středa, 11 září 2019 15:10

Moravský podzim: Glass, Eötvös, Weinberg, Martinů… a Francie

Autor:

„Jsme zaměřeni na program, ne prvoplánově na běžná slavná jména interpretů.“

„Ve slavných brněnských vilách zazní písně od Martinů.“

„Při provedení Glassovy opery Einstein na pláži zůstanou dveře otevřené. Divák sám si vybere, co bude vnímat.“

 

img-01

 

Festival Moravský podzim je v letošním 50. ročníku věnován hudbě Bohuslava Martinů a Francii, ale také teprve postupně objevovanému polsko-sovětskému skladateli Mieczysławu Weinbergovi. Úvodní program brněnského bienále (29. září – 16. října) vedle toho tvoří minimalistická opera Einstein on the Beach od Philipa Glasse, závěr pak podobně významná umělecká událost: koncert Filharmonie Brno, při němž její americko-rakouský šéfdirigent Dennis Russell Davies a maďarský dirigent a skladatel Peter Eötvös na pódiu s taktovkou v ruce jako dlouholetí přátelé oba oslaví své letošní pětasedmdesátiny. Eötvös bude dirigovat skladby, které ho ovlivnily, Davies skladby Eötvösovy.

Moravský podzim je i letos festivalem zaměřeným opravdu na program, ne prvoplánově na běžná slavná jména interpretů. První ročník se uskutečnil v roce 1966; představil velkou porci z díla Bohuslava Martinů, což tehdy bylo podle ředitelky Filharmonie Brno Marie Kučerové „zcela revoluční“ a „na hranici možného“. Martinů měl totiž za socialismu nálepku umělce s nesprávnou orientací – emigranta, člověka žijícího na Západě, komponujícího si podle svého. Intenzita poválečného odmítání jeho hudby táborem stalinistů sice do sedmdesátých let už hodně vybledla, ale co s jeho odkazem přesně dělat, co pustit do oběhu a co raději odfiltrovávat, ideologům stoprocentně jasné nebylo.

 

Moravsk-podzim-Psn

 

Téma Martinů – jehož život se uzavřel v roce 1959, tedy před šedesáti lety - má ovšem letos v programu hudební přehlídky hlubší souvislosti. Pořádající Filharmonie Brno ostatně chce hledat v kořenech festivalu především mnohé nové impulzy, třebaže „padesátka vybízí k ohlédnutí“. A tak devatenáct festivalových akcí bude prezentovat hudbu od 17. století po současnost. Hudba Bohuslava Martinů, zejména písně, zazní v Besedním domě a na exkluzivních komorních koncertech ve slavných brněnských vilách; na programu je ve světové premiéře v jevištní podobě také jeho původně rozhlasová scénická hudba ke Gidově hře Oidipus – nástroje ji rozezní poprvé od roku 1936.

Hvězdná jména v programu Moravského podzimu figurují také - s Basilejským komorním orchestrem přijede klavírista Piotr Anderszewski a jako sólista pianista Alexandre Tharaud, který představí záměrně na moderní nástroj barokní klávesovou hudbu z komnat versaillského zámku. Soubor Geneva Camerata přiveze projekt Tanec Slunce, využívající Lullyho a Mozartovu hudbu - jeden z vrcholných počinů současného světového tanečního umění. Brno Contemporary Orchestra uvede premiéru díla Ondřeje Adámka, který žije ve Francii, sbor Martinů Voices přiveze hudbu Martinů a jeho žáka Jana Nováka, Tiburtina Ensemble uvede Couperinovu duchovní tvorbu… A Milan Paľa zahraje všechny Weinbergovy houslové sonáty; skladatelova opera Portrét měla v roce 1983 světovou premiéru v Brně. Podle dramaturga Vítězslava Mikeše je to událost zapadající v kulturní historii města do kontextu s tamní světovou premiérou Prokofjevova baletu Romeo a Julie i s premiérami Janáčkových děl.

 

Martin-v-BD

     

Glassova opera Einstein na pláži z roku 1976 slibuje být velkolepým zahájením. Při provedení nejméně čtyřhodinového díla zůstanou dveře sálu – brněnského Bobycentra – otevřené, aby posluchači mohli volně vcházet a vycházet; autoři touto možností od začátku dávají vědomě najevo, že nejde o klasické dílo, ale spíše o rituál, o specifické prostředí, v němž si divák sám vybírá, co bude vnímat. Nabízejí tedy možnost vzdalovat se a zase se vracet. Role vypravěčky se ujme Suzanne Vega, americká folková zpěvačka, kterou s Českou republikou pojí řada věcí, mimo jiné přátelský vztah s tehdejším prezidentem Václavem Havlem a již bezmála dvě desítky uspořádaných koncertů.

 

Moravsk-podzim-Rychle-py

 

Moravský podzim si město prosadilo podle Marie Kučerové v době, kdy byly do Brna nabízeny jen „deriváty Pražského jara“. Prosadilo si jeho vlastní protipól, v němž nikdy nebyla nabízena jen velká jména putující Evropou. I letošní nabídka, včetně doprovodných programů pro děti, není komerční. Možná i proto – přiznávají pořadatelé, nejde o typ akce, který by byl zajímavý pro potenciální podporovatele a mecenáše ze soukromého sektoru. 

 

Einstein

 

Foto: Filharmonie Brno

 

Petr Veber

Nepochází z uměleckého prostředí, ale k hudbě má jako posluchač i jako neprofesionální klavírista a varhaník blízko od dětství. Po gymnáziu vystudoval hudební vědu na Karlově univerzitě. Od poloviny 80. let působí jako novinář, hudební a operní kritik a autor textů o hudbě a hudebnících. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 pak deset let v Českém rozhlase vedl hudební redakci stanice Vltava, pro kterou nadále pracuje jako publicista. Současně je jedním z dlouholetých průvodců vysíláním Českého rozhlasu D-dur, digitální stanice klasické hudby. Od 80. let vedle zaměstnání nepřetržitě přispívá do odborných českých hudebních měsíčníků, deníků i časopisů. Připravoval rozhovory a psal hudební reflexe do Lidových a Hospodářských novin, publikuje v Týdeníku Rozhlas i na internetu, píše texty k programům koncertů i obalům CD. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života a snaží se o tom nenásilně přesvědčovat ostatní. Za hudbou cestuje stejně nadšeně, jako rád chodí po horách a fotografuje. Vážnou hudbu všech období, forem a žánrů ještě stále vyhledává, s potěšením poslouchá a dál poznává. V červnu 2018 se proto stal spoluzakladatelem hudebního portálu KlasikaPlus.cz...

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.