Košický Dům umění bude zítra od 19 hodin místem vzpomínkového koncertu na nedávno zesnulého skladatele Juraje Filase. Ve světové premiéře zazní jeho Koncert pro housle a orchestr s podtitulem Za ztracené lásky. Sólového partu se ujme Ivan Ženatý a Státní filharmonii Košice povede Leoš Svárovský. Hudební setkání doplní Novákova Slovácká suita.

Na otázku, jak by Ivan Ženatý popsal Koncert pro housle a orchestr Za ztracené lásky, odpověděl houslista osobním vyznáním skladateli:

Drahý Jurko,

dnes (poté, co jsi odešel do svého vysněného vesmírného ráje naplněného andělskou hudbou) se mi zdá být navýsost zřejmé, že jsi po tomto prostoru „mimo svět“ úprosně toužil po celý život.

Když se mi poprvé, coby studentovi, dostalo té cti dotknout se Tvé hudby, zaujal mne citát v záhlaví Houslové sonáty „Helios“, kterou znám stále po tolika letech nazpaměť: „Pokaždé vyjede, svému Osudu však neujede.“ Začínala teprve osmdesátá léta, ale Ty jsi viděl celý život před sebou…

A potom jsme si v jednom období nerozuměli – já se cítil být nejšťastnějším člověkem pod sluncem, prožíval bytostně, jak mě má Pán Bůh rád, a objednal si u Tebe houslovou Romanci… A Ty jsi napsal „Les Adieux“…

Vůbec jsem Ti nerozuměl – já se radoval a Ty jsi plakal. Ale dnes dobře vím, že už tehdy ses s námi se všemi, s celým svým životem a se všemi svými láskami, loučil. 

Jistě si vzpomeneš, jak jsme pak seděli v New Yorku a četli tu úžasnou kritiku na mé provedení Tvého Les Adieux v Carnegie Hall. Tehdy mne poprvé napadlo, že by tato tklivá hudba měla být rozvedena do velké orchestrální partitury – a navrhnul Ti, abys uvažoval o Houslovém koncertu. Věděl jsem už tehdy, že tam použiješ hlavní téma ze své posmutnělé Romance, ale netušil jsem a ani ve snu by mě nenapadlo, že Tě žádám o Tvůj poslední opus. 

Drahý Jurko, vypadá to, že se teď pár let neuvidíme. Tvůj nový a zároveň poslední Koncert hraju ve čtvrtek v Tvém rodišti. Už jsem Ti ani nestačil svěřit, že v těch závratných výškách je sice úchvatné snít, ale mnohem obtížnější intonovat na housle. Drž mi palce, chlapče, budu hrát pro Tebe a doufám, že dohraju do konce…

Tvůj I.

Foto: archiv Ivana Ženatého