“
Oživování hudebního odkazu Johanna Caspara Ferdinanda Fischera a povědomí o něm je na západě Čech, odkud pocházel, pověstným během na dlouhou trať. Michaela Káčerková, která pořádá na Karlovarsku hudební festival nesoucí jméno tohoto barokního skladatele, by o tom mohla vyprávět své. Přestože dnešní koncert v Karlových Varech uzavírá již jeho čtvrtý ročník.
