0004 Prvním červencovým dnem začíná historicky druhé české předsednictví v Radě Evropské unie. Česko přebírá tuto roli po Francii a za půl roku ji předá Švédsku. Už dnes, kdy se koná společné zasedání české vlády a Evropské komise v Litomyšli, zazní k převzetí předsednictví hudba. Česká filharmonie na festivalu Smetanova Litomyšl zahraje s Jakubem Hrůšou Smetanu, Suka a Dvořáka. Na konci léta se pak v Praze na plovoucí scéně na Vltavě rozezní 2. září v podání tohoto orchestru a Semjona Byčkova hudba od Smetany, Dvořáka a Janáčka. Už na 8. července je k českému předsednictví ohlášen koncert PKF-Prague Philharmonia, která v Rudolfinu uvede vedle Dvořáka také novou skladbu Silnější než včera od Tomáše Kača a pod taktovkou Jana Kučery i jeho vlastní kompozici Zrození. V úpravě pro orchestr tam zazní rovněž píseň Modlitba pro Martu od Jindřicha Brabce. PKF-Prague Philharmonia potom s obdobným programem jede 21. září do Bruselu do kulturního centra Bozar, kde mají jako sólisté vystoupit pianisté Tomáš Kačo a Lukáš Vondráček. České ministerstvo kultury deklarovalo své politické priority předsednictví: zaměří se na kulturu jako zdroj kreativity, na kulturní dědictví jako pilíř budoucí kreativity a obecněji na kulturu a její role ve společnosti. Vznikající Pracovní plán EU pro kulturu bude čtyřletý, na roky 2023 až 2026, a měl by se propojit s programem Kreativní Evropa 2021–2027.

Zveřejněno v AktuálněPlus

K předsednictví v Radě Evropské unie, které Česko přebírá 1. července, se 2. září koná v Praze Koncert pro Evropu. V televizním přenosu na něm na plovoucí scéně na řece vedle Národního divadla zahraje Česká filharmonie se Semjonem Byčkovem a s Pražským filharmonickým sborem Smetanovu Vltavu, Dvořákovu předehru Karneval a Glagolskou mši Leoše Janáčka. Skutečnost, že při takové příležitosti zazní hudba tří českých klasiků, oceňuje v podcastu portálu KlasikaPlus.cz ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek, někdejší rektor Masarykovy univerzity, profesí muzikolog.

 

 

Zveřejněno v AudioPlus
001

„Vrcholem festivalu byl bezesporu písňový koncert mezzosopranistky Magdaleny Kožené, ve kterém vystoupila společně s manželem Sirem Simonem Rattlem, který se ujal partu klavíru.“

„Magdalena Kožená se představila jako královna písní, výsostná interpretka se smyslem pro hudební sdělení, pro efekt i vyjádření vnitřních emocí.“

„Byl to kouzelný večer plný poezie a niterného výrazu, který pomáhali velkou měrou nastolit spoluúčinkující špičkoví instrumentalisté.

Písňový recitál Magdaleny Kožené uzavřel v pondělí 27. června festival Concentus Moraviae. Zlínské Kongresové centrum spolu s ní přivítalo mezinárodní seskupení hudebníků v čele se Sirem Simonem Rattlem a dramaturgem letošního ročníku Kasparem Zehnderem.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
3

„Účinkovat přijela Severočeská filharmonie Teplice, o které se návštěvníci od moderátora dověděli, že je to nejstarší filharmonie v republice, neboť byla založena už v roce 1838!“

„Přiblížili osobnost Jožky Matěje, který se narodil v Brušperku. Skladatel, který vycházel především z lašských lidových písní, je dnes poněkud opomíjen.“

„Druhým letos jubilujícím slezským skladatelem, který se narodil v Porubě, byl Ilja Hurník. Zanechal po sobě nejen dílo hudební, ale byl i poutavým a vtipným spisovatelem.“

Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka se od 29. května dostal až k finále, které vyvrcholilo koncertem v oboře na Hukvaldech v neděli 26. června. Amfiteátr byl sice pod palbou žhnoucího slunce, přesto se návštěvníci nevzdali a přišli si poslechnout lákavý program. Dramaturgie brala ohled na skutečnost, že posluchači nejsou jen vyznavači klasické vážné hudby, ale že jsou to věrní návštěvníci festivalu, kteří si neváhali na Hukvaldy udělat výlet, a tedy očekávají od koncertu duševní osvěžení a kvalitní interpretaci.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
00004

Česká republika začne 1. července na šest měsíců předsedat Radě Evropské unie. K této příležitosti je připraveno mnoho kulturních a doprovodných událostí. Jednu z nich přichystala Akademie múzických umění v Praze spolu s belgickou LUCA School of Arts. Koncert, na kterém zaznějí skladby Antonína Dvořáka, Leoše Janáčka, Bohuslava Martinů, Pieta Swertse a Miloslava Kabeláče, zahrají společně hudebníci obou škol v neděli 3. července od 19:30 hodin v Sále Martinů a Kamermuziekzaal v Leuven. Vzájemně je propojí jedinečná technologie sdružení CESNET. Koncert bude také živě přenášen na iVysílání České televize, kde bude poté ke zhlédnutí i ze záznamu.

 
Zveřejněno v VýhledPlus

Na Mezinárodním hudebním festivalu Leoše Janáčka dostala na Hukvaldech poslední červnovou neděli prostor operní tvorba klasiků Dvořáka a Smetany i Janáčkova skladba, ale také suita z baletu Ondráš Ilji Hurníka, Janáčkova krajana, od jehož narození uplyne na podzim 2022 sto let. V podcastu portálu KlasikaPlus.cz hudbu svého otce přibližuje Lukáš Hurník.  

 

 

Zveřejněno v AudioPlus
00001

„Hudba se nedá exaktně změřit a mnohem zajímavější na ní je hledat nové možnosti, tvary, artikulace, barvy a vůně, než jen a pouze poměřovat všechno dvourozměrným metrem.“

„Nedokázal bych stát na pódiu a vytvářet hudbu podle partitury jednoho a přitom milovat druhého.“

„Martinů si vytvořil vlastní nezaměnitelný jazyk, ve kterém se snoubí velmi osobité harmonické cítění s rytmizovanou melodikou, kterou je lehčí poslouchat než hrát.“

Letos v červnu se dostalo studentce poličského gymnázia Miriam Kašparové jedinečné příležitosti zúčastnit se mistrovského kurzu uznávaného českého houslisty Ivana Ženatého. Konal se v rámci Mezinárodního hudebního festivalu Leoše Janáčka ve skladatelových rodných Hukvaldech. Svědectví o výuce spojuje čtenářka s odpověďmi Ivana Ženatého na její otázky.

 
Zveřejněno v ČtenářiPlus
10

„Nikdo jiný mi tak umělecky nepomohl, jako Libuše Domanínská. Jenom díky ní zpívám.“

„Brněnské Janáčkovo divadlo je jako koupelna. Tam se mi zpívá snad nejlépe ze všech divadel.“

„V divadle v Brně jsem se také seznámila s Davidem Radokem. I s Jiřím Heřmanem jsem tam měla krásné příležitosti pracovat. Tihle dva režiséři jsou moje dvě mety.“

Před týdnem zpívala Desdemonu v premiéře Verdiho Otella v brněnském divadle, v sobotu s tamním souborem vystoupí na Smetanově Litomyšli v koncertním programu nazvaném Verdi Gala, dnes slaví narozeniny… Nejčerstvější koncert, který má sopranistka Jana Šrejma Kačírková za sebou, se konal 18. června pod širým nebem ve sportovním areálu ve Vidově, v obci u Českých Budějovic, ze které pochází.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
111

„Když jsem Moravskou filharmonii dirigoval v loňském roce na listopadovém koncertě, byl jsem nesmírně překvapen, jaký potenciál orchestr má.“

„Zde budu s orchestrem skutečně pracovat, řešit jejich problémy, pracovat na zvyšování jejich kvality, protože cítím, že mají ještě velké rezervy a velký potenciál.“

„Moje zkoušky nejsou nikdy jednoduché, bavíme se s hráči jistě o exaktních technických věcech, ale více důrazu kladu na výklad emocí a na způsob přenosu toho velkého tajemství, které v sobě nese hudba.“

Zsolt Hamar, narozený 1968 v Budapešti, od nadcházející sezóny nový šéfdirigent Moravské filharmonie Olomouc, má za sebou zkušenosti jak se všemi orchestry ve své domovině, tak s významnými orchestry v Evropě. V jeho životopise se objevují vedle spolupráce s Maďarskou národní filharmonií i zahraniční orchestry zvučných jmen, jako například Deutsches Symphonie-Orchester Berlin, Slovinská filharmonie, Lucernský symfonický orchestr a mnoho dalších, včetně Japonského filharmonického orchestru. Byl asistentem dirigenta Lorina Maazela a je nositelem Rytířského kříže Řádu Maďarské republiky, který obdržel od prezidenta. S olomouckou filharmonií spolupracoval v listopadu roku 2021 a poté byl osloven vedením filharmonie ke spolupráci.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
Weissov-1

„Wagner mě nasměroval k rozhodnutí, že změním obor, ovšem byl v tom ještě jeden rozhodující moment, a to, když mi Katharina Wagner nabídla, abych pro příští produkci v ND nastudovala roli Pucciniho Turandot.“

„Dlouho jsem čekala například na svůj debut v Kostelničce v Národním divadle.“

„Já jsem covidovou dobu využila a s mým korepetitorem Markem Pinzowem studovala role. Mark mě po celou dobu držel psychicky a umělecky nad vodou, věnoval se mi třikrát týdně!“

Eliška Weissová – dramatická sopranistka, která se pro tento obor rozhodla po létech kariéry coby mezzosopranistka, a to konkrétně před čtyřmi roky. O tomto rozhodnutí, o dalším posouvání hranic v novém oboru díky studiu nových rolí, o nedávném úspěchu v cardiffské opeře v Janáčkově Jenůfě, o úskalích a zvládání rolí a o dalších plánech jsme si povídali v příjemném prostředí na pražských Vinohradech.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
00009

„Uvědomil jsem si, jak výjimečná opera Otello je, jak z hlediska dramatické stavby, tak z hlediska hudebního a všech možností, které nabízí.“

„Pokud se vzdáme důvěry v to základní, což je láska, pravda a nutnost komunikovat, a podlehneme emocím a ‚jedu‘ zlých slov, nemůžeme dojít k ničemu krásnému a smysluplnému.“

„Hlavní událostí operního podzimu bude zahajovací inscenace festivalu Janáček Brno, kdy Jiří Heřman s Jakubem Hrůšou spojí do jednoho večera Janáčkovu operu Z mrtvého domu a Glagolskou mši.“

S blížící se poslední operní premiérou Janáčkovy opery Národního divadla Brno v této sezóně jsme se sešli k rozhovoru s jejím režisérem a současně ředitelem divadla Martinem Glaserem. Hovor se točil nejen kolem Verdiho Otella, který se na prkna brněnské opery v pátek 17. června vrátí po více než třiceti letech, ale také o akcích, které jsou už za rohem – v prvé řadě o Létě s operou, které se z tradičního Špilberku už loni rozšířilo také do mikulovského amfiteátru. A také o nadcházející sezóně, jejíž první premiéra současně otevře další ročník festivalu Janáček Brno.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
111

„Máme s rozhlasem plány hned na příští sezónu a samozřejmě také budu zpátky v České republice s Filharmonií Brno.“

„Když byli Mahler, Brahms i Strauss na úpatí hor, tak je vnímali jako něco, co přesahuje lidské bytí, něco, čeho můžete být součástí, ale co je větší než vy.“

„Jako svého nejoblíbenějšího autora z českých zemí mám Janáčka.“

Pondělní večer v pražském Rudolfinu, úterní na zámeckém nádvoří na festivalu Smetanova Litomyšl… Po oba večery diriguje Alexander Liebreich za pultem Symfonického orchestru Českého rozhlasu Alpskou symfonii Richarda Strausse, i když pokaždé v sousedství jiné hudby. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz o skladbě podrobně hovoří. Přibližuje rovněž své plány s českou hudbou ve Valencii, kde bude v příštích letech šéfdirigentem. Týkají se hodně Janáčka. A zamýšlí se i nad Českým rozhlasem a jeho orchestrem, odkud odchází po pouhých čtyřech sezónách, které navíc velmi poznamenaly dva roky opatření proti pandemii koronaviru.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
99

Jakub Hrůša právě s úspěchem uzavírá svoji první sezónu v pozici hlavního hostujícího dirigenta legendárního italského orchestru Santa Cecilia v Římě. Pro závěrečnou trojici koncertů vybral Dvořákovu Novosvětskou symfonii a Janáčkovu Glagolskou mši s českými a slovenskými sólisty. Včerejší koncert odměnili diváci nadšeným a dlouhým potleskem. Stejný program zazní ještě dnes a v sobotu.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
001

Nejambicióznější, neopakovatelný a produkčně nejnáročnější – to je prý letošní ročník festivalu Mozartovy děti, jehož Slavnostní koncert se uskuteční tuto neděli 12. června od 19 hodin v Janáčkově divadle. Pořadatelem je Filharmonie Brno.

 
Zveřejněno v MladíPlus
001

„Opera se jmenuje J.A.K. z Labyrintu a zpracovávám v ní námět Komenského Labyrintu světa a ráje srdce.“

„Jako experimentátorka se necítím, spíš mám své tvůrčí jádro v mimohudebních inspiracích a možná stále i v těch romantických představách...“

„Možná už jsem z generace, pro kterou je vyrovnaný gender něco zcela přirozeného.“

Hudbu Noemi Savkové jsem poprvé slyšel na festivalu Ostravské dny v létě roku 2019 a už tehdy mě zaujala. Koneckonců jsem své tehdejší dojmy v krátkosti zahrnul do článku „Zvukové představy v Hlubině“. Letos na jaře pak konečně vznikla příležitost, abychom se seznámili osobně, když jsme se svými kompozicemi participovali v mezinárodním projektu JAMU Brno x RC Haag Connections. Netrvalo dlouho a potkali jsme se na kávě k rozhovoru.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
004

„Spojení Mendel + Janáček mne zaujalo a oba jsou předmětem chystaného díla, ke kterému jsem si také napsal libreto.“

„Teď zbývá říct kdy a kde a kdo: 24. června v Rajském dvoře brněnského augustiniánského kláštera. Je to komorní dílko, proto to realizuje soubor Opera Diversa. Další představení plánujeme v Hynčicích.“

„Je tu ještě opera Delirium aneb Návrat feldkuráta Katze domů, madrigalovou operu mám o Švejkovi, tam také vystupuje Historicus, a spolu s Uhdem jsme sáhli po Faustovi.“

Prof. PhDr. MgA. Miloš Štědroň, CSc., je brněnským pojmem. Je profesorem na Ústavu hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně a vyučuje skladbu i na Hudební fakultě JAMU. Nejprve se zabýval teorií a historií hudby a jeho základním tématem se stal Leoš Janáček. Současně také komponoval a dokázal se prosadit nejen jako autor soudobé a historizující hudby, ale stal se rovněž dvorním skladatelem Divadla Husa na provázku a jeho hitmakerem. Oslavy svých osmdesátých narozenin ale příliš neprožívá.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
100

„Proměnlivost a naléhavost v Janáčkově partituře, zpěvnost, dramatičnost i zvážnění, vyposlouchal a při provedení postihl dobře.“

„Na violu se nehraje tak snadno jako na housle, ale pro Tabeu Zimmermann jako kdyby takové rozdělení smyčcových nástrojů neexistovalo.“

„Dirigent i ve středu uchvátil jako dynamický, nenápadně přesvědčivý vůdce, jako vykladač s obrovskou tvůrčí fantazií, který na koncertě prezentuje patrně velmi náročnou, promyšlenou a přesnou zkouškovou přípravu jako zcela spontánní samozřejmost.“

Na letošním Pražském jaru měly debut dva orchestry – Les Siècles, francouzský s dobovými nástroji, a Gürzenich‑Orchester, německý s moderními nástroji. První z Tourcoing, druhý z Kolína nad Rýnem. Zastřešilo je jméno šéfdirigenta obou těles François-Xaviera Rotha. Středeční večer druhého z orchestrů byl zvukově jiný než ten úterní, ale dirigentův přístup byl podobný: detailní, nápaditý, nesmlouvavě inspirativní.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
0008

„Jde o interpreta, který hledá v hudbě emoce a příběhy, nikoli šanci ukázat svaly.“

„Všechny prekérní virtuózní špeky zahrál s obdivuhodnou pružností, přesností, elegancí a výrazovou hebkostí, aniž by ztratil ze zřetele svůj krásný tón.“

„Podání Zlatomira Funga bylo neobyčejně pravdivé, osobní a citlivé.“

Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka nabídl v pondělí 30. května recitál amerického violoncellisty Zlatomira Funga. Nejmladší vítěz prestižní soutěže P. I. Čajkovského je po čtyřech desetiletích prvním Američanem, který jednu z nejnáročnějších interpretačních výzev zdolal. Ve Frýdku-Místku se Fung představil po boku pianisty Richarda Fu. Večerem, na němž zazněla hudba Leoše Janáčka, Antonína Dvořáka, Césara Francka a dalších skladatelů, provázel moderátor Jiří Vejvoda.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
008

„Před čekající orchestr najednou energicky vběhl vysoký bělovlasý dirigent a podle charakteristických gest bylo jasno. Petr Altrichter!“

„Pod jeho taktovkou žestě zářily a smyčce zpívaly a celek působil svěže a instrumentálně vyváženě a radostně.“

„Vilém Veverka opět prokázal, že je skvělým hráčem, který ovládá nejen svůj nástroj, ale i publikum.“

Dům kultury města Ostravy už opustila Janáčkova filharmonie, ale dočkal se ještě jednoho, úplně posledního koncertu. Zahajovací koncert Mezinárodního hudebního festivalu Leoše Janáčka patřil Symfonickému orchestru Českého rozhlasu, který je pro tento ročník festivalu rezidenčním tělesem. Jeho šéfdirigentem je Alexander Liebreich, německý dirigent s kořeny v českých zemích, který do Prahy přišel z rozhlasového orchestru v polských Katovicích, kde si vybudoval renomé. Už proto byl koncert provázen velkým očekáváním.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
0Bohuslav-Martin-v-dob-kompozice-baletuPBMFbm034058

„V době příprav nového baletního díla pro brněnské divadlo Martinů nebyl v divadelním prostředí naprostým nováčkem.“

„Byl toho názoru, že opera jako žánr nemá ve své klasické podobě budoucnost.“

„Počtem původních premiér a celkově hodnotným uměleckým nastudováním skladatelových jevištních kompozic, které si považoval i on sám, nemá brněnské divadlo v celosvětovém měřítku obdoby.“

I když Bohuslav Martinů v Brně nikdy nežil ani pracovně nepůsobil, patřilo Brno mezi místa, kde bylo skladatelovo dílo – často poprvé vůbec – pravidelně uváděno. V tomto ohledu vynikalo zejména Národní (později Zemské) divadlo v Brně, které si zakládalo na dramaturgii akcentující mimo jiné díla soudobých skladatelů. V čele zájmu byla samozřejmě především scénická tvorba Leoše Janáčka, nicméně protože vedení divadla hledalo nové zajímavé skladatelské osobnosti, dostal v roce 1925 příležitost poprvé i Bohuslav Martinů.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
Strana 1 z 22