úterý, 15 říjen 2019 12:27

Capella Cracoviensis v Praze: Moniuszko a Elsner

Autor:

Komorní sbor a orchestr Capella Cracoviensis přiváží pro svá dvě pražská vystoupení dvě neotřelé repertoárové položky. V cyklu FOK dnes večer v koncertním prostoru kostela sv. Šimona a Judy uvede operu Halka polského romantického skladatele Stanisława Moniuszka. O den později v rámci koncertního cyklu Salon Polski v Barokním refektáři kláštera sv. Jiljí na Starém Městě v jejich podání zazní vokální skladby z 19. století, včetně mše Józefa Elsnera, který je znám jako učitel Fryderyka Chopina.

 

0

 

Koncertní provedení Moniuszkovy nejznámější opery Halka připomíná 200. výročí narození tvůrce polské národní opery. Na programu předního polského souboru historických nástrojů je původní „vilniuská“ verze díla z roku 1848, rozvržená do dvou dějství. Moniuszko později operu rozšířil na čtyři akty. Premiéra novější verze opery se uskutečnila s velkým úspěchem ve Varšavě v roce 1858. O deset let později, v roce 1868, operu uvedl v Prozatímním divadle v Praze tamní kapelník Bedřich Smetana.

Stanisław Moniuszko (1819-1872), hudební skladatel narozený v tehdejším Ruském impériu na území dnešního Běloruska do rodiny polsko-litevské venkovské šlechty, je „otcem polské opery“. V roce 1848 ve Vilniusu uvedl na scénu a řídil premiéru první verze své opery Halka, svérázného a základního díla polské národní kultury. Halku svede šlechtic, ale zavrhne ji. Dívka zešílí a skočí do Visly… Hudba opery je svěží i dramatická a zdařile integruje projevy lidové kultury. Moniuszka jmenovali hlavním dirigentem polské opery Velkého divadla ve Varšavě. V této funkci působil patnáct let. Od roku 1864 učil pak na Varšavské konzervatoři harmonii, kontrapunkt a skladbu a řídil školní sbor. Rok 2019 je rokem projektu Moniuszko200. Ač národností Polák, jako národní tvůrce je vnímán také v Bělorusku a částečně i v Litvě.

 

2

 

Dramatický příběh horalské dívky, rámovaný svatebním veselím, má typické znaky Moniuszkovy tvorby – zejména protiklad dvou prostředí: šlechtický zpěv je nesen pompézností, zatímco zpěv horalů je prostý a upřímný. Národní vyznění se projevuje rovněž využitím rytmiky polských tanců, polonézy a mazurku. Prvotní dvouaktová verze opery je v porovnání s pozdější verzí méně lyrická, ale o to dramatičtější.

 

3

 

Ve středu zazní na koncertě vedle Elsnerovy mše také Brahmsova Altová rapsodie, Nachtlied Roberta Schumanna a hudba Ludwiga van Beethovena. Capella Cracoviensis má v repertoáru skladby od renesanční polyfonie až po romantické opery, které hraje na dobové nástroje v duchu historicky poučené interpretace. Jedním z největších úspěchů souboru bylo kompletní provedení Beethovenových symfonií během jednoho dne v srpnu 2016, a to s živým rozhlasovým přenosem.

 

8

 

V diskografii souboru se v poslední době objevily nahrávky oper Adriano in Siria Giovanniho Battisty Pergolesiho a Germanico in Germania Nicoly Antonia Porpory; druhé z alb získalo ocenění Diapason d’Or. V květnu 2018 zahájila Capella Cracoviensis šestiletý projekt Haydn, který zahrnuje koncerty a živé nahrávky všech Haydnových symfonií, v prosinci vystoupí v sále Concertgebouw v Amsterdamu s Händelovým oratoriem Juda Makabejský. Capella Cracoviensis vznikla v roce 1970 při Krakovské filharmonii, postupem doby se osamostatnila a v současnosti působí jako kulturní instituce zřizovaná městem Krakovem. Od listopadu 2008 je jejím generálním i uměleckým ředitelem Jan Tomasz Adamus.

 

Foto: FB projektu Moniuszko200, archiv Capella Cracoviensis

Petr Veber

Nepochází z uměleckého prostředí, ale k hudbě má jako posluchač i jako neprofesionální klavírista a varhaník blízko od dětství. Po gymnáziu vystudoval hudební vědu na Karlově univerzitě. Od poloviny 80. let působí jako novinář, hudební a operní kritik a autor textů o hudbě a hudebnících. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 pak deset let v Českém rozhlase vedl hudební redakci stanice Vltava, pro kterou nadále pracuje jako publicista. Současně je jedním z dlouholetých průvodců vysíláním Českého rozhlasu D-dur, digitální stanice klasické hudby. Od 80. let vedle zaměstnání nepřetržitě přispívá do odborných českých hudebních měsíčníků, deníků i časopisů. Připravoval rozhovory a psal hudební reflexe do Lidových a Hospodářských novin, publikuje v Týdeníku Rozhlas i na internetu, píše texty k programům koncertů i obalům CD. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života a snaží se o tom nenásilně přesvědčovat ostatní. Za hudbou cestuje stejně nadšeně, jako rád chodí po horách a fotografuje. Vážnou hudbu všech období, forem a žánrů ještě stále vyhledává, s potěšením poslouchá a dál poznává. V červnu 2018 se proto stal spoluzakladatelem hudebního portálu KlasikaPlus.cz...

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.