„Znovuobjevené operní dílo bude uvedeno na mahlerovském festivalu.“

„Bártův singspiel zazní v podání mladých pěvců po téměř 250 letech.“

„Děj vychází z modelů, které jsou známé z Prodané nevěsty nebo z postav commedia dell’arte.“

Joseph Barta: Da ist nicht gut zu rathen. Česky Josef Bárta: Dobrá rada drahá. Tak zní název komorního operního díla pražského skladatele, který se v osmnáctém století jako mnoho dalších hudebníků z Čech prosadil ve Vídni. Jeho komická zpěvohra byla v rakouské metropoli v roce 1778 opravdu úspěšná. Zazní v úterý a ve středu v novodobé obnovené premiéře v Horáckém divadle v rámci festivalu Hudba tisíců – Mahler Jihlava.

Na projektu se podílejí pěvci Zuzana Kopřivová, Tereza Smoláková, Vojtěch Šembera,  Václav Vallon, Lucie Vagenknechotvá, Nikola Uramová, Jan Janda, Daniel Matoušek, Josef Kovačič, Vít Šantora a Vít Nosek – vesměs studenti z katedry zpěvu a operní režie hudební a taneční fakulty AMU – a s nimi režisér Michal Skočovský, orchestr Ensemble 18+ specializovaný na starší hudbu a dirigent Marek Štilec.

Josef Bárta (1744 – 1787) se narodil v Praze a stal se knězem. Do roku 1772 působil jako varhaník v chrámu sv. Salvátora u paulánů a v kostele sv. Michala u servitů. Potom přesídlil do Vídně, kde měla premiéru jeho první opera La Diavolessa komponovaná na text Carla Goldoniho. Následující dvě opery napsal na německý text ve formě singspielu, střídajícího mluvené a zpívané pasáže, a to pro vídeňský Burgtheater. Byly uvedeny o několik let dříve než Mozartův Únos ze serailu z roku 1782, považovaný dnes za zakladatele žánru. Bártovy opery si získaly značnou oblibu a árie z nich se často upravovaly pro komorní orchestr. Dobrá rada drahá, komponovaná na libreto Gottlieba Stephanie mladšího, se dočkala mnoha repríz. Premiéry se zřejmě účastnil i císař Josef II., iniciátor a zakladatel divadla.

Pro znovuuvedení opery spojili síly tuzemští a zahraniční odborníci. Existuje jen jediný opis díla v Hamburku. Na jeho základě vznikly po dvouleté práci moderní notové materiály Při sestavení partitury podle jednotlivých dochovaných hlasů pomáhal zejména švédský badatel Daniel Bernhardsson. Jde podle muzikologa Jiřího Štilce o velmi živé dílo s řadou komických momentů. Děj je zasazen do orientálního prostředí, ale vychází z modelů, které jsou v českém prostředí známé například z opery Prodaná nevěsta nebo z postav commedia dell’arte.

Projekt je unikátní nejen z mezinárodního hlediska, ale i v rámci Jihlavy – v Horáckém divadle uvedou poprvé oper. Podle režiséra Skočovského to koresponduje s tím, že se tato scéna chce stále více otevírat různým novým spolupracím a žánrům. „Nechceme dělat jen činohru a muzikály, ale budeme se snažit hledat i další formy,“ uvedl. Během festivalu jsou zatím naplánována dvě představení.

V případě Josefa Bárty jde o skladatele, na jehož jméno lze narazit jen ve velmi specializovaných slovnících. Podle dirigenta Marka Štilce, který s otcem našel zcela zapomenutou operu v archivu v Hamburku, se dá novodobá premiéra Bártova singspielu bez nadsázky označit za mimořádnou událost. Opis partitury objevili v roce 2016, když pátrali po jiném dílu tohoto autora – po singspielu Der adeliche Taglöhner aneb Šlechtic nádeníkem.

„Již několik let se intenzivně zabývám tvorbou českých skladatelů žijících a působících ve Vídni druhé poloviny 18. století. Pro nás Čechy totiž není chvástáním, když řekneme, že právě čeští hudebníci se těšili mimořádné pověsti a v hlavním městě hudby dosahovali i vysokého společenského postavení. Běh čau však zapříčinil, že jejich hudba již nezní tak často jako před lety a z řady velikánů své doby zbylo jen jméno či slovníkové heslo,“ uvedl.

Český překlad pořídila mladá germanistka Jana Dušek Pražáková. „Jen v rodném jazyce obecenstva totiž singspiel naplňuje osvícenské josefínské myšlenky, díky kterým ve Vídni vznikl,“ poznamenal dirigent Štilec, který podle svých slov už při prvním letmém prostudování nalezených not pochopil chválu Bártových současníků, i skutečnost, že skladatel patřil mezi oblíbence josefínské hudební Vídně.

Podle Jiřího Štilce při premiéře v srpnu roku 1778 musela být některá čísla opakována – zejména árie „Ženy zvyklé na peníze ví, jak přepych chutná jim, zlato léčí všechny krize, bohatství je ženám vším“. Námět, komické situace a řada dialogů jsou aktuální i v dnešní době, konstatoval.

Prohnaný dohazovač chce vydělat hodně – vyléčí prý manželství stárnoucího generála a jeho příliš mladé ženy, která ho odmítá. Vymyslí lest. Manžel má svou ženu odvrhnout a nabídnout ji nejchudšímu žebrákovi, aby poznala, jaké je to žít v naprosté bídě. Manžel ji pak – už poslušnou – získá. Zdánlivě důmyslná lest má však jednu velkou chybu. Žebrákem je krásný mladík, tajný milenec odvrhnuté manželky… Historka má šťastný konec – oba mladí lidé jsou oddáni a intrikán potrestán.

Znovuoživení a provedení komické zpěvohry Dobrá rada drahá je součástí dlouhodobého projektu Češi ve Vídni, který hledá a při koncertech a na nahrávkách realizuje a zpřístupňuje díla v Čechách narozených hudebních tvůrců působících v osmnáctém století ve Vídni.

Foto: Igor Stančík