KlasikaPlus.cz© - portál o klasické hudbě

PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

...váš vyladěný partner

english

Pražský filharmonický sbor: Zubin Mehta, oratoria, opery, á capellové koncerty… i Rybovka english

„Třiaosmdesátiletý dirigent Mehta obdrží v Praze za šíření dobrého jména české kultury významné rezortní ocenění Artis Bohemiae Amicis.“

„A capellové programy vyžadují ´násobně náročnější přípravu´ než oratorní koncerty. Proto jsou v Praze jen tři.“

„Samostatné vokální koncerty čekají PFS i na mezinárodním festivalu v Hongkongu.“

Pražský filharmonický sbor má diář plný do konce roku 2021, zaplňují se mu termíny v roce 2022 a má už nějaké závazky i na roky 2023 a 2024. Nejbližšími úkoly jsou teď dva koncerty na festivalu Dvořákova Praha. Ve čtvrtek 19. září se výrazně podílí na novodobé premiéře první verze opery Král a uhlíř od Antonína Dvořáka. A ještě předtím v neděli spoluúčinkuje ženská část sboru v provedení Mahlerovy 3. symfonie. Izraelskou filharmonii v Praze řídí Zubin Mehta.

„Od roku 1963 Pražský filharmonický sbor pod taktovkou Zubina Mehty absolvoval třiadevadesát vystoupení,“ řekl novinářům jeho ředitel Radim Dolanský. Naposledy to byla účast na opakovaném provedení Pucciniho opery Turandot v Izraeli v roce 2017. Mimořádně plodné a půlstoletí trvající umělecké kontakty, odehrávající se z naprosté většiny v zahraničí, inspirovaly vedení sboru k návrhu, aby ministerstvo kultury udělilo Zubinu Mehtovi za šíření dobrého jména české kultury významné rezortní ocenění Artis Bohemiae Amicis (Přátelům českého umění). Třiaosmdesátiletý umělec převezme medaili při nadcházejícím koncertě v Rudolfinu.

Mehta, na kterého se nejvíc upřela světová pozornost před třemi desetiletími v souvislosti s koncerty „tří tenorů“ Luciana Pavarottiho, Plácida DomingaJosého Carrerase – je od roku 1977 šéfdirigentem Izraelské filharmonie. Už v roce 1981 ho orchestr jmenoval svým doživotním hudebním ředitelem. V letech 1978 až 1991 byl také šéfdirigentem Newyorské filharmonie a v letech 1998 až 2006 Bavorské státní opery v Mnichově. Od roku 1985 působí jako hudební ředitel festivalu Maggio Musicale ve Florencii.

Pražský filharmonický sbor bude v nadcházející sezóně spolupracovat na velkých vokálně-instrumentálních koncertních projektech s Českou filharmonií, Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu, Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy FOKPKF-Prague Philharmonia, ale také s Plzeňskou filharmonií, Filharmonií Hradec Králové nebo Jihočeskou filharmonií. Půjde mimo jiné o provedení Beethovenovy 9. symfonie a jeho oratoria Kristus na hoře Olivetské nebo Dvořákových Svatebních košil, ale také Requiem Detleva Glanerta či nového díla Jiřího Adámka. Těleso čekají festivaly Pražské jaro a Smetanova Litomyšl a koncertní podoba Gershwinovy opery Porgy a Bess.

V Beethovenově Deváté bude zpívat také v Moskvě s dirigentem Vladimirem Fedosejevem – s Velkým symfonickým orchestrem P. I. Čajkovského v novém sále nesoucím jméno Zarjaďje. Na Velikonočním festivalu v Salcburku se sejde v Schönbergových Písních z Gurre s drážďanskou Staatskapelle a dirigentem Christianem Thielemannem, v sále Labské filharmonie v Hamburku s tamním orchestrem provede Janáčkovu Glagolskou mši. Tam se objeví také s Česku filharmonií při koncertním uvedení Janáčkovy opery Káťa Kabanová. Napřesrok v létě bude Pražský filharmonický sbor účinkovat v St. Gallen ve Švýcarsku v tamní open-air inscenaci Verdiho opery Stiffelio a na festivalu v Bregenzu se bude podílet na Boitově opeře Nerone a na Verdiho Rigolettovi. Vedle kantátových koncertů s orchestry dostane sbor i v zahraničí příležitost k samostatným vokálním koncertům. Čekají ho zejména na mezinárodním festivalu v Hongkongu (Hong Kong Arts Festival).

V Praze má Pražský filharmonický sbor dalším rokem vlastní vokální cyklus, letos s novinkou – s abonentními vstupenkami. Zahájení připadá na koncert k 85. výročí založení sboru. V sobotu 7. prosince tak zazní v Rudolfinu oratorium Král David od Arthura Honeggera, a to v méně známé komorní podobě. Sólisty mají být Kateřina Kněžíková, Markéta CukrováOndřej Koplík. Jako host se pražskému publiku představí Vlámský symfonický orchestr z belgického Gentu. Sborový cyklus se těší stále většímu zájmu publika. V prosinci následuje Rybova Česká mše vánoční a 29. května potom v kostele svatých Šimona a Judy program z děl Antonína Dvořáka, Bohuslava MartinůIvana Boževiće, který obohatí světová premiéra skladby Alchymista od skladatele a kytaristy Lukáše Sommera – příběh pro smíšený sbor, harfu a tři violoncella na text Víta Slívy. Sborový repertoár á cappella s díly Petra Ebena, Carla OrffaAntona Brucknera přednese PFS také v Hradci Králové.

„Rybovka je po deseti letech náročných dramaturgií vstřícným krokem, je koncertem na přání publika,“ komentoval předvánoční program sbormistr Lukáš Vasilek. Cyklus má jen tři položky. Víc jich ale není podle něj – vzhledem k plnému diáři – reálných. A capellové programy navíc vyžadují „násobně náročnější přípravu“ než oratorní koncerty.

Již pátou sezonu pořádá sbor koncerty pro školy v sále Pražské konzervatoře. Letos chce oslovit další školy, a to s tématem Vánoc a masopustu v Kulturním centru Zahrada, tedy mimo nejužší centrum Prahy. Další formou spolupráce se základními školami jsou pěvecké workshopy pod vedením lektorů z řad členů PFS. Tyto hodiny jsou zpestřením tradiční výuky hudební výchovy a probíhají přímo na vybraných školách za účasti učitele.

Od sezony 2012/2013 Pražský filharmonický sbor organizuje Akademii sborového zpěvu. Hlavním cílem tohoto ročního až dvouletého studijního programu je umožnit mladým a talentovaným zpěvákům do 26 let zapojit se do dění profesionálního sborového ansámblu. Členové akademie mají příležitost získat praxi, seznámit se s repertoárem a účinkovat na významných koncertech doma i v zahraničí. Konkurzy se uskuteční během podzimu.

Foto: FB Pražský filharmonický sbor 

Petr Veber

Novinář, hudební kritik

Nepochází z uměleckého prostředí, ale k hudbě má jako posluchač i jako neprofesionální klavírista a varhaník blízko od dětství. Po gymnáziu vystudoval hudební vědu na Karlově univerzitě. Od poloviny 80. let působí jako novinář, hudební a operní kritik a autor textů o hudbě a hudebnících. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 pak deset let v Českém rozhlase vedl hudební redakci stanice Vltava, pro kterou nadále pracuje jako publicista. Současně je jedním z dlouholetých průvodců vysíláním Českého rozhlasu D-dur, digitální stanice klasické hudby. Od 80. let vedle zaměstnání nepřetržitě přispíval do odborných českých hudebních měsíčníků i do deníků a dalších časopisů. Připravoval rozhovory a psal hudební reflexe například do Lidových a Hospodářských novin a do Týdeníku Rozhlas, publikoval na internetu. Píše texty k programům koncertů i obalům CD. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života a snaží se o tom nenásilně přesvědčovat ostatní. Za hudbou cestuje stejně nadšeně, jako rád chodí po horách a fotografuje. Vážnou hudbu všech období, forem a žánrů ještě stále vyhledává, s potěšením poslouchá a dál poznává. V červnu 2018 se proto stal spoluzakladatelem a spolumajitelem hudebního portálu KlasikaPlus.cz...



Příspěvky od Petr Veber



Více z této rubriky