KlasikaPlus.cz© - portál o klasické hudbě

PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

...váš vyladěný partner

english

Divadlo F. X. Šaldy v příští – 136. sezoně english

Třemi operními tituly, čtyřmi symfonickými koncerty, jedním operním gala a třemi baletními představeními vstoupí do sezóny 2019/2020 Divadlo F. X. Šaldy v Liberci. Slavnostní zahájení nadcházejícího divadelního roku sezony proběhne na Náměstí dr. Edvarda Beneše 8. září v 19:30 hodin. Diváci uvidí kabaret SIALská trojčata a dozví se výsledky ankety Liberecká Thálie.

20. prosince tohoto roku bude mít v Šaldově divadle premiéru opera Leoše Janáčka Příhody Lišky Bystroušky. Dramaturgie se ujme Vojtěch Babka, režie Linda Keprtová, scénu vytvoří Michal Syrový a kostýmy Tomáš Kypta. Choreografii připraví Ladislava Košíková, sbormistryní bude Anna Novotná Pešková a hudbu bude od dirigentského pultu řídit Martin Doubravský. Spoluúčinkovat bude Dětský pěvecký sbor Severáček se sbormistryní Silvií Pálkovou a balet divadla. Pro liberecké publikum byla opera naposledy nastudována v roce 2003. 

Další premiérou – plánovanou na 6. března příštího roku – bude Mozartův Don Giovanni v režii Maďarky žijící a působící v nedaleké Žitavě a Zhořelci, Dorotty Szalmy. Scénu a kostýmy vytvoří David Marek, dramaturgyní bude Linda Keprtová a sbormistryní bude opět Anna Novotná Pešková. Hudebním garantem opery bude dirigent Stanislav Vavřínek. V Liberci je poslední nastudování opery Don Giovanni datováno v roce 1991. 

Operou, kterou liberecké divadlo připraví vůbec poprvé, budou Lovci perel Georgese Bizeta. Premiéru bude mít 29. května příštího roku, a to v režii Ladislavy Košíkové. Scénografem bude Svatopluk Sládeček, kostýmy navrhne Markéta Sládečková a sbor připraví tradičně Anna Novotná Pešková. Dramaturgie bude v rukou Lindy Keprtové a hudebně operu nastuduje a povede Martin Doubravský. I na této inscenaci se bude podílet baletní soubor DFXŠ. „Skladatel Georges Bizet je sice v operním povědomí znám díky své pozdější opeře Carmen, avšak jeho opera Lovci perel z roku 1863, byť v českých zemích méně uváděná, podtrhuje skladatelovy kvality neméně významně, jako již výše zmíněná Carmen. Lovci perel vypráví komorní příběh na pozadí dominantních sborových scén a nejznámější tenorovou árii z tohoto díla „Je crois entendre…“ má v uchu snad každý posluchač vážné i nevážné hudby – nutno říci, že i díky nekonformnímu zpracování Davida Gilmoura,“ doplňuje divadlo.  

Symfonické koncerty divadlo naplánovalo na 6. a 7. října v Malém divadle, dále na 4. února a na 28. března příštího roku v Šaldově divadle a operní galakoncert na 2. listopadu tohoto roku tamtéž. 

Nová divadelní sezóna přináší řadu změn v baletním souboru. Po odchodu šéfky baletu Aleny Peškové se vedení ujme Marika Hanousková. Soubor také přijal řadu nových, nejen zahraničních tanečníků, zůstává ale i nadále patnáctičlenný. Baletní sezona začne 15. listopadu v Šaldově divadle, a to představením Sluha dvou pánů na Goldoniho téma. Autorkou režie a choreografie bude Alena Pešková a hudební stránku připraví pianista, aranžér a skladatel Michal Vejskal„Carlo Goldoni napsal tuto hru v roce 1745 jako commedii dell’arte – komedii typů. I my využijeme tyto komediální typy (a že jich v souboru máme!), jen možná budeme trochu připomínat filmovou grotesku 20. let 20. století. Ano, budeme němí… Ale jazzová hudba, tanec, akrobaticko-komické situace a výrazy tváří hodně napovědí,“ předznamenávají autoři inscenace. 

Taneční drama dle předlohy stejnojmenného filmu režiséra Miloše Formana natočeného podle scénáře Petera Shaffera Amadeus bude mít premiéru 3. dubna v příštím roce. Autorem režie a choreografie je jeden z nejvýznamnějších slovenských choreografů a režisérů, tanečník Ján Ďurovčík, který se do Divadla F. X. Šaldy vrací po několika letech a spolupráce s ním je pro liberecký balet velkou výzvou. Představení s hudbou Wolfganga Amadea Mozarta autoři popisují takto: „Amadeus nás přenese do roku 1781 na císařský dvůr Josefa II, kde je dvorním a velmi oblíbeným císařským skladatelem Antonio Salieri. V téže dobu přichází ke dvoru nesmírně hudebně talentovaný, avšak rozpustilý floutek Mozart a Salieri si s velkou bolestí uvědomuje, že jeho um se tomu Mozartovu ani zdaleka nepřibližuje. Dohnán žárlivostí spřádá intriky a snaží se Mozarta na vídeňském dvoře zničit. Umlčí Salieri největšího klasicistního skladatele jednou pro vždy?“ 

Taneční drama dle dramatu maďarského spisovatele Ference Molnára Liliom se publiku poprvé představí 12. června 2020 v Malém divadle. Autorkou režie a choreografie je dlouholetá členka libereckého baletního souboru, japonská tanečnice Rie Morita a hudbu složila v Japonsku velmi oblíbená a známá skladatelka Hiyoko Takai„Liliom  je dílo, které je dobře známé jako předloha pro Broadwayský muzikál Carousel. Příběh bývá obvykle interpretován jako velmi dramatický, temný a násilný, ale v našem představení se příběh zaměří nejen na tato dramatická témata, ale také na čistou lásku mezi Liliomem a jeho ženou Julií. Všechno špatné chování Lilioma pramení z jeho romantické lásky k Julii, která neutichá ani po jeho smrti. Představení ukáže divákům dramatický milostný příběh s originální hudbou,“ slibují pořadatelé. 

Kvůli probíhající rekonstrukci vzduchotechniky bude historická budova Šaldova divadla první dva měsíce sezony uzavřená, část podzimu se proto bude hrát jen v Malém divadle.

Foto: archiv divadla

Josef Zedník

Zpěvák, publicista

Rodák z Prahy, který vyrůstal v Mladé Boleslavi. Zájem o hudbu ho však přilákal zpět do rodného města. Studoval zpěv na Pražské konzervatoři a Akademii múzických umění (u Prof. Magdalény Hajóssyové). Hrál také na housle a na kontrabas. V mládí o Vánocích při hledání stanic v rádiu namátkou zaslechl krásnou hudbu, která ho doslova fascinovala. Byl to přímý přenos Pucciniho Bohémy z Metropolitní opery s Richardem Leechem a Angelou Gheorghiu. Od té doby je klasická zpívaná hudba jeho největším zájmem. Sólově zpíval v několika českých divadlech, ale jeho vkus se přiblížil zejména k velkým vokálně-symfonickým dílům. Má za sebou tenorové party např. v Mahlerově Písni o zemi, Dvořákově Stabat mater, ale s největším úspěchem se setkal v Brazílii, kde se v Riu představil v Janáčkově Věci Makropulos jako Albert Gregor (dir. Isaac Karabtchevsky) a následně v Sao Paulu v tenorovém partu z Glagolské mše (dir. Osmo Vänskä). Pracoval jako produkční na stanici Vltava (na té mimochodem od té vánoční Bohémy vyrůstal). Také pracoval několik let pro Symfonický orchestr Českého rozhlasu. Má rád své nejbližší a pejska Endyho. A jeho koníčkem je dobré víno a s ním spojené cestování.



Příspěvky od Josef Zedník



Více z této rubriky