Barvy duhy představí ve své 43. koncertní sezóně hradecká filharmonie. Koncertní řady nesoucí názvy barev Bílá, Žlutá, Modrá, Stříbrná, Zelená a Oranžová, budou reprezentovat klasickou symfonickou, varhanní, operetní a muzikálovou hudbu. Chybět nebude hudba pro děti, mimořádné koncerty a tradiční přehlídka světové soudobé tvorby Hudební fórum Hradec Králové.
„Oslavu výročí založení jsme pojali jako celoroční hudební svátek.“
„John Eliot Gardiner v listopadu koncertně nastuduje Janáčkovu operu Příhody lišky Bystroušky.“
„Šéfdirigent Semjon Byčkov bude s filharmoniky postupně nahrávat symfonie Gustava Mahlera.“
Stopětadvacáté výročí bude slavit Česká filharmonie v příští sezóně v Rudolfinu i v hlavních městech Evropy. Její první koncert dirigoval 4. ledna 1896 Antonín Dvořák. Ve stejný den v roce 2021 sice orchestr podle zveřejněného plánu koncert nemá, ale významnou oslavou bude Silvestrovský a Novoroční koncert s díly Antonína Dvořáka, Bedřicha Smetany, Josefa Suka, Oskara Nedbala a dalších českých tvůrců. Jubilejní sezónu otevře šéfdirigent Semjon Byčkov 23. a 24. září skladbami Dmitrije Šostakoviče a Gustava Mahlera, jehož symfonie bude s filharmoniky postupně nahrávat.
„Vedle tradičního repertoáru se houslistka často a ráda věnuje současné hudbě.“
„Bergův Houslový koncert je mimořádně působivé dílo, kombinující dodekafonii s tonalitou i s Bachovým odkazem.“
„V dalším koncertu prémiové řady představí orchestr unikátní propojení živé hudby a filmu.
Jedna z hlavních hvězd sezony rozhlasových symfoniků, americká houslistka Leila Josefowicz, vystoupí po boku orchestru pod vedením Alexandera Liebreicha. Houslový koncert Albana Berga provede hned třikrát, z toho jednou v prémiové řadě SOČRu. Následující koncert této řady představí pak ve Foru Karlín projekt Symphonic Cinema, propojující neobvyklou formou film s živou hudbou.
„Ravelovu Cikánku Hudeček vygradoval do strhujícího tempa.“
„Květinový duet z opery Lakmé zahrály houslistky neodolatelně.“
„Miroslav Sekera, který byl skromně v pozadí, nesešel z pódia.“
Únorový koncert festivalu Svátky hudby byl v sále Pražské konzervatoře celý věnován houslím a sešli se na něm umělci různých generací. Václav Hudeček jako hostitel a interpret první skladby večera, Miroslav Sekera u klavíru a pak s houslemi Marek Pavelec a Duo Agape. Případné srovnávání starších a mladších dopadlo příznivě pro všechny zúčastněné.
„Koncert měl silné popularizační přesahy, které však nezastínily hlavní téma.“
„Děti, které již mohly představení i sledovat, nespouštěly z interpretů oči.“
„Vřele doporučuji všem maminkám, aby řadu vyzkoušely.“
Vnímají děti hudbu již v prenatálním věku? Může poslech hudby pozitivně ovlivnit člověka v nejranější formě vývoje? Cyklus Dítě & hudba odpovídá na tyto otázky jednoznačným ano. V úterý 25. února se v intimně připraveném Mozartově sálu Moravské filharmonie Olomouc konal již druhý koncert z nové řady Hudební podvečery pro nastávající rodiče. Podvečer byl zasvěcen vodnímu živlu, prasvětlu a dětskému pohledu na život.
„Belfiato Quintet v Ostravě přesvědčil, že oprávněně patří mezi instrumentální špičku, a to nejen v tuzemském kontextu.“
„Mezi členy kvinteta panuje tak absolutní soulad rytmu, frázování a tónu, že by bylo pošetilé rozebírat jednotlivé špičkové výkony.“
„Zcela mimořádná kultura tónu, bohatá barevnost, hluboké zaujetí, nadhled i smysl pro hudební nadsázku a vtip – to vše je pro ně zcela příznačné.“
Komorní soubor Belfiato Quintet v pondělí 17. února zahrál v Domě kultury města Ostravy. Přední české těleso patří k nejuznávanějším souborům, které úspěšně reprezentuje Českou republiku na prestižních festivalech doma i v zahraničí. Před několika týdny, konkrétně 17. ledna, Belfiato Quintet převzal cenu Classic Prague Awards 2019 v kategorii komorní výkon roku. Ocenění bylo uděleno za nahrávku dechových kvintetů Antonína Rejchy a tímto skladatelem jejich povýtce úspěšná ostravská mise také začala.
Různorodý program čítající 27 koncertů, doprovodné akce, program pro děti, folklórní večer s Hradišťanem i další akce představil Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka. Koná se od 27. května do 1. července v Ostravě, Hukvaldech a dalších pěti městech Moravskoslezského kraje. Letošní rok věnuje velkou pozornost pěveckému umění. Hlavními hvězdami budou pěvci Patricia Petibon, Adam Plachetka, Gustáv Beláček a Jana Kurucová, klavírista Jean-Efflam Bavouzet nebo Luzernský symfonický orchestr. Festival zavádí poprvé ve své historii institut rezidenčního umělce. Českým bude klavírista Martin Kasík, zahraničním pak německý violoncellista Daniel Müller-Schott. Novinkou festivalu jsou také čtyři zvýhodněná festivalová abonmá.
„Vůči Pavarottiho hlasu nemám vůbec žádnou imunitu, roztaju a jsem v sedmém nebi.“
„Chtěl bych zůstat v některých odvětvích a žánrech jen nadšeným posluchačem.“
„Cílem a posláním dirigenta by mělo být spíš inspirovat než korigovat a opravovat.“
Významná kariéra u Bamberských symfoniků, kde je šéfdirigentem, hostování u proslulých Berlínských a Vídeňských filharmoniků, stálé působení u České filharmonie, vynikající operní inscenace... Jakub Hrůša pomalu ale jistě naplňuje odhad britského časopisu Gramophone, který ho už v roce 2011 označil za jednoho z deseti mladých světových dirigentů, kteří mají před sebou hvězdnou budoucnost. V RozhovoruPlus se mimo jiné svěřil, že při práci s orchestry je spíš pedantský, rozumový a analytický, ale při koncertech ho pak těší být spontánní a intuitivní.
„S charakterom skladateľovej reči sa najlepšie vysporiadal Ivo Kahánek.“
„Sestry Labèque sú pre mňa absolútnym stelesnením šarmu a pôvabu.“
„Tucet hráčov v malom orchestri podal skvelé výkony.“
Česká filharmonie si na abonentný koncert B3 vybrala diela, ktorých dôležitým prvkom je „dvojitosť“: či už v rámci orchestru alebo sólistov. Ťažiskom programu, ktorý 24. januára naživo odvysiela aj známy hudobný kanál Mezzo, tak bola hudba Bohuslava Martinů, konkrétne Dvojkoncert pre dva sláčikové orchestre, klavír a tympany H 271 a Koncert pre dva klavíry a orchester H 292. Doplnila ich Symfónia č. 2 „Le Double“ Henriho Dutilleuxa, ktorý by, mimochodom, celkom príznačne práve v deň prvého koncertu 22. januára oslávil 104. narodeniny.
„Na hře Maxima Vengerova zaujme ihned jeho mimořádně hladký tón.“
„Smbatyan dirigoval s naprostou jistotou, bez taktovky, podrobně, hudbu doslova rukama maloval.“
„Ter-Tadevosyan napsal skladbu, která si nezadá se Šostakovičem a vyrovná se Chačaturjanovi.“
V Praze hrál v neděli večer Maxim Vengerov. Objevil se v Rudolfinu mimo všechny obvyklé festivalové a abonentní souřadnice, jako sólista evropského turné Arménského státního symfonického orchestru – na koncertě, o kterém se moc nevědělo, a přece byl vyprodaný. Arménsky a rusky hovořící pražská komunita sál spolehlivě zaplnila.
„Bolo zaujímavé pozorovať, s akou vážnosťou klavirista pristúpil k Schumannovým slávnym skladbičkám, ktoré, ako už z názvu vyplýva, bývajú často spájané práve s deťmi.“
„Prudké zmeny dynamiky na mňa niekedy napriek bezproblémovému technickému prevedeniu pôsobili nelogicky.“
„Ako najlepšie číslo večera sa mi javila Schubertova Sonáta.“
„Jeden z najžiadanejších českých klaviristov“ – aj taký titul si v posledných rokoch získal Lukáš Vondráček. Pomedzi desiatky koncertov v zahraničí sa však opäť ukázal aj v Prahe a publikum ho mohlo počuť na jednom z klavírnych recitálov, ktoré usporadúva Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK. V sobotu 14. decembra tak Vodráček vystúpil v Rudolfine s prevažne romantickým programom zloženým z diel Schumanna, Smetanu, Ravela a Schuberta.
„Jak obtížné je vybudovat „na zelené louce“ velký profesionální sbor, jsem si uvědomil až později.“
„Pěvecká a hudební úroveň zájemců je velmi slabá, většinou nesplní požadavky ani prvního kola konkurzu.
„Přesto, že se nám umělecky daří a že získáváme řadu koncertních nabídek u nás i v zahraničí, naše ekonomická situace je velmi složitá a náročná.“
Český filharmonický sbor Brno si připomene v příštím roce třicet let umělecké práce. Jeho zakladatel, ředitel a sbormistr Petr Fiala v bilančním rozhovoru pro portál KlasikaPlus odpovídá na otázky týkající se minulosti, současnosti i budoucnosti tělesa a přibližuje, v čem spočívá zahraniční renomé sboru, ale hovoří i o své skladatelské práci a dcerách, které se také věnují profesionálně hudbě. Sám přiznává, že vést profesionální sbor, který si musí polovinu prostředků na provoz vydělat vlastní koncertní činností, je práce vyčerpávající, „na dva úvazky“, jak říká. Ale nelituje…
„Repin dokáže svůj nástroj rozezpívat a naplno zhodnotit dědictví starého italského houslařského mistra.“
„Třetí věta plná imitací všeho druhu měla energii, o kterou se Repin dělil se všemi přítomnými.“
„Repin stvrdil svoji nadvládu nad všemi houslovými technikami. Společně s Korobeinikovem dovedli publikum k nadšenému potlesku.“
Ruský houslista, který je odmalička ve světě považován za jednoho z nejlepších hráčů na svůj nástroj vůbec, zavítal do Obecního domu. Ke spolupráci si přizval klavíristu Andreie Korobeinikova, taktéž skvělého instrumentalistu. Početné pražské publikum mělo možnost si v jejich podání vychutnat díla Debussyho, Prokofjeva, Griega a Ravela. Koncert, přestože už začal na výbornou, dokázal ještě nabrat vzestupnou tendenci a posluchači odcházeli nadmíru spokojení.
„Před očima mi proběhl doslova celý příběh Polednice. Hudba je to nesmírně strhující a dramatická.“
„Pražský filharmonický sbor představil to nejlepší ze svých interpretačních kvalit.“
„Liebreich nikterak nechvátal, nechával zářit jednotlivé impresionistické plochy a široké melodické oblouky.“
První abonentní koncert Symfonického rozhlasu Českého rozhlasu nabídl posluchačům opravdu speciální program. Na vlně mysteriózních představ uvedl Ravela, Prokofjeva a především českou premiéru Polednice Ondřeje Adámka. Mimořádně poutavé kompozici dal duši strhující výkon Pražského filharmonického sboru.
„Ne, prostředí vážné hudby opravdu není podivné, klasika skutečně není nic divného…“
„Úprava je z pera Otomara Kvěcha. Viléma ani Kateřinu nijak nešetřil.“
„V první, kratší části skladby pokus hoboje a harfy vyměnit si role a způsob hry, opuštěný však brzy jako neproveditelný.“
Servírka roznáší mátové čaje a číše vína, zvukař dolaďuje na klikách úroveň, harfistka si chystá noty a hobojista naposledy zkoumá strojky. Nová kavárna Českého rozhlasu zažívá první přímý koncertní přenos. Venku je modrá tma, začíná pršet. Občas někdo z kolemjdoucích nahlédne velkou rozzářenou výlohou dovnitř, do prostoru plného žlutavého světla. Je neděle, osm hodin, po Vinohradské právě projíždí třináctka a Lukáš Hurník bere do ruky mikrofon: Dobrý večer, vážení posluchači…
„Klišé? Ano, ale hezké, ne?“
„Psaní pro harfu je nevyzpytatelné a skláním se před všemi, kteří se do toho pustí.“
„Když hudbu, tak preferuji živou. Ten zážitek se nedá ničím nahradit.“
V nové Kavárně Českého rozhlasu pořádají KlasikaPlus.cz a stanice Český rozhlas D-dur jako blízcí partneři v neděli 3. listopadu od 20 hodin společný koncert, po roce v pořadí už druhý. V přímém přenosu zahrají harfistka Kateřina Englichová a hobojista Vilém Veverka skladby Maurice Ravela, Luboše Sluky, Lukáše Hurníka a Clauda Debussyho. A určitě také o sobě a o hudbě, kterou hrají, promluví. Program nese název Impressions a Kateřina Englichová v rozhovoru pro KlasikuPlus uvažuje mimo jiné právě nad hudebním impresionismem. Ale i nad tím, jak hudbu přibližovat slovy.
„Členové PKF – Prague Philharmonia prokázali, že jsou dobrými komorními hráči v čísle, kde doprovodili Kaspara Zehndera v náročné dvojroli dirigenta-sólisty.“
„Kaspar Zehnder je skvělý flétnista. Jeho hra zaujme především lahodným tónem, kterému nechybí nejjemnější barevné nuance.“
„Celý koncert měl postupně gradující tendenci, jak v dramaturgické, tak v interpretační rovině.“
Po jedenácti letech se jako dirigent PKF – Prague Philharmonia v rámci orchestrální sezony tohoto orchestru v Rudolfinu představil Švýcar Kaspar Zehnder. Jeho návrat zarámoval koncert s originální dramaturgií představující díla skladatelů přelomu 19. a 20. století Ferruccia Busoniho, Maurice Ravela a Richarda Strausse doplněná o skladbu Johanna Sebastiana Bacha v úpravě Antona Weberna.
