Komorní sbor a orchestr Capella Cracoviensis přiváží pro svá dvě pražská vystoupení dvě neotřelé repertoárové položky. V cyklu FOK dnes večer v koncertním prostoru kostela sv. Šimona a Judy uvede operu Halka polského romantického skladatele Stanisława Moniuszka. O den později v rámci koncertního cyklu Salon Polski v Barokním refektáři kláštera sv. Jiljí na Starém Městě v jejich podání zazní vokální skladby z 19. století, včetně mše Józefa Elsnera, který je znám jako učitel Fryderyka Chopina.

Koncertní provedení Moniuszkovy nejznámější opery Halka připomíná 200. výročí narození tvůrce polské národní opery. Na programu předního polského souboru historických nástrojů je původní „vilniuská“ verze díla z roku 1848, rozvržená do dvou dějství. Moniuszko později operu rozšířil na čtyři akty. Premiéra novější verze opery se uskutečnila s velkým úspěchem ve Varšavě v roce 1858. O deset let později, v roce 1868, operu uvedl v Prozatímním divadle v Praze tamní kapelník Bedřich Smetana.

Stanisław Moniuszko (1819-1872), hudební skladatel narozený v tehdejším Ruském impériu na území dnešního Běloruska do rodiny polsko-litevské venkovské šlechty, je „otcem polské opery“. V roce 1848 ve Vilniusu uvedl na scénu a řídil premiéru první verze své opery Halka, svérázného a základního díla polské národní kultury. Halku svede šlechtic, ale zavrhne ji. Dívka zešílí a skočí do Visly… Hudba opery je svěží i dramatická a zdařile integruje projevy lidové kultury. Moniuszka jmenovali hlavním dirigentem polské opery Velkého divadla ve Varšavě. V této funkci působil patnáct let. Od roku 1864 učil pak na Varšavské konzervatoři harmonii, kontrapunkt a skladbu a řídil školní sbor. Rok 2019 je rokem projektu Moniuszko200. Ač národností Polák, jako národní tvůrce je vnímán také v Bělorusku a částečně i v Litvě.

Dramatický příběh horalské dívky, rámovaný svatebním veselím, má typické znaky Moniuszkovy tvorby – zejména protiklad dvou prostředí: šlechtický zpěv je nesen pompézností, zatímco zpěv horalů je prostý a upřímný. Národní vyznění se projevuje rovněž využitím rytmiky polských tanců, polonézy a mazurku. Prvotní dvouaktová verze opery je v porovnání s pozdější verzí méně lyrická, ale o to dramatičtější.

Ve středu zazní na koncertě vedle Elsnerovy mše také Brahmsova Altová rapsodie, Nachtlied Roberta Schumanna a hudba Ludwiga van Beethovena. Capella Cracoviensis má v repertoáru skladby od renesanční polyfonie až po romantické opery, které hraje na dobové nástroje v duchu historicky poučené interpretace. Jedním z největších úspěchů souboru bylo kompletní provedení Beethovenových symfonií během jednoho dne v srpnu 2016, a to s živým rozhlasovým přenosem.

V diskografii souboru se v poslední době objevily nahrávky oper Adriano in Siria Giovanniho Battisty Pergolesiho a Germanico in Germania Nicoly Antonia Porpory; druhé z alb získalo ocenění Diapason d’Or. V květnu 2018 zahájila Capella Cracoviensis šestiletý projekt Haydn, který zahrnuje koncerty a živé nahrávky všech Haydnových symfonií, v prosinci vystoupí v sále Concertgebouw v Amsterdamu s Händelovým oratoriem Juda Makabejský. Capella Cracoviensis vznikla v roce 1970 při Krakovské filharmonii, postupem doby se osamostatnila a v současnosti působí jako kulturní instituce zřizovaná městem Krakovem. Od listopadu 2008 je jejím generálním i uměleckým ředitelem Jan Tomasz Adamus.

Foto: FB projektu Moniuszko200, archiv Capella Cracoviensis