„Po letech zazní Beethovenova Devátá s Ódou na radost, ale nestane se z toho nová tradice.“

„Česká filharmonie vystoupí se dvěma pražskými debutanty. Jsou jimi šestadvacetiletý dirigent Klaus Mäkelä a americký skladatel a dirigent John Adams.“

„Koncert nazvaný již tradičně Debut Pražského jara představí mladou dirigentku Alenu Jelínkovou.“

Láska a hudba jako podtitul a stopy české interpretační školy v zahraničí jako téma, to budou dva z hlavních motivů festivalu Pražské jaro v roce 2023. Mou vlast na úvodním koncertě přednese Orchestr Velšské národní opery z Cardiffu se svým šéfdirigentem Tomášem Hanusem. Hostovat mají v české metropoli také Essenští filharmonikové s šéfdirigentem Tomášem Netopilem a pak i Symfonický orchestr Bavorského rozhlasu, který kdysi léta vedl Rafael Kubelík. Na dobu od 12. května do 2. června je připraveno více než třicet koncertů.

Pražské jaro dá v roce 2023 po třinácti letech prostor Beethovenově Deváté symfonii s jejím poselstvím Ódy na radost, která v minulosti dlouhé roky tradičně mezinárodní hudební přehlídku zakončovala. Tentokrát zazní v podání České filharmonie, Pražského filharmonického sboru a dirigenta Christopha Eschenbacha. Nestane se z toho však nová tradice, jak prohlásil na tiskové konferenci ředitel Pavel Trojan, který se ujal funkce letos v létě. Velkými vokálně-instrumentálními díly má nicméně festival v budoucnu opět končit.

Česká filharmonie vystoupí v květnu také se dvěma pražskými debutanty. Jsou jimi mezinárodně výjimečně žádaný šestadvacetiletý dirigent Klaus Mäkelä, budoucí šéf amsterdamského orchestru Concertgebouw, a legendární americký skladatel a dirigent John Adams. První z nich uvede Schnittkeho a Mahlera, druhý přiveze vlastní tvorbu – skladby „Stále ještě tančím“ s věnováním dirigentovi Michaelu Tilsonovi Thomasovi a jeho manželovi Joshuovi Robinsonovi, bývalému swingovému tanečníku, a „Must the Devil Have All the Good Tunes?“, ve které se klavírního partu ujme Islanďan Víkingur Ólafsson. Na programu bude také hudba Igora Stravinského a současné americké skladatelky a oddané enviromentalistiky Gabrielly Smith.

Tomáš Hanus, který se s operním orchestrem Velšské národní opery objeví už letos 17. a 18. listopadu na festivalu Janáček Brno, uvede Smetanovu Mou vlast také v Cardiffu, a to už počátkem roku 2023. Rozhovor s ním čtěte ZDE. Tomáš Netopil s filharmonií z Essenu přiveze hudbu Edwarda Elgara a Antonína Dvořáka, a to společně s houslistou Frankem Peterem Zimmermannem. Bavorské rozhlasové symfoniky bude v Praze řídit Daniel Harding. Zaznít má Mahlerova Sedmá symfonie, která měla světovou premiéru v Praze v září 1908; orchestr sestavený z česky i německy hovořících hudebníků řídil tehdy sám autor.

Symfonický orchestr Českého rozhlasu připravuje – na den přesně 18. května – koncert ke stému výročí zahájení rozhlasového vysílání v Československu. S tělesem, které své vlastní století oslaví v roce 2026, vystoupí dirigent Cornelius Meister a houslista Jan Mráček a zazní hudba a Antonína Dvořáka, Bohuslava Martinů a Heinricha Marschnera.

Koncert nazvaný již tradičně Debut Pražského jara představí 22. května mladou dirigentku Alenu Jelínkovou. Za pultem Pražských symfoniků, orchestru FOK, uvede Prokofjevova Romea a Julii, Respighiho Římské pinie a s violoncellistou Tomášem Jamníkem Capriccio od Jana Nováka. Rozhovor s ní čtěte ZDE.

Druhou dirigentkou je v připraveném programu Pražského jara mladá ukrajinská umělkyně Oksana Lyniv, operní šéfka v Bologni, první žena v takové funkci v Itálii, a mimochodem také první žena, která dirigovala na Wagnerově festivalu v Bayreuthu. Má se objevit za pultem orchestru PKF–Prague Philharmonia.

Události slibuje Pražské jaro i na poli staré hudby. Poprvé se v Česku objeví francouzský orchestr dobových nástrojů Les Talens Lyriques se svým zakladatelem Christophem Roussetem. Chystá koncertní provedení dvou barokních jednoaktovek z doby vlády Ludvíka XIV. – Rameauova Pygmaliona a operu Almasis od pozapomenutého skladatele Josepha-Nicolase-Pancracea Royera, která zazní v novodobé premiéře. Poprvé se vedle toho do programu Pražského jara dostává Czech Ensemble Baroque s dirigentem Romanem Válkem, a to s hudbou Františka Ignác Tůmy. Vystoupí s nimi kontratenorista Andreas Scholl.

Na festivalu vystoupí 14. května po jedenácti letech mezzosopranistka Magdalena Kožená. Ve francouzském písňovém repertoáru ji doprovodí pianistka Mitsuko Uchida.

Rezidenčním umělcem má být violista Antoine Tamestit, a to v souladu s tím, že obory interpretační soutěže Pražského jara 2023 jsou začátkem května trombon a viola, ta dokonce poprvé. Tamestit bude předsedou violové poroty. Uzávěrka přihlášek do soutěže je 1. prosince. Pokud se přihlásí někdo z Ruska, a bude-li mít potřebné dokumenty, to znamená hlavně vízum, nevidí Pražské jaro důvod, proč by ho nepřijalo. Je to v souladu s doporučením Mezinárodní federace hudebních soutěží. Faktem nicméně je, že letos – kvůli jasně vyjadřované podpoře ruské agresi na Ukrajině – federace vyloučila ze svého středu moskevskou Čajkovského soutěž.

Prague Offspring je název víkendového programu věnovaného druhým rokem v sále DOX soudobé hudbě. Protagonisty tohoto programového segmentu, který ve specializované komunitě činí z Prahy pro ty dny významné centrum, budou soubor Klangforum Wien a skladatel Georg Friedrich Haas. V premiérách zazní díla českých autorů Jany Vöröšové, Matouše Hejla, Františka Chaloupky, Michaely Pálka Plachké, Šimona Vosečka a Pavla Šabackého.

Pražské jaro provedlo letos s vědomím světové krize v již naplánovaném programu některé blíže nespecifikované korekce, ale jeho vedení je potěšeno, pokud je zveřejněný program přesto vnímán ve smyslu „jako kdyby se nic nedělo…“.

Pavel Trojan prohlásil, že jeho prioritou je kontinuita. Nemá v úmyslu žádné radikální změny. Důležité podle něj je, aby festival v Praze nabízel unikátní projekty vybočující z nabídky ostatních pořadatelů. „Kurz je správný. Pražské jaro je diamant, který je třeba jen dobrušovat,“ řekl.

Foto: Gareth Iwan Jones, Ari Magg, Lukas Beck, E. Larrayadieu, www.serhiyhorobets, Manu Theobald, Gareth Iwan Jones, Khalil Baalbaki