Janáčkovo divadlo s Kyliánem, Ingerem, Radačovským a Timulákem
„Jde o chvíli, o pocit, kdy člověk dosáhl cíle svého snažení a ví, že dál už žádná cesta nevede.“
„Jiří Kylián vybral pomalé části ze dvou nejkrásnějších a nejoblíbenějších Mozartových klavírních koncertů.“
„Mário Radačovský uvede celý večer choreografií Spolu, mikropříběhem o vítězstvích a prohrách.“
Balet Národního divadla Brno nabídne od příští soboty 11. května první choreografii Jiřího Kyliána po rekonstrukci Janáčkova divadla – mistrovskou Petite Mort. Kromě té přinese stejnojmenný baletní večer i premiéru dalšího skvělého choreografa současnosti, Johana Ingera, jeho zatím nejslavnější Walking Mad na hudbu Ravelova Bolera. Kromě toho uvedou svá díla i choreografové, pro které je Jiří Kylián velkým vzorem a které spojuje společná zkušenost s působením v Nederlands Dans Theater pod jeho vedením.
Jiří Kylián je autorem mistrovské choreografie Petite Mort na hudbu Wolfganga Amadea Mozarta, tance pro šest mužů, šest žen a šest kordů. „Jiří Kylián vybral pomalé části ze dvou nejkrásnějších a nejoblíbenějších Mozartových klavírních koncertů. Petite Mort doslova znamená Malá smrt, ve francouzštině a arabštině je to parafráze na orgasmus. I to můžeme chápat jako symbol, jde totiž o tu chvíli, o ten pocit, kdy člověk dosáhl cíle svého snažení a ví, že dál už žádná cesta nevede,“ vysvětlil umělecký šéf Baletu NdB Mário Radačovský.
Premiérově bude uvedena i nová choreografie dalšího skvělého choreografa současnosti, Johana Ingera. Walking Mad na Ravelovo Bolero a hudbu Arvo Pärta je jakousi symbolickou cestou, na které se setkáváme s vlastními obavami, tužbami i lehkostí bytí.
V programu je také vynikající slovenský choreograf Lukáš Timulák se svým Masculine / Feminine, kde s vtipem zkoumá některé z největších záhad našeho každodenního života, jak napovídá název, jde o rozdíly mužského a ženského světa. A představuje se i Mário Radačovský, který uvede celý večer choreografií Spolu, jde o mikropříběh o vítězstvích a prohrách, hledání a nacházení, společných prožitcích a zkušenostech, které nás spojují s druhými lidmi.
Tanečník a choreograf Jiří Kylián byl nedávno slavnostně uveden do křesla francouzské Akademie krásných umění. Přijetí cizince za člena této instituce je přitom ojedinělou událostí. Pyšnit se takovou společností může jen několik zahraničních osobností múzických a výtvarných umění. Z původem českých umělců se členem v roce 1835 stal skladatel a hudební pedagog Antonín Rejcha, pozdější ředitel Pařížské konzervatoře a učitel Hectora Berlioze, Franze Liszta, Césara Francka nebo Charlese Gounoda. Jiří Kylián se navíc stal nejen členem, ale i prvním nositelem této pocty ve svém oboru – vzhledem k významu jeho díla totiž navrhla akademie vznik nové, osmé kategorie: choreografie. Až dosud mělo členství Akademie krásných umění sedm kategorií: Architektura, Film a fotografie, Grafika, Hudba, Malířství, Sochařství a Kategorie nezávislých členů.V oboru tance se jinak jako jediní stali Kyliánovými předchůdci Marcel Marceau a Maurice Béjart.
Jiří Kylián se narodil v roce 1947. Vystudoval Pražskou konzervatoř a Královskou baletní školu v Londýně. V roce 1968 začal působit v Německu ve Stuttgartském baletu pod vedením Johna Cranka. V roce 1973 přijal angažmá v Nizozemském tanečním divadle (Nederlands Dans Theater) v Haagu jako hostující choreograf, v roce 1975 tam byl jmenován uměleckým ředitelem a v této funkci působil až do roku 1999. Mezinárodní uznání získal v roce 1978 s choreografií Sinfonietta vytvořenou na hudbu Leoše Janáčka. Věhlas ve světě nadále rostl díky takovým dílům jako Žalmová symfonie(1978), Zapomenutá země (1981), Svadebka (1982), Stamping Ground (1983) a Dítě a kouzla (1984). Je nositelem řady cen a vyznamenání zejména zahraničních. V roce 1997 mu prezident Václav Havel udělil Medaili Za zásluhy I. stupně, v roce 2000 mu Akademie múzických umění v Praze udělila titul doctor honoris causa a české ministerstvo kultury cenu Artis Bohemiae Amicis. V roce 2013 se stal laureátem Ceny Antonína Dvořáka. Příležitost seznámit se hlouběji s jeho dílem přinese retrospektivní multimediální výstava Celebrating Kylián! – od 5. do 10. června v jedné z budov Národního divadla na náměstí Václava Havla.
Foto: NdB
Příspěvky od Veronika Veber Paroulková
- Adam Plachetka: Metropolitní? Opravdu jsem si našel „malé divadlo“ pro svoje debuty
- Klára Moldová: Janáček by nebyl Janáčkem, pokud bychom mu vzali správnou češtinu
- Lenka Šaldová: Festival Opera vracíme do lichých let
- Jana Boušková: Pódium je opravdu můj druhý domov
- Marek Kozák: Dobře temperovaný klavír bývá občas nazýván Starým zákonem v hudbě
Více z této rubriky
- Akademie komorní hudby ve vlašimské velkokapacitní prádelně
- Hudební divadlo na Vídeňce v nové sezóně. Zahájení s Petrem Popelkou a světová premiéra Miroslava Srnky
- Neotřelý náhled na Rok české hudby na koncertě v New Yorku
- Svátky hudby Václava Hudečka vyvrcholí s Cello Republic
- Světové války tématem komorního setkání s Opera Diversa