Zářijový koncert komorního sboru Ensemble Versus konfrontuje duchovní skladby dvou renesančních velikánů Thomase Stoltzera a Josquina Despreze. Zazní v podání vokálního kvintetu, cinku a dvou trombónů v akusticky mimořádném prostoru vězeňské kaple na brněnském Cejlu, a to v neděli 13. září od 19 hodin.

„Na základech komorního sboru Versus (z latinského versus, tj. směrem k, do, obrat, otáčení, brázda, řádka, řada, verš), který v Brně působí od roku 2009 pod vedením Vladimíra Maňase, vznikl pro uvedení Stoltzerových a Josquinových motet vokální kvintet. Role uměleckého vedoucího je v tomto případě spíše organizační, protože z hlediska interpretačního pojetí jde o společné dílo zkušených hudebníků, pedagogů a sbormistrů. Kombinace cinku a trombónů je využitá nejen k podpoře zpěvních hlasů, ale také k odlišení vnitřních částí jednotlivých motet,“ uvádí soubor, který budou reprezentovat Ivana Píchová a Magdalena Dostálová – discantus, Ondřej Múčka j. h. – altus, Vladimír Maňas – tenor, Libor Skokan – bassus, Radovan Vašina – cink, Pavel Novotný a Eduard Tichý – trombon.

Ensemble Versus představuje oba skladatele: Thomas Stoltzer se narodil kolem roku 1480 ve slezské Svídnici (Schweidnitz). Do počátku 16. století byla běžná dráha hudebníka-intelektuála spjata s církevní kariérou. Také Stoltzer dosáhl kněžského svěcení a působil jako kaplan ve slezské metropoli Vratislavi (Breslau), kde se stal příznivcem reformačního učení Martina Luthera. V roce 1522 jej český a uherský král Ludvík Jagellonský jmenoval svým dvorním kapelníkem v Budíně. Nejspíše hrozba turecké invaze (sám král zahynul roku 1526 v bitvě u Moháče a Osmané o rok později poprvé obléhali Vídeň) jej přiměla ke hledání nového působiště, kterým se měl stát dvůr Albrechta Pruského v Královci. Stoltzer tam však nedoputoval, podle smuteční básně se utopil v Dyji poblíž Znojma.

Vícedílná moteta na latinské žalmové texty psal Stoltzer pod vlivem reformačních myšlenek, které se projevily i v jeho motetech v německém jazyce, což byla tehdy velká novina. Tiskem se jeho skladby šířily až posmrtně, a to především v Sasku a okolních oblastech. Čtyřhlasé mše, dochované v brněnských rukopisech z poloviny 16. století, však svědčí o tom, že jeho tvorba byla oblíbená i v prostoru mezi Dolními Rakousy a jižní Moravou, kde mohl být Stoltzer stále chápán jako domácí skladatel.

Oproti tomu Josquin Desprez (z. 1521) byl ve stejné době považován za knížete všech hudebníků a ocenění jeho tvorby Martinem Lutherem zajistilo stálou přízeň jeho skladbám v celé střední Evropě až do sklonku 16. století (velký počet mší se rovněž dochoval v Brně). Nádherná Stoltzerova moteta proto v programu zaznějí v konfrontaci s výběrem nejslavnějších děl Josquinových: oblíbeným čtyřhlasým motetem Ave Maria a vůbec nejstarším vícehlasým zhudebněním středověké sekvence Stabat Mater. Tu Josquin uchopil jako rozsáhlé dvoudílné moteto pro pět hlasů, kde v tenoru (v našem nastudování v podání trombonu) zní ve velmi dlouhých notách melodie staršího chansonu (písně) o opuštěné a zklamané ženě.

Foto: Fb souboru Ensemble Versus, Fb projektu Káznice žije