V dalším hudebním večeru cyklu Světová klavírní tvorba představí Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK unikátní spojení klavíru a varhan. Dvojice umělců, klavírista Éric Le Sage a varhaník Olivier Latry, přiveze do Dvořákovy síně Rudolfina unikátní společný program složený z kompozic napříč staletími. Koncert se bude konat v sobotu 17. prosince od 19:30 hodin.
„Bedřich Smetana, o kterém jste se učili, napsal takovou skladbu o Lomnici a o mně, jmenuje se Z domoviny.“
„Koncert byl určitě pozoruhodnou kulturní událostí, překračující regionální dosah, svým způsobem unikátní pak byla sama trojice vystoupení Ivana Ženatého.“
„Současný Podkrkonošský symfonický orchestr se zrodil v roce 2007 z hráčů některých lomnických formací a má od počátku své sídlo v nedalekých Semilech.“
Kdysi mi Jaroslav Krček v Lomnici nad Popelkou řekl, že velké osobnosti světa hudby se světovou kariérou se vracejí po létech domů. Platí to i pro celou řadu umělců „lomnického hudebního hvězdného nebe“, jak nazývám mimořádnou kumulaci hudebníků narozených tomto v malém podkrkonošském městečku – vedle Ivana Ženatého, jemuž je věnován tento příspěvek, sem patří tamní rodák Jaroslav Šonský, rovněž houslista, hudební pedagog a hudební manažer, žijící ve švédském Norrköpingu (a ovšem nyní i v Praze), bratři Zdeněk a Jiří Zahradníkovi, sopranistky Jana Stehr-Prskavcová a Marie Fajtová a další.
Festival Dny Bohuslava Martinů, který se uskuteční od 27. listopadu do 17. prosince v pražském Lichtenštejnském paláci a Rudolfinu, přivítá i letos renomované komorní soubory a významné hudebníky. Už tradičně však i nejmladší generaci interpretů, a to v rámci sedmadvacáté Soutěže Nadace Bohuslava Martinů. Součástí osmadvacátého ročníku festivalu bude také světová premiéra skladby Gloria od Jiřího Hlaváče.
Soubor Balet Praha Junior nabízí netradiční spojení tance a mluveného slova, a to v představení nazvaném Elixír. To obsahuje čtyři díla českých a zahraničních choreografů a jeden taneční příběh s detektivní zápletkou. Elixír můžete zhlédnout v pátek 25. listopadu od 19 hodin ve Švandově divadle a v pondělí 28. listopadu, opět v 19 hodin, v Kulturním domě Ládví.
„Sólistka poskytla písním všechny charakteristické znaky svého projevu: lahodnost, emotivnost a pečlivou deklamaci dávající slovům nejen jejich vlastní, ale i hudební smysl.“
„Dirigent vytvářel hudební obrazy plné výrazu, nálad, obsahů a průhledů k věčnosti.“
„Hudba se nekonečně dlouho vytrácela, až se nesmírně jemně vytratila do ticha.“
Koncert pro svobodu a demokracii Česká filharmonie naplnila v Rudolfinu 17. listopadu hudbou zdánlivě, na první i na druhý pohled, se sametovou revolucí nesouvisející. Nicméně skutečnost, že dirigoval Sir Simon Rattle a že zpívala Magdalena Kožená, byla zcela výjimečná, skutečně sváteční. A takové bylo i provedení Mahlerovy Deváté symfonie.
„Houslistka Viktoria Mullova má za sebou hvězdnou kariéru. Její styl hry tomu nasvědčuje, je věcná a rázná, se smyslem pro efekt.“
„Zazněla světová premiéra suity z opery Leoše Janáčka Věc Makropulos, kterou pro letošní festival vytvořil skladatel Tomáš Ille podle návrhu Tomáše Netopila.“
„Orchestr pod vedením Tomáše Netopila podal Obrázky z výstavy s impresionisticky laděnými barvami, se strašidelně napjatými pianissimy i velebnou mohutnou klenbou Velké brány kyjevské v závěru.“
Smyslem festivalu Janáček Brno 2022 je nejen ukázat, jak se v Brně hraje hudba Leoše Janáčka, ale také mít možnost slyšet, jak díla našeho skladatele interpretují zahraniční umělci. Poté, co Velké divadlo ze Ženevy předvedlo operu Káťa Kabanová, dostal v úterý 15. listopadu v Janáčkově divadle prostor její Orchestre de la Suisse Romande se samostatným programem, který dirigoval Tomáš Netopil. Vedle světové premiéry suity z Janáčkovy opery Věc Makropulos zazněl i Koncert č. 1 a moll pro housle a orchestr, op. 77 Dmitrije Dmitrijeviče Šostakoviče a Obrázky z výstavy Modesta Petroviče Musorgského.
„Vinnickaja vládne bezchybnou technikou, ktorá jej umožnila suverénne sa pohybovať aj vo veľmi rozmanitom programe.“
„V niektorých momentoch akoby sa zdráhala s poslucháčmi zdieľať všetko hneď a bezprostredne.“
„Vinnickaja má podľa mňa neobyčajný cit pre kontrasty.“
„Lvice klavíru“ – i takový titul si od kritiky vysloužila vítězka Soutěže královny Alžběty, klavíristka Anna Vinnickaja. Jedinečná umělkyně zavítala v rámci Klavírního festivalu Rudolfa Firkušného do Prahy, s recitálem z děl Césara Francka, Alexandra Skrjabina, Fryderyka Chopina a Maurice Ravela.
Česká filharmonie na Koncertech pro svobodu a demokracii 16. a 17. listopadu od 19:30 hodin ve Dvořákově síni Rudolfina uvede Řecké a Maďarské lidové písně v úpravě Maurice Ravela a Bély Bartóka a Devátou symfonii Gustava Mahlera. K prvnímu českému orchestru se připojí rezidenční umělci letošní koncertní sezóny, dirigent Simon Rattle a mezzosopranistka Magdalena Kožená. Druhý koncert vysílá Česká televize na programu ČT art v opožděném přímém přenosu.
„Inonu Barnatanovi kreativní myšlení naopak nedělá vůbec problém.“
„Barnatan nemusel hledat lehkost, jeho hra působila hravě a neotřele, jako by tančila na vlnách radosti, důvěry a vlídného zájmu.“
„Brzy jsem se přistihl, že moje mysl odmítá řešit detaily, ale soustředí se na celkovou dramaturgii a její smysl.“
Inon Barnatan se postaral o senzaci v Ostravě. Jeden z nejzásadnějších pianistů své generace vystoupil v rámci prestižního klavírního cyklu Janáčkovy filharmonie. Barnatan přivezl do Slezska svou Suitu cestovatele časem. Spektakulární výlet fascinující minulostí i současností evropské hudby v druhé půli večera americký pianista ozdobil monumentálními Variacemi a fugou na Händelovo téma Johannesa Brahmse.
Janáčkova filharmonie Ostrava chystá v Cyklu R první koncert v hlavní roli s klavírem. Zaznějí v něm skladby barokních i současných mistrů - Bacha, Händela, Ravela nebo soudobého britského skladatele Adèse. Koncert se bude konat v pondělí 7. listopadu od 19 hodin ve Vesmíru a představí se v něm izraelský klavírista Inon Barnatan.
Slovenský filharmonický sbor se sbormistrem Jozefem Chabroněm v pondělí 7. listopadu odcestují do Berlína, kde těleso vystoupí pod taktovkou šéfdirigenta Konzerthausorchester Berlin Christopha Eschenbacha. V místním stánku zazní po tři večery Mahlerova Druhá symfonie „Vzkříšení“, a to ve čtvrtek 10., v pátek 11. a v sobotu 12. listopadu. Sólistkami koncertů budou sopranistka Erin Wall a altistka Mihoko Fujimura.
Česká filharmonie oslavuje mimořádným koncertem události, které měly klíčový význam pro nové hodnotové směřování naší společnosti. Sametová revoluce roku 1989 bezesporu k takovýmto milníkům patří. Náš první orchestr uvede symbolický Koncert pro svobodu a demokracii, který se bude konat ve čtvrtek 17. listopadu od 19:30 hodin ve Dvořákově síni Rudolfina. Program večera sestavili rezidenční umělci sezóny, renomovaný dirigent Simon Rattle a světově uznávaná česká mezzosopranistka Magdalena Kožená. Pro tuto jedinečnou příležitost vybrali písně Maurice Ravela a Bély Bartóka a Devátou symfonii Gustava Mahlera, významného hudebního skladatele s českými kořeny.
Mezinárodní Klavírní festival Rudolfa Firkušného pořádaný Pražským jarem je věnovaný oslavě klavíru a postavě významného českého klavíristy dvacátého století. Jubilejní, desátý ročník v termínu od soboty 5. do soboty 12. listopadu nabídne ve Dvořákově síni Rudolfina od 19:30 hodin čtyři recitály. Letos pozvání přijali klavíristé Leif Ove Andsnes z Norska, Anna Vinnickaja, Ruska žijící v Hamburku, náš Igor Ardašev a jeden z nejvýraznějších žijících představitelů tradice ruské klavírní školy, Grigorij Sokolov.
Česká filharmonie pod vedením svého šéfdirigenta a hudebního ředitele Semjona Byčkova uvede tento týden od 2. do 4. listopadu Sedmou symfonii Gustava Mahlera. Byčkov Mahlerovu Sedmou symfonii s Českou filharmonií poprvé provedl letos v srpnu na letních festivalech ve skotském Edinburghu a španělských městech San Sebastian a Santander a před několika dny v Paříži a Lucemburku. V Praze ji nyní nahraje pro Pentatone, u něhož pod jeho taktovkou v podání prvního českého orchestru zatím vyšly dvě Mahlerovy symfonie, Čtvrtá a Pátá. V letošní sezóně pak ještě nahraje Šestou symfonii, která po koncertech v Rakousku, Srbsku, Itálii, Francii a Německu zazní v červnu i ve Dvořákově síni Rudolfina.
Divadlo F. X. Šaldy přichystalo první symfonický koncert této sezóny. V rámci programu posluchači budou moci slyšet dvě méně často uváděná, avšak výrazná díla. Pod taktovkou Jaroslava Kyzlinka se představí také mezzosopranistka Michaela Zajmi. Koncert zahájí pětidílná suita Maurice Ravela Má matka husa. Poté bude provedena balada pro mezzosoprán a orchestr Otakara Ostrčila Osiřelo dítě. Druhá polovina koncertu pak bude patřit symfonické suitě Šeherezáda Nikolaje Rimského-Korsakova. Koncert se bude konat v neděli 23. října od 19 hodin.
„V kompozici, zejména v mistrovské instrumentaci, se stal Ravel skutečným virtuosem.“
„Stokowského verze je zajímavá, ale rozhodně není lepší než zažitá instrumentace Ravelova.“
„Kusevickij dirigoval už 19. října v Paříži premiéru a držel dlouhá léta práva jako dirigent i jako nakladatel, takže série dalších úprav vznikala i proto, že nakladatel původní klavírní podoby vytušil v díle velký ekonomický potenciál…“
Za vším hledej ženu, říkává se. V evropské hudbě dvacátého století platí poměrně výrazně něco jiného: Za vším hledej objednávku. A za většinou z nich Sergeje Ďagileva, Paula Sachera… nebo Sergeje Kusevického. Právě třetí jmenovaný stojí za vznikem instrumentace Musorgského původně klavírních Obrázků z výstavy skladatelem Mauricem Ravelem. Nejslavnější a nejlepší z mnoha verzí i pokusů. Premiéru dirigoval před sto lety, 19. října 1922.
„Laureátem Ceny ČSKH v roce 2022 se stal Belfiato Quintet.“
„Britský hudební časopis BBC Music Magazine zařadil Pavel Haas Quartet mezi deset nejlepších smyčcových kvartet všech dob!“
„Musím říci, že to, co v Schubertově triu B dur předvedli Jarůškovi a Boris Giltburg, byl výkon světové úrovně.“
Český spolek pro komorní hudbu je jednou z nejstarších hudebních institucí u nás. Ač v současné době součástí České filharmonie, je dokonce o dva roky starší než jeho současná mateřská instituce. Byl založen na podporu tehdy mladého, ale už úspěšného Českého kvarteta. Podpora mladých komorních souborů mu zůstala až do dneška. I když v koncertní řadě najdeme i zralé umělce, jako je například Ivan Klánský. A nebo – jako ve středu – Veronika a Peter Jarůškovi a Boris Giltburg.
„Anna Sysová skladbu vystavěla melodicky i tempově výtečně, doprovázející orchestr jí byl dobrou oporou.“
„Brown patří k těm dirigentům, kteří skladbu skutečně prožívají, dirigují celým tělem, jejich gesta jsou hned silná, hned jemná.“
„Rudolfinem se nesly první takty Allegra moderata a posluchači snad přestali dýchat.“
Pokud se týká klasické hudby, pak je Praha zcela jistě to nejfestivalovější město na světě. Máme festival se sedmdesátiletou tradicí, festival plný mezinárodních hvězd i festivaly stojící na jednom, byť světově proslulém interpretovi. A pak také festivaly komornější, o nichž se moc neví a je to škoda, poněvadž přinášejí zajímavé interprety i zajímavou dramaturgii. A mají dokonce i docela dlouhou tradici. Mezi podobné festivaly patří i Mezinárodní hudební festival Mladá Praha, jehož jednatřicátý ročník skončil v sobotu 8. října závěrečným koncertem v Rudolfinu.
