Dvaadvacátý ročník Barokních podvečerů souboru Collegium Marianum bude zahájen ve čtvrtek 21. dubna v 19 hodin v Lobkowiczkém paláci na Pražském hradě. Zaznějí tam díla Jana Dismase Zelenky, Šimona Brixiho a Antonína Reichenauera. V sólových partech vystoupí uznávaný barytonista Tomáš Šelc. Cyklus představí širokou paletu hudebního života v Praze a okolních centrech sedmnáctého a osmnáctého století. Program Barokních podvečerů se každý rok věnuje pečlivě zvolenému tématu a představuje tak ucelený dramaturgický pohled na konkrétní aspekty kulturního a hudebně-historického vývoje.

„Praha přitahovala nejvýznamnější osobnosti hudebního života zejména v dobách, kdy byla sídlem císařského dvora, či později během důležitých politických událostí,“ vysvětluje hráčka na barokní příčnou flétnu a muzikoložka Jana Semerádová, která je zároveň uměleckou vedoucí souboru Collegium Marianum a dramaturgyní Barokních podvečerů. Jako příklad za všechny zmiňuje hraběte Václava Morzina, v jehož dvorní kapele působili nejen schopní hudebníci, ale i skladatelé, jejichž tvorba postupně dobývá koncertní pódia. „Za její zachování vděčíme sbírkám drážďanské dvorní kapely, dalšího centra s úzkými vazbami na Čechy a zdejší hudebníky,“ dodává.

Zahajovací koncert 21. dubna představí tvorbu mistrů barokní hudby spjatých s českými zeměmi. Duchovní vokální kusy Salve Regina od Jana Dismase Zelenky či Regina coeli dvorního skladatele hraběte Morzina Antonína Reichenauera doplní instrumentální kusy Johanna Josepha Fuxe nebo Giuseppe Tartiniho. Publikum se bude moci pomyslně vrátit do šlechtického prostředí Prahy dvacátých let osmnáctého století, kam představení korunovační opery Costanza e Fortezza přilákalo stovky hudebníků včetně Tartiniho, který zde několik let zůstal a udržoval kontakty s knížetem Filipem Hyacintem z Lobkowicz.

Koncert v pondělí 23. května v komorním prostředí Kláštera dominikánů zavede posluchače do období rozvoje virtuózní hry na housle a seznámí je s velmi hravou a často až kuriózní tvorbou plnou nejrůznějších variačních postupů a občas i neobvyklého ladění zvaného skordatura, které houslím umožňuje nevídané možnosti vícehlasu. Umění hry na housle tradičně pochází z Itálie, italský styl se však rozvíjel i na sever od Alp a tamní skladatelé za svými italskými vzory nijak nezaostávali, dokonce dodali svým skladbám nový rozměr. Sólového partu houslí se ujme fenomenální Lenka Torgersen.

V úterý 21. června zaznějí v půvabném prostředí Ledeburské zahrady skladby autorů oblíbených u drážďanského dvora, a sice těch, kteří tam buď přímo působili, nebo jejichž hudba se tam často unikátně dochovala. Sbírky drážďanské dvorní kapely jsou totiž velmi výjimečným souborem pramenů pro hudbu počátku osmnáctého století a nalezneme zde i jinde nedochovaná díla skladatelů spjatých se šlechtickými kapelami v Čechách. Vedle Antonia Vivaldiho a Antonína Reichenauera, kteří komponovali pro pražskou kapelu hraběte Morzina, zazní i tvorba v Drážďanech působícího Johanna Joachima Quantze a nelze opomenout ani Georga Philippa Telemanna, který pozvání k drážďanskému dvoru nakonec vyměnil za svobodnější pozici městského ředitele hudby ve Frankfurtu. Jako sólistku přizval soubor Collegium Marianum vynikající německou hobojistku Xenii Löffler.

Foto: Petra Hajská, Daniel Maria Deuter, archiv souboru