středa, 02 říjen 2019 16:22

Pětadvacátý ročník Dnů Bohuslava Martinů tvoří dvanáct koncertů

Autor:

Dvanáct večerů tvoří program letošního 25. ročníku festivalu Dny Bohuslava Martinů. V roce šedesátého výročí skladatelova úmrtí se koná od 24. listopadu do 17. prosince a nabídne v Praze koncerty tuzemských i zahraničních umělců. Souběžně se na samém konci listopadu uskuteční - v oborech klavír a komorní soubory - Soutěž Nadace Bohuslava Martinů. Její laureáti vystoupí 1. prosince v Sále Martinů.

 

11

 

Při festivalových koncertech pořadatelé speciálně připomenou letos zesnulé osobnosti, s životem a hudbou Bohuslava Martinů úzce propojené – pianistu Emila Leichnera, klavíristku a pedagožku Elišku Novákovou a lékaře a milovníka hudby Josefa Kouteckého… a s nimi také skladatele a prvního předsedu Nadace Bohuslava Martinů Viktora Kalabise a samozřejmě Charlotte Martinů, vdovu po skladateli. Tu nejen proto, že s ním prožívala vše dobré i zlé, ale i proto, že po jeho odchodu žila ještě dvacet let a nenahraditelně napomáhala tomu, aby jeho odkaz dál žil. O odkaz Bohuslava Martinů festival pečuje i udílením Pamětních medailí za šíření skladatelova díla – tentokrát dirigentu Liboru Peškovi a opernímu režisérovi Václavu Věžníkovi.

Význam tvorby Bohuslava Martinů je celosvětový a jeho hudba zazní na několika koncertech ve společnosti významných zahraničních skladatelů. Například v sousedství hudby Josepha Haydna a Sergeje Prokofjeva uvede českého skladatele Trio Bergerettes 4. prosince. Lahůdkou slibuje být česko-americký večer 11. prosince. Je koncipován jako recitál houslisty Josefa Špačka, kterého doprovodí americká klavíristka Pallavi Mahidhara. Zahrají Dvořákova, Korngoldova, Rogersonova a Gershwinova díla a od Martinů 1. houslovou sonátu, komponovanou v reakci na pařížská setkání s koncertním jazzem, včetně kompozic George Gershwina.

 

2

 

Akademičtí komorní sólisté zahrají 6. prosince hravou Pavoučí hostinu Alberta Roussela, u kterého Martinů studoval v Paříži po výjezdu z vlasti ve dvacátých letech. Orchestr také doprovodí Vladislava Borovku v Koncertu pro hoboj a malý orchestr, který poličský rodák napsal ve Francii v roce 1955 pro českého exilového hudebníka Jiřího Tancibudka.

Posluchači mohou zažít humor, nápaditost a vynalézavost hudby Bohuslava Martinů, a to například při povedení Kuchyňské revue nebo skladbě Half-Time, inspirované fotbalovým zápasem, která zazní v podání Hudby Hradní stráže na zahajovacím koncertu 24. listopadu.

V kontextu tuzemské skladatelské školy se Martinů představí 5. prosince v podání Českého noneta, které zahraje také skladby Iši Krejčího a Jana Nováka. Dalším českým skladatelem v programu je Viktor Kalabis, kterému bude věnován koncert 12. prosince. Iniciátorkou večera je klarinetistka Jana Černohouzová, která spolu s klavíristou Danielem Wiesnerem rozezní Kalabisovu Sonátu pro klarinet a klavír. Lidové inspiraci bude věnován koncert 14. prosince, na kterém zazní mimo jiné výběr z písňové tvorby v podání Marie Fajtové.

 

1

 

V Rudolfinu se koná 2. prosince koncert pořádaný ve spolupráci s Českým spolkem pro komorní hudbu, na kterém zahrají Filharmonický komorní orchestr a klarinetista Jan Mach. Na stejném místě 16. prosince provedou Symfonický orchestr Českého rozhlasu s Alexandrem Liebreichem a pianistou Martinem Kasíkem působivý Dvojkoncert pro dva smyčcové orchestry, klavír a tympány z dramatického roku 1938. Mimo to zazní díla Antonia Vivaldiho a Felixe Mendelssohna-Bartholdyho. Posluchači se také mohou těšit na symfonickou tvorbu na pražském koncertě Janáčkovy filharmonie Ostrava. Bude uspořádán 17. prosince k výročí třiceti let demokracie a patnácti let členství ČR v EU, ve spolupráci s festivalem České doteky hudby. Violoncellista Václav Petr se ujme sólového partu 2. violoncellového koncertu Bohuslava Martinů.

 

3

 

Komorní hudba zazní 7. prosince i mimo Prahu, v Rabasově galerii v Rakovníku. Představí se vítězní laureáti loňské Soutěže Nadace Bohuslava Martinů, Trio Incendio a houslistka Eva Zrostlíková Schäferová.

 

4

 

Foto: Archiv festivalu

Petr Veber

Nepochází z uměleckého prostředí, ale k hudbě má jako posluchač i jako neprofesionální klavírista a varhaník blízko od dětství. Po gymnáziu vystudoval hudební vědu na Karlově univerzitě. Od poloviny 80. let působí jako novinář, hudební a operní kritik a autor textů o hudbě a hudebnících. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 pak deset let v Českém rozhlase vedl hudební redakci stanice Vltava, pro kterou nadále pracuje jako publicista. Současně je jedním z dlouholetých průvodců vysíláním Českého rozhlasu D-dur, digitální stanice klasické hudby. Od 80. let vedle zaměstnání nepřetržitě přispívá do odborných českých hudebních měsíčníků, deníků i časopisů. Připravoval rozhovory a psal hudební reflexe do Lidových a Hospodářských novin, publikuje v Týdeníku Rozhlas i na internetu, píše texty k programům koncertů i obalům CD. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života a snaží se o tom nenásilně přesvědčovat ostatní. Za hudbou cestuje stejně nadšeně, jako rád chodí po horách a fotografuje. Vážnou hudbu všech období, forem a žánrů ještě stále vyhledává, s potěšením poslouchá a dál poznává. V červnu 2018 se proto stal spoluzakladatelem hudebního portálu KlasikaPlus.cz...

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.