KlasikaPlus.cz© - portál o klasické hudbě

PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

...váš vyladěný partner

english

Janáčkova filharmonie Ostrava zítra se Sibeliem houslistky Aleny Baevy english

Třetí velký symfonický koncert v této sezóně Janáčkovy filharmonie Ostrava nazvaný Sibelius v rukou Aleny Baevy zazní zítra od 19 hodin v místním Domě kultury. Koncert pro housle a orchestr Jeana Sibelia přednese mladá kazašská houslistka a orchestr povede francouzský dirigent Lionel Bringuier. Ten bude stát i za provedením Metabol Henriho Dutilleuxe a Čajkovského symfonickou básní Francesca da Rimini. Posluchačům bude umožněn vstup také na dopolední veřejnou generální zkoušku.

Alenu Baevu jsme mohli v Ostravě slyšet už jednou. Její výkon byl zcela mimořádný, chce se mi říct světový. A to stejné můžeme čekat i nyní. Jsem rád, že se k nám taková umělkyně pravidelně vrací. Patří k našim TOP hostujícím umělcům vůbec,“ říká ředitel JFO Jan Žemla a dodává, že Lionel Bringuier se ostravskému publiku představil už v roce 2006, kdy s Janáčkovou filharmonií nastudoval mimo jiné Stravinského suitu z Ptáka ohniváka. Bylo to rok poté, co s JFO absolvoval dirigentské kurzy, a jen několik měsíců po výhře v nejprestižnější dirigentské soutěži ve francouzském Besançonu.

Koncert pro housle a orchestr finského skladatele Jeana Sibelia je jeho jediným koncertem pro sólový nástroj a orchestr. Volba houslí nebyla náhodná, Sibelius studoval hru na tento nástroj od raného mládí a dobře ovládal všechny jeho technické odchylky. Sólový part se právem řadí mezi nejnáročnější v houslové literatuře. Koncert se stal populárním až po druhé světové válce, dnes je nedílnou součástí repertoáru všech světových houslistů. K jeho věhlasu přispěl i fakt, že se od roku 1965 koná v Helsinkách mezinárodní Sibeliova houslová soutěž a povinnou skladbou třetího kola je právě tento koncert.

Dutilleux patří ke konzervativnějším skladatelům 20. století a Metaboly napsal v letech 1962–1964 ke 40. výročí Clevelandského symfonického orchestru. Dílo mělo premiéru v lednu 1965. Metaboly zaznamenaly okamžitý úspěch a zůstávají dodnes jedním z nejznámějších a nejuznávanějších děl tohoto skladatele,“ uvádí dramaturgie a doplňuje, že Čajkovského symfonická báseň Francesca da Rimini vznikla v říjnu 1876 a je inspirována pátým zpěvem Dantovy Božské komedie. Po třech týdnech komponování napsal Čajkovskij svému bratrovi Modestovi: „Psal jsem ji s láskou a zdařila se mi.“

Foto: Vladimir Shirokov, Simon Pauly

KlasikaPlus.cz

Redakční články v rubrikách AktuálněPlus a VýhledPlus



Příspěvky redakce



Více z této rubriky