čtvrtek, 11 říjen 2018 10:06

Maraton - to podstatné z Janáčka

Autor:

"Ostravské publikum považuje Janáčka opravdu  za klasika."

"Kasík, Vondráček, Kahánek, Bartoš, Kněžíková... Všichni pocházejí z tohoto regionu."

"Organizátoři si jsou vědomi skutečnosti, že Janáček neměl smysl pro humor."

 

banner1200x500

 

Víc než tucet koncertů ve čtyřech dnech nabídne celoroční projekt Janáček Ostrava 2018 ve svém podzimním vyvrcholení - v Hudebním maratonu Leoše Janáčka. Od 25. do 28. října zazní na čtyřicet skladeb. Ke koncertním dílům se přidá i opera Osud nastudovaná v Národním divadle moravskoslezském. 

"Na rozdíl od plánování běžné sezóny jsme v programu maratonu byli opravdu nekompromisní," slibuje s úsměvem ředitel Janáčkovy filharmonie Ostrava Jan Žemla.  Do hudebního dění města a regionu  už natolik infiltrovala díky Ostravským dnům nové hudby náročnější tvorba, že podle něj ostravské publikum považuje Janáčka opravdu  za klasika. Navíc lidé moc dobře vědí, že odtamtud pocházel a jsou na to hrdí. Projekt Janáček Ostrava 2018 u nich silně rezonuje, a tak se pořadatelé  odvážili v koncepci maratonu něčeho ještě ambicioznějšího, opravdu výjimečného.
 
Janáčkův rok tak v Ostravě vyvrcholí čtyřdenním festivalem, jímž Janáčkova filharmonie připomene devadesát let od skladatelova úmrtí a zároveň oslaví 100. výročí vzniku Československé republiky. Maraton nabídne průřez Janáčkovou tvorbou ve formě orchestrálních, pěveckých, komorních a sólových koncertů. Možnost slyšet čtyřicet děl  jednoho autora  na sedmnácti koncertech během čtyř dní, navíc v hvězdném obsazení, je příležitostí pro intenzivní zážitky, opravdu mimořádnou věcí. Nejspíš vůbec první akcí takového druhu v tuzemsku. 

 

Katerina-Knezikovacredit-Mona-Martinu

 

Janáčkova hudba intenzivně rozezní Ostravu i okolí. Vystoupit mají klavíristé Martin Kasík, Lukáš Vondráček, Ivo Kahánek a Jan Bartoš. Moravskou lidovou poezii v písních zazpívá Kateřina Kněžíková. Všichni pocházejí z tohoto regionu. Sopranistka přiznává, že Janáčkova hudba a především jeho písně jsou nedílnou součástí jí samé. Melodika, nářečí a kompoziční styl, který Janáček používá, jí byl vždy blízký a rozeznívá v ní strunu radosti, vzpomínky na dětství a domov. Ambasador maratonu Martin Kasík totéž vyjadřuje slovy, že na Leoši Janáčkovi mu připadá fascinující, jak dokázal z moravského folklóru udělat světovou hudbu; jeho naprosté novátorství a hlavně psychologická působnost – je schopen pár tóny vyvolat hluboké dojetí.

Maraton otevře i uzavře Janáčkova filharmonie. Ve čtvrtek 25. října má na programu vedle hudby Antonína Dvořáka a Luboše Fišera scénu z Janáčkovy Její pastorkyně a jeho Věčné evangelium. O čtyři dny později,  ve státní svátek, se uskuteční slavnostní koncert, na němž zazní Janáčkovy symfonické skladby Taras Bulba a Sinfonietta.

 

PavelHaasQuartet-Foto-Marco-Borggreve

 

Připraven je sborový koncert, znít bude  Janáčkova klavírní tvorba, Zápisník zmizelého, vystoupí Janáčkův smyčcový orchestr s Janem Mráčkem; s Ivem Kahánkem přijedou kolegové z tria Jan Fišer a Tomáš Jamník. Oba Janáčkovy smyčcové kvartety zazní v Ostravě v provedení světoznámého tuzemského souboru Pavel Haas Quartet. V regionu je současně zahraje  Bennewitzovo kvarteto. Na maratonu se objeví Ostrava Youth Orchestra, unikátní propojení profesionálních hudebníků a studentů Fakulty umění Ostravské univerzity a Janáčkovy konzervatoře v Ostravě. Doprovodí pianistu Lukáše Vondráčka v Concertinu a  ve velkém obsazení uvede pod vedením Ondřeje Vrabce Žárlivost a Lašské tance. Moravskou lidovou poezii v písních přednese také  Iva Bittová se souborem  Mucha Quartet. Maraton zavede posluchače i k neznámým duchovním skladbám. V Rychalticích nedaleko skladatelových rodných Hukvald je připraven koncert barokního souboru Musica Florea, nazvaný Janáček právem zapomenutý. 

Vedle koncertů a opery bude připraven i doprovodný program, mimo jiné výlet na Hukvaldy s brněnským muzikologem Jiřím Zahrádkou, o němž Jan Žemla říká, že Janáčka vstřebal a pochopil nejen jako skladatele, ale i jako člověka - a tak může zcela mimořádným způsobem zasvěceně popularizovat  jeho osobnost, aniž by vulgarizoval. Otevřen bude rovněž Noční filmový klub, v jehož rámci se mají promítat  filmy o Janáčkovi. A pro nejmladší diváky  je připraveno zábavné odpoledne s workshopem pod vedením Kláry Boudalové, s projekcí animovaného filmu Příhody lišky Bystroušky z produkce BBC.

Český rozhlas bude na stanici Vltava živě přenášet během 28. října čtyři koncerty - recitál Jana Bartoše, Moravskou lidovou poezii v písních, Zápisník zmizelého a Tarase Bulbu. Leoš Janáček nově vzniklé republice věřil a v prvních letech Československa se ve svém pokročilém věku konečně dočkal opravdového světového i domácího uznání. 

 

Jan-Bartophoto-by-Marek-Bouda


 
Mezi institucemi, které organizačně zaštítila Janáčkova filharmonie Ostrava, jsou  v projektu Janáček Ostrava 2018 v úzkém partnerství  Národní divadlo moravskoslezské, Ostravská univerzita, Janáčkova konzervatoř v Ostravě, Svatováclavský hudební festival a Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka. Organizátoři si jsou vědomi skutečnosti, že Leoš Janáček neměl smysl pro humor. Na otázku, jestli by se mu líbil plakát, který vznikl k maratonu (a na němž je zpodobněn jako sportovec), odpovídá Jan Žemla se smíchem, že stoprocentně  ne. Možná právě proto plakát nakonec vypadá, jak vypadá. Aby zaujal, aby vzbudil debatu.   

Foto Janáčkova filharmonie Ostrava

Petr Veber

Nepochází z uměleckého prostředí, ale k hudbě má jako posluchač i jako neprofesionální klavírista a varhaník blízko od dětství. Po gymnáziu vystudoval hudební vědu na Karlově univerzitě. Od poloviny 80. let působí jako novinář, hudební a operní kritik a autor textů o hudbě a hudebnících. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 pak deset let v Českém rozhlase vedl hudební redakci stanice Vltava, pro kterou nadále pracuje jako publicista. Současně je jedním z dlouholetých průvodců vysíláním Českého rozhlasu D-dur, digitální stanice klasické hudby. Od 80. let vedle zaměstnání nepřetržitě přispívá do odborných českých hudebních měsíčníků, deníků i časopisů. Připravoval rozhovory a psal hudební reflexe do Lidových a Hospodářských novin, publikuje v Týdeníku Rozhlas i na internetu, píše texty k programům koncertů i obalům CD. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života a snaží se o tom nenásilně přesvědčovat ostatní. Za hudbou cestuje stejně nadšeně, jako rád chodí po horách a fotografuje. Vážnou hudbu všech období, forem a žánrů ještě stále vyhledává, s potěšením poslouchá a dál poznává. V červnu 2018 se proto stal spoluzakladatelem hudebního portálu KlasikaPlus.cz...

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Více z této rubriky: « Začíná Expozice nové hudby