„Čtyřletý cyklus Musica non grata pokračuje na podzim třídenním festivalem věnovaným Alexanderu Zemlinskému.“

„Režie Káti Kabanové a Plamenů se ujme Calixto Bieito, jedna z nejsledovanějších osobností světové operní scény.“

„Novým sólistou Národního divadla se stává tenorista Petr Nekoranec.“

Opera pražského Národního divadla, hrající v historické budově, ve Stavovském divadle a ve Státní opeře, má pro nadcházející sezónu připraveno jedenáct premiér. Jsou mezi nimi jak nové projekty, tak inscenace připravené v minulé sezóně, kvůli pandemii a zavřeným divadlům však dosud naživo nehrané.

Tři díla, která Wolfgang Amadeus Mozart zkomponoval na texty libretisty Lorenza Da Ponte, totiž opery Don Giovanni, Figarova svatba a Così fan tutte, nastuduje pražské Národní divadlo ve spolupráci s Národním divadlem v Mannheimu postupně jako volný cyklus, který hudebně připraví dirigent Karsten Januschke. Novou inscenaci Dona Giovanniho v režii Alexandera-Mørka Eidema český soubor uvede poprvé už 28. srpna, a to v režii Alexandera-Mørka Eidema. O inscenaci jsme psali v souvislosti s televizním přenosem bez publika v době pandemie ZDE a rozhovor s barytonistou Pavlem Kubáněm, jedním z představitelů titulní role, jsme přinesli ZDE. Uvedení opery Così fan tutte, a to v režii Tatjany Gürbacy, plánuje divadlo na 22. ledna 2022. Sérii uzavře pak v roce 2023 Figarova svatba.

Ve Státní opeře je jako první počin sezóny připravena premiéra Verdiho Rigoletta v režii Barbory Horákové Joly. Také tuto inscenaci, vnímanou jako kontroverzní, mohlo publikum vidět v přímém přenosu České televize, a to už v lednu. Psali jsme o ní ZDE a také ZDE a ZDE. Na sociálních sítích vyvolalo režijní pojetí vášnivé debaty o současné opeře.

Čtyřletý cyklus Musica non grata, uvádějící zejména skladatele pronásledované nacistickým režimem, kteří byli ve své době spojeni s pražským operním životem, pokračuje na podzim třídenním festivalem věnovaným Alexanderu Zemlinskému. Rakouský skladatele a dirigent byl v letech 1911 až 1927 šéfem Nového německého divadla v Praze, dnešní budovy Státní opery, a od jeho narození se připomíná 14. října 150 let. V rámci festivalu zazní ve světové premiéře výběr z jeho nedokončené opery Malva a na programu bude také jeho Lyrická symfonie, kterou zkomponoval v Praze.

V rámci cyklu Musica non grata uvede Národní divadlo také operu Sedm smrtelných hříchů od Kurta Weilla a monodrama Očekávání od skladatele Arnolda Schönberga, obojí v režii Barbory Horákové. V březnu 2022 uvede divadlo Vzdálený zvuk Franze Schrekera, Zemlinského blízkého spolupracovníka, dílo, které bylo v Praze uvedeno hned po světové premiéře ve Frankfurtu v roce 1910.

Třetím dílem uvedeným v nadcházející sezóně pod hlavičkou Musica non grata budou Plameny skladatele Erwina Schulhoffa na libreto Karla Josefa Beneše. Opera, která je surrealistickou variací na donjuanovský mýtus, silně ovlivněnou freudovskou psychologií. Měla premiéru v roce 1932 v Brně a byla pak znovu objevena až v polovině 90. let. Dosud byla uváděna jen ve zkrácené německé verzi. Chystaná inscenace bude prvním uvedením v Čechách od světové premiéry a v původní podobě. Režie se ujme Calixto Bieito, jedna z nejsledovanějších osobností světové operní scény posledních dvou desetiletí.

V lednu uvede Státní opera Wagnerova Bludného Holanďana. Režie se ujme Ole-Anders Tandberg, dirigovat bude Karl-Heinz Steffens.

Historická budova Národního divadla bude místem nového nastudování dvou českých oper – Janáčkovy Káti Kabanové a Smetanovy Prodané nevěsty, v obou případech pod taktovkou Jaroslava Kyzlinka. Káťa Kabanová byla svěřena režiséru Calixtu Bieitovi a Prodaná nevěsta Alici Nellis.

Novým sólistou Národního divadla se stává tenorista Petr Nekoranec. Bude zpívat hraběte Almavivu v první operní premiéře sezóny, v Rossiniho jiskřivé komedii Lazebník sevillský, spolu s Adamem Plachetkou v hlavní roli a v hravé a kreativní režii Magdaleny Švecové.

Barbora Horáková Joly se stává stálou hostující režisérkou Národního divadla. Hostovat bude na české první scéně dirigent Petr Popelka, designovaný šéf rozhlasových symfoniků od roku 2022. Ujme se nové inscenace Carmen a znovuuvedení Figarovy svatby. Dalším z mladých dirigentů bude Jiří Rožeň. Vedle Rusalky ve Státní opeře bude dirigovat premiéru Sedmi smrtelných Hříchů a Očekávání i Schulhoffových Plamenů.

Hosty bude i několik významných pěvců: Pavel Černoch, Adam Plachetka, Štefan Margita a Dagmar Pecková, která vystoupí v hlavní roli inscenace Sedmi smrtelných hříchů. V Rusalce ve Státní opeře po boku Kateřiny Kněžíkové v titulní roli vystoupí jako Princ slovenský tenorista Pavol Breslik. Barytonista Boris Prýgl působící v operním studiu v Mnichově se poprvé představí v roli Guglielma v Così fan tutte v alternaci s Lukášem Bařákem, který se stane novým stálým členem souboru. Těmi budou i Arnheiður Eiríksdóttir, Pavol Kubáň, Petra Šimková Alvarez a Lucie Hájková.

Foto: Národní divadlo Praha, Serghei Gherciu, Brigitte Witzenhause, archiv P. Nekorance, archiv KlasikyPlus