V pražských palácích, klášterech i chrámech se budou od 19. července do 4. srpna opět konat Letní slavnosti staré hudby s díly známých i méně známých skladatelů renesance i baroka. Součástí festivalu budou také mezinárodní mistrovské interpretační kurzy Akademie Versailles s lektory Paulem Agnewem a Lenkou Torgersen a přednesové semináře s předními německými interpretkami – Saskií Fikentscher (barokní hoboj, flétny) a Kristin von der Goltz (barokní violoncello). Koncerty v letošním roce rozezní Emauzský, Strahovský a Břevnovský klášter, zámek Troja a kostel svatých Šimona a Judy. Více informací najdete zde.

Podtitulem letošního ročníku je Natura a v pestrém programu v podání předních zahraničních souborů a ansámblu Collegium Marianum tak publikum objeví skladby, při nichž se autoři v průběhu několika staletí nechali inspirovat zvuky zvířat, zahradami, květinami, živly, krajinou, přírodními božstvy a dalšími mytologickými bytostmi neodmyslitelně spjatými s přírodou.

Festival zahájí 19. července v kostele Panny Marie a slovanských patronů (Emauzský klášter) koncert s názvem Lilium angelicum. Adrian Willaert, jeden z nejvýraznějších skladatelů své doby, se narodil poblíž západovlámského města Roeselare. Z téhož města pochází Tore Tom Denys, zakladatel a umělecký vedoucí souboru Dionysos Now! Není tedy náhodou, že tento koncert bude poctou právě vlámskému hudebníkovi, který úctyhodných pětatřicet let působil jako kapelník v benátské bazilice svatého Marka. Dramaturgickou osou koncertu bude mariánská symbolika. Večer zahájí chorální sekvence vztahující se k okamžiku, kdy anděl Gabriel s bílou lilií v ruce oznámil Panně Marii vtělení Božího Syna. Chorální melodie vystřídají průzračná, kontrapunkticky propracovaná polyfonní moteta a melodicky svěží madrigaly.

„Tancem a písněmi lze opěvovat lunu či hvězdy, vyjádřit každou emoci, splynout s přírodou, obrátit se k Bohu… Zvláště na Pyrenejském poloostrově a ve Střední i Jižní Americe v období 16. a 17. století, kam se vydáme spolu s Windu, energickým kvartetem hráčů na rozmanité dechové nástroje,“ zvou pořadatelé. Na svém vůbec prvním vystoupení v Praze, které se bude konat 21. července v Letním refektáři Strahovského kláštera, tento originální soubor představí všechny členy rodiny zobcových fléten. Zazní celá plejáda typických rytmů, motivů a menších hudebních forem, jako jsou například tonada, folia, jácara, canario nebo romanesca, a také ukázky z proslulých španělských rukopisů – Cancionieros. O náležité tempo koncertu se postará vynikající perkusionista Daniel Garay.

Cembalo si jako neodmyslitelná součást hudebních produkcí doslova podmanilo barokní svět. Jeho jemný a zvonivý zvuk je přímo předurčen k napodobování hlasů přírody. A právě imitacemi ze světa zvířat a živlů bude nabitý program koncertu 24. července v Tereziánském sále Břevnovského kláštera. Jeho protagonisty budou dva mistři cembala – Fin Aapo Häkkinen a Portugalec Marcos Magalhães. Interpretační umění obou virtuosů se zaměří na vybrané zvukomalebné prvky, oblíbené mezi skladateli sedmnáctého a osmnáctého století celé Evropy. Mezi nimi najdeme například zpěv slavíka, pěnice nebo kukačky, venkovské tance a hry i znázornění čtyř živlů: země – voda – oheň – vzduch.

Koncert s poetickým názvem Delfín amoroso 25. července v Císařském sále zámku Troja bude pomyslným dialogem dvou hudebních velmocí západního Středomoří. První polovina večera bude patřit období největšího rozmachu španělské kultury, které bývá přiléhavě nazýváno Siglo de Oro (Zlaté století). Druhou půli koncertu rozeznějí ukázky italské vokální a instrumentální hudby pozdní renesance. Kromě podmanivého témbru violy da gamba si posluchači budou moci vychutnat zvuk dvou aristokratických, virtuózních nástrojů – vihuely de mano a španělské barokní dvojřadé harfy. Renesanční vokální virtuozita si ovšem s tou nástrojovou v ničem nezadá. „Rozhovor mezi lidským hlasem a hudebními nástroji tak nabídne fascinující hudební zážitek, který tento večer – bezpochyby i díky umění souboru La Bellemont a sopranistky Juliety Viñas – učiní nezapomenutelným,“ těší se organizátoři.

Koncert s názvem Giardino fiorito z děl Telemanna a Händela zazní 28. července v Letním refektáři Strahovského kláštera. Tito dva skladatelé si rozuměli nejen na profesionální úrovni, ale také v soukromém životě – mimo jiné díky zahradničení. V jejich korespondenci kolovaly osobní vzkazy, partitury, a dokonce i cibulky rostlin… Oba prosluli využíváním zvukomalby a také systematickým tvůrčím prozkoumáváním hranic a možností instrumentální hudby. Jejich umění publiku zprostředkuje trojice německých instrumentalistek a sopranistka Anna-Lena Elbert.

Voda jako posvátný zdroj života byla a je neopominutelným zdrojem umělecké inspirace. Do říčních i mořských vln se v Císařském sále zámku Troja ponoří 1. srpna německý soubor Los Temperamentos. Vydá se na dalekou cestu z německých lázeňských i přístavních měst až do Peru, Chile či Bolívie ve stopách vokálních a instrumentálních motivů evropského, středo- i jihoamerického původu, které od 16. do 18. století putovaly mezi oběma břehy oceánu.

Věhlas Antonia Vivaldiho a Georga Friedricha Händela, dvou velikánů barokní opery, dalece přesáhl hranice jejich rodných zemí i dobu, v níž žili a tvořili. Právě jim bude patřit 4. srpna slavnostní závěrečný koncert v kostele svatých Šimona a Judy. Rezidenční soubor festivalu Collegium Marianum pod vedením Jany Semerádové tam doprovodí italskou sopranistku Robertu Mameli, jejíž sametový a nesmírně hbitý hlas dokáže vystihnout nekonečně širokou škálu emocí. V příbězích o lásce, radosti, moci i krutém osudu bude publikum moci obdivovat invenční melodiku, odvážné harmonie, barevnou instrumentaci, živou rytmiku, brilantní virtuozitu a v neposlední řadě už mnohokrát skloňované umění zvukomalebného napodobení přírody. „V tvorbě Antonia Vivaldiho a Georga Friedricha Händela nalézáme výjimečné ukázky zvukomalebného umění v těch nejrůznějších podobách. Pro závěrečný koncert jsme vybrali instrumentální a vokální příklady tohoto umění, které zároveň zpodobňují různé lidské emoce,“ přibližuje náplň koncertu Jana Semerádová.

Foto: Luk Monsaert, Thomas Kost, Alan Ovaska, Petra Hajská, archiv festivalu