pátek, 08 březen 2019 08:20

Live stream slavnostní baletní premiéry

Autorka:

„Taneční zpracování Shakespearova dramatu je velmi oblíbené a mnozí proslulí choreografové vytvořili během 20. století legendární inscenace hrané dodnes.“

„Příběh se v pojetí brněnského baletu neodehrává v historických kulisách ani v kostýmech renesanční Verony, přesto inscenátoři dodávají, že ctí Shakespeara i jeho hlavní motiv.“

„Romeo a Julie patří ke svým skupinám, ale zároveň z nich vyčnívají. Cítí, že jejich společný svět je jiný, nikoliv totalitní a konfrontační.“

 

52300359101567429141852022058536146610159616o

 

Dvojí výročí v Národním divadle Brno - 30. prosince 1938, tedy před osmdesáti lety, měl v Brně světovou premiéru balet Romeo a Julie v choreografii legendy brněnského baletu Iva Váni Psoty. A 5. března uplynulo 66 let od smrti Sergeje Prokfjeva, jeho autora. Prokofjev ale zemřel ve stejný den jako Stalin. Zprávy o skladatelově smrti, pohřeb a nekrology tak musely zůstat ve stínu velkého diktátora. Dnes se jeho jméno rozletí do celého světa. NdB přichystalo k oběma výročím slavnostní premiéru nového baletu Romeo a Julie v Janáčkově divadle a bude ji zároveň přenášet LIVE na stránce www.romeoajulie80.cz/live

Přenos začíná v 18:45. O úvodní čtvrthodinu se postará demiosólista souboru Baletu NdB Thoriso Magongwa, diváky provede po červeném koberci až do foyer Janáčkova divadla a uvede je do děje baletu. O přestávce mezi osmou a půl devátou pak svoje vstupy ze zákulisí proloží ještě dokumentárními klipy, které připomenou světovou premiéru baletu.

 

53435287101567873485102026874679663642279936n

 

Příběh mládí, prvního vzplanutí a vášně, příběh o nebezpečí slepých ideálů, o souboji snu a reality, o tíze společenských konvencí a nesmrtelnosti touhy a lásky – tak vidí příběh Romea a Julie tým, který se na této inscenaci podílel. Umělecký šéf Mário Radačovský se ujal choreografie a přizval ke spolupráci činoherního a operního režiséra, ředitele NdB Martina Glasera a dirigenta Pavla Šnajdra. V hlavních rolích se představí sólisté Baletu NdB Klaudia Radačovská a Arthur Abram.

 

52655892101567739298352027759753061911756800o

 

Taneční zpracování Shakespearova dramatu je velmi oblíbené a mnozí proslulí choreografové vytvořili během 20. století legendární inscenace hrané dodnes po celém světě. Důvod, proč tomu tak je, můžeme najít nejen ve věčně rezonujícím tématu tragické lásky, ale i v tomto díle Sergeje Prokofjeva, který je považován za jeden z nejkrásnějších baletních opusů vůbec.

Příběh se v pojetí brněnského baletu neodehrává v historických kulisách ani v kostýmech renesanční Verony, přesto inscenátoři dodávají, že ctí Shakespearovo drama a jeho hlavní motiv prvního vzplanutí lásky dvou mladých lidí. Scénu vytvořil Marek Hollý, který ke svému návrhu doplňuje, že jde o „prostor, který je časově neuchopitelný, ale pracuje s renesančními citacemi a proporcemi s mentálním přesahem na dobu a situace, kdy tyto rozměry rostly oproti proporci lidské s cílem vyvolat pocit nadřazenosti, respektive stísněnosti. Prostor, kde dvě společensky i prostorově oddělené vrstvy „spoluobčanů“ žijí ve vzájemném napětí a nevraživosti. Situace stará a stále aktuální, která si postupným hromaděním a eskalací konfliktů nakonec vyžádá své oběti. Je to prostor nevábný a neveselý, ačkoliv dekorativní a důsledný. V něm dva mladí lidé, nehledě na zažité status quo, učiní svůj pokus o šťastnější a naplněný život…"

 

52778796101567794776952022015864327969439744o

 

Kostýmní výtvarnice Alexandra Grusková k tomu dodává: „V kostýmní výpravě se snažím v souladu s režijní a choreografickou ideou vizuálně vyjádřit kontrast mezi světy dvou znepřátelených rodů. Kapuleti, ovládající prostor a moc, jsou nositeli chladné elegance a luxusu, totalitní uniformity, strohosti a agresivity vycházející z estetiky renesance stylizované do dobové nadčasovosti. Jejich světu vládne černá barva, stříbrné akcenty a výrazná hierarchizace. Oděv Monteků je naopak velmi individualistický, stylově až postapokalyptický. V siluetách, kostýmních materiálech a zejména v barevnosti jsem se snažila vyjádřit jejich vztah k přírodě, potřebu osobní svobody hraničící až s anarchií, vyhýbání se společenským normám a stírání mužsko‑ženských principů vyjádřených v unisex stylu. Romeo a Julie patří ke svým skupinám, ale zároveň z nich vyčnívají. Cítí, že jejich společný svět je jiný, nikoliv totalitní a konfrontační, jejich svět je láska, pochopení, smíření, harmonie, souzvuk, spřízněnost. I když je cítit vliv prostředí, ve kterém vyrůstali, i v jejich oblečení, jsou jiní. Vzájemně se doplňují a tvoří celek.“

 

Bez-nzvu

 

O tom, jak se dostal Prokofjevův Romeo do rukou brněnských inscenátorů, existuje řada více či méně důvěryhodných dohadů. Např. taneční teoretik a kritik V. Vašut ve své stati, věnované světové premiéře tohoto baletu, uvádí: ”Není ovšem jisto, kdo s tímto konkrétním titulem přišel jako první, zda sám Psota a nebo výborný brněnský dirigent Quido Arnoldi, který se ujal hudebního nastudování…” Dále podotýká, že oba mohli Prokofjeva znát z dřívějška nebo se s ním mohli osobně setkat při jeho pražském pobytu v lednu 1938. V rámci objektivity je třeba uvést i další dvě existující verze. První připouští možnost získání partitury přes ředitele divadla Jiřikovského, který měl úzké kontakty s Paříží, druhá pak naznačuje možnou cestu přes Bohuslava Martinů, který se znal s Psotou. Každopádně díky nemožnosti uvedení díla v Prokofjevově vlasti získává prvenství Brno. Zajímavé je, že starší odborná literatura a encyklopedie uvádějí jako světovou premiéru nastudování leningradské (1940). Vycházejí zřejmě z ruských materiálů a životopisů Prokofjeva, které se o brněnské inscenaci nezmiňují. Světová premiéra baletu Romeo a Julie se tedy konala 30. prosince 1938 v Divadle Na hradbách s podtitulem ”Devět tanečních scén o veliké lásce”. Orchestr řídil Quido Arnoldi, scéna a kostýmy byly dílem V. Skrušného, režie a choreografie Ivo-Váni Psoty. Ten zároveň ztvárnil titulní postavu Romea, první Julií byla Zora Šemberová, Benvoliem Oldřich Napravil, Merkuciem Josef Sokol, Tybaltem Arnošt Krap

Prokofjevův Romeo a Julie patří, snad i vzhledem k historické souvislosti, k nejuváděnějším  titulům v repertoáru Národního divadla Brno, dnešní inscenace je v pořadí už sedmou od roku 1938. Její tvůrci ji postavili na klasických hodnotách, ale inscenovali současným uměleckým jazykem. Chtějí tak oslovit široké spektrum diváků zaměřených jak na klasickou baletní tvorbu, tak i na současné inscenační trendy v moderním tanci.

 

52999873101567779218852026931353359135801344o

 

Foto: Národní divadlo Brno

 

 

 

RomeoAJulie-NDB1938-ZSemberovaIVPsota-reproObrazovaRocenka19391-919x1024
Bez-nzvu
54209290101567936828102023711964101618958336o
53830238101567917759102026454634761196404736o
53591934101567936842652025037068933861998592o
5352844710156793683090202122737542410797056o
53526702101567917772452023149008100883693568o
53435287101567873485102026874679663642279936n
53382582101567917850652022076049365385871360o
53429918101567936830352021282670417919606784o

 

 

Veronika Paroulková

Vyrostla v hudebně výtvarné rodině. Vystudovala Právnickou fakultu UK, zpěv na Konzervatoři J. Ježka a soukromě hru na klavír a klarinet. Od 17 let se věnuje moderování a působí za mikrofonem nebo před televizní kamerou bez přestávky dodnes. Pracovala jako moderátorka na Classic FM (dnes Classic Praha), moderátorka zpravodajství v Radiu City, v ČRo Region a Radiožurnálu, poté vedoucí zpravodajství a publicistiky ČRo Region. Připravovala a moderovala pořad Telefonotéka a přenosy koncertů klasické hudby pro ČRo Vltava, publicistický pořad Proti srsti TV Prima, v České televizi pořady Před půlnocí, Před polednem, Studio 6, Politické spektrum, vědecký pořad Milenium a Zprávy ČT 24. V současné době moderuje Magazín Leonardo pro Český rozhlas Plus. Kromě toho psala články o klasické hudbě pro Divadelní noviny a spolupracuje jako moderátorka i s několika festivaly klasické hudby, s ČT ART, s pořadateli koncertů nebo s vědeckými institucemi. Její zálibou je golf a fotografování, ráda cestuje, chodí v přírodě, tančí nebo lyžuje. Jako koníčka má i vaření, kvalitní vína a gastronomii. A kde to jde, potkáte ji s fenkou Westíka pojmenovanou Mimi podle Pucciniho Bohémy, se kterou tvoří nerozlučnou dvojici. Založení portálu KlasikaPlus.cz považuje za zpečetění svého hlubokého vztahu s vážnou hudbou…

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.