V rámci cyklu Rok na 4 doby se ve středu v mladoboleslavském ŠKODA Muzeu představí symfonický orchestr Česká sinfonietta s šéfdirigentem Radkem Baborákem a hostujícím sólistou, klavíristou Miroslavem Sekerou. Od 19 hodin tam zaznějí Dvořákova předehra Můj domov, Lisztův Klavírní koncert č. 1 Es dur a Beethovenova Pátá symfonie Osudová.

„Dvořákova předehra Domov můj vznikla v roce 1882 při příležitosti oslavy výročí narození Josefa Kajetána Tyla,“ připomínají pořadatelé. Pražské Prozatímní divadlo připravovalo činohru, která měla být oslavou Tylovy památky a také povzbuzením pro národ ke sbírkám na nedávno vyhořelé Národní divadlo. Dvořák napsal k této hře předehru, která hudebně vychází z motivu naší národní hymny a z lidové písně „Na tom našem dvoře, všechno to krákoře“. Tato lidová píseň byla součástí Tylovy hry Strakonický dudák.

Hlavní téma Lisztova prvního klavírního koncertu bylo zapsáno do autorova skicáře v roce 1830, kdy bylo Lisztovi teprve devatenáct let. Dílo ale dokončil až v roce 1853 a premiéry se dočkalo ve Weimaru v roce 1855, kdy bylo předneseno samotným skladatelem a za podpory dirigenta a skladatele Hectora Berlioze. Na rozdíl od řady jiných Lisztových děl byl tento koncert od počátku publikem vděčně přijímán a byl populární i přes svoji novátorskou formu. Koncert je velmi bravurní, energický a virtuózní a často je přirovnáván k symfonické básni se sólovým klavírem.

Osudovou symfonii Beethoven dokončil v roce 1808. Psal ji v době, kdy začal přicházet o sluch, což se mu – jako úspěšnému klavíristovi a skladateli krátce po třicítce – zdálo jako konec života i umělecké dráhy. Symfonie je zachycením dlouhé cesty, kterou Beethoven promýšlel několik let, na které se člověk s osudem pere a nenechává se jím zlomit. Úderný hudební motiv označil Beethoven za rány osudu bušícího na dveře. „Poselství symfonie můžeme chápat tak, že osud není nezměnitelný a hlavně nemá nad člověkem moc,“ uzavírají svou pozvánku organizátoři.

Foto: Facebook, archiv České sinfonietty, archiv KlasikyPlus