KlasikaPlus.cz© - portál o klasické hudbě

PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

...váš vyladěný partner

english

Festival J. C. F. Fischera připomene odkaz Petra Ebena english

Na Karlovarsku se pátým rokem koná Mezinárodní hudební festival J. C. F. Fischera, nesoucí jméno barokního skladatele, krásenského rodáka. V kostele Církve československé husitské v Karlových Varech se ve čtvrtek večer sejdou mezzosopranistka Eva Garajová, violistka Kristina Fialová a varhanice, ředitelka i dramaturgyně přehlídky Michaela Káčerková. Festivalový koncert je benefiční, na podporu hospiců husitské diakonie, a zároveň je poctou Petru Ebenovi. Vedle Bachovy hudby právě od něj zazní tři skladby – Písně nelaskavé, Píseň Rút a Fantazie Rorate coeli.

Petr Eben by se letos dožil devadesáti let. Jeho odkaz je ceněn zejména varhaníky, ale jedním z nejhranějších českých skladatelů druhé poloviny 20. století je i díky dalším žánrům. Zemřel v roce 2007 ve věku 78 let. Vzpomíná se na něj jako na mimořádně vzdělaného, kultivovaného a laskavého člověka, jehož rozhled a zájmy přesahovaly hudební oblast. Byl umírněným novátorem, samoúčelně neexperimentoval. Nevzdal se hudebních motivů a melodií. Každá jeho skladba měla originální téma a řešení. Doménou mu zůstala práce se slovem. Často se pro inspiraci obracel k látkám z minulosti, k literatuře a výtvarnému umění. Písně nelaskavé pro alt a violu na texty Tadeusze Rózewicze, Endre Adyho, Anny Achmatovové a Vítězslava Nezvala vyjadřují samotu nelaskavých lidských vztahů, ale v závěrečné písni přidávají naději. Píseň Rút pro alt a varhany má za předlohu starozákonní knihu Rút. Fantazie pro violu a varhany Rorate coeli (Rosu dejte, nebesa) využívá jako téma adventní zpěv z repertoáru gregoriánského chorálu.

Z Bachova odkazu zazní na tomto koncertě Sonáta G dur z doby jeho působení u dvora v Köthenu, Preludium a fuga a moll z výmarského období a árie „Erbarme dich, mein Gott“Matoušových pašijí, které zazněly poprvé v Lipsku v roce 1729.

Mezzosopranistka Eva Garajová studovala v Bratislavě a vystupuje sólově, s orchestry a v opeře v Čechách i na Slovensku. Je zakladatelkou komorního cyklu Pražské múzy a uměleckým garantem festivalu v Karlově Studánce v Jeseníkách. Mladá violistka Kristina Fialová, která se bude podílet na uvedení Ebenovy hudby, je oceňovanou sólistkou i komorní hráčkou. Michaela Káčerková koncertuje v tuzemsku, a to sólově i se sbory, orchestry a barokními ansámbly, ale stejně tak jezdí do sousedních zemí, také do Itálie, Francie, Spojených států a Japonska.

Bachův starší současník Johann Caspar Ferdinand Fischer (1656–1746) pocházel z Krásna na Chebsku, tehdy se obec jmenovala Schönfeld. Studoval na piaristickém gymnáziu v Ostrově nad Ohří, kde nějakou dobu pak působil v šlechtických službách, velkou část života však nakonec strávil u dvora v Rastattu na západě dnešního Německa, v rezidenčním městě markrabat z Baden-Badenu. Tamní orchestr dobových nástrojů Ensemble Rastatter Hofkapelle byl letos v červnu hostem festivalu. V Ostrově nad Ohří v kostele Zvěstování Panny Marie uvedl několik Fischerových duchovních i instrumentálních děl. Další koncerty – například Kvarteta Apollon, Ensemble Hilaris nebo varhaníka Waclawa Golonky – se letos uskutečnily v Krajkové, v Jáchymově a Rudné.

Varhanní linie zůstává podstatnou částí festivalové dramaturgie. K dispozici jsou v okolí dobré nástroje, včetně krásných romantických varhan v karlovarském kostele sv. Petra a Pavla, který postavili v 19. století německy hovořící luteráni a který dnes užívá Církev československá husitská. Festival pomáhá upozorňovat na existenci historických nástrojů, na jejichž údržbu a mnohdy i záchranu je třeba získávat peníze.

Závěrečný koncert festivalu je ohlášen na 29. srna do Císařských lázní v Karlových Varech. Karlovarský symfonický orchestr zahraje pod taktovkou Jakuba Kydlíčka jednu z Fischerových suit a Vodní hudbu Georga Friedricha Händela. Ve čtvrtek 5. září se však koná ještě festivalový „Epilog“Jiří Bárta v kostele sv. Petra a Pavla v Karlových Varech zahraje šest Bachových suit pro sólové violoncello.

Foto: Archiv festivalu, archiv Klasika plus

Petr Veber

Novinář, hudební kritik

Nepochází z uměleckého prostředí, ale k hudbě má jako posluchač i jako neprofesionální klavírista a varhaník blízko od dětství. Po gymnáziu vystudoval hudební vědu na Karlově univerzitě. Od poloviny 80. let působí jako novinář, hudební a operní kritik a autor textů o hudbě a hudebnících. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 pak deset let v Českém rozhlase vedl hudební redakci stanice Vltava, pro kterou nadále pracuje jako publicista. Současně je jedním z dlouholetých průvodců vysíláním Českého rozhlasu D-dur, digitální stanice klasické hudby. Od 80. let vedle zaměstnání nepřetržitě přispíval do odborných českých hudebních měsíčníků i do deníků a dalších časopisů. Připravoval rozhovory a psal hudební reflexe například do Lidových a Hospodářských novin a do Týdeníku Rozhlas, publikoval na internetu. Píše texty k programům koncertů i obalům CD. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života a snaží se o tom nenásilně přesvědčovat ostatní. Za hudbou cestuje stejně nadšeně, jako rád chodí po horách a fotografuje. Vážnou hudbu všech období, forem a žánrů ještě stále vyhledává, s potěšením poslouchá a dál poznává. V červnu 2018 se proto stal spoluzakladatelem a spolumajitelem hudebního portálu KlasikaPlus.cz...



Příspěvky od Petr Veber



Více z této rubriky